Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 14 tisíc MW by podle Světové jaderné asociace (WNA) mělo letos začít dodávat elektřinu do sítě.
Stejně jako v minulých letech sice vévodí výstavbě Asie, nicméně hned tři bloky by měly posílit jadernou produkci i v Evropě.
V roce 2020 bylo ve světě připojeno pět nových jaderných bloků s celkovým výkonem 5 521 MW. Na druhé straně jich šest bylo odstaveno a šest dalších zahájilo výstavbu.
Rumunská elektrárna Cernavoda s těžkovodními bloky typu CANDU loni přišla o titul evropské lokality s posledním spuštěným jaderným blokem (evropskou část Ruska nepočítáme).
V roce 2020 ji totiž v této kategorii nahradila běloruská jaderná elektrárna Ostrovec 1. Ani ta se ale na pěkném místečku dlouho neohřeje – letos by se totiž do evropského jaderného klubu měly přihlásit další tři noví členové:
její sesterský blok Ostrovec 2 (VVER-1200, výkon 1194 MW), slovenské Mochovce 3 (VVER-440, výkon 471 MW) a dlouho očekávané finské Olkiluoto 3 (reaktor typu EPR, výkon 1720 MW).
Plány na celý rok
Také v USA budou letos slavit: k síti by se měla připojit Vogtle 3 (AP 1000, 1250 MW).
Ta z pozice nejnovější místní jaderné elektrárny vyšoupne Watts Bar 2, který si titul hýčkal od roku 2016. Co se týče plánů ve zbytku světa, podle WNA bude žebříčku opět vévodit Asie:
Čína se chystá zprovoznit čtyři jaderné bloky, Indie tři, po jednom plánují spustit také Jižní Korea a Pákistán.
Spojené Arabské Emiráty, které loni připojily vůbec první středovýchodní jaderný blok Barakah 1, letos chtějí v projekt pouštní jaderky pokračovat spuštěním i druhého bloku.
Po několika letech chybí v letošním přehledu plánovaných spouštění Rusko, naopak velkou zajímavostí bude argentinský reaktor CAREM-25 z kategorie malých modulárních reaktorů.