„Dej pac!“ Kterou tlapku vám váš mazlíček asi podá? A záleží na tom? Rozhodně ano! Většina druhů zvířat se totiž dělí na praváky a na leváky podobně jako my. A jejich pozorování nám může pomoci i s pochopením této preference u lidí.
Proč vůbec existují praváci a leváci? Odpověď je třeba jít hledat daleko do minulosti – odlišná lateralita je jasná už ze statice let starých archeologických nálezů.
Již tehdy se projevuje dominance praváků, a jak je dobře známo, většinu úkonů pravé části těla řídí levá mozková hemisféra. Je to náhoda, že zrovna v ní je uloženo centrum řeči?
Pokud praváctví a leváctví souvisí s lidskou řečí, což by ostatně bylo logické, protože na jejím počátku nejspíš stojí živá gestikulace rukou, můžeme tedy zvířata rovnou vyškrtnout! Anebo raději ne?
Všechno se trochu zamotá v 70. letech minulého století, kdy britská profesorka Leslie Rogersová provádí pokus s kuřaty. Zkouší, jestli poznají zrní mezi kamínky, zatímco jim vždy stříknutím jisté látky do mozku zablokuje kognitivní funkce.
Kuřata jsou v naprosté většině zmatená jen ve chvíli, když jim onu blokovací látku píchne do levé poloviny. V případě zasažení pravé vesele zobou dál!
Sázka na jednu kartu
Jednu oblíbenější stranu si prý vybírají hlavně zvířata žijící v hejnech. Když je nutné před něčím uprchnout, všichni jedinci zahnou jedním směrem, jak je krásně vidět třeba u ryb.
Učebnicovým příkladem rybí laterality je až třímetrový plachetník, který svou čelistí do tvaru meče útočí do skupin sardinek. Někteří tak však činí výhradně zleva, zatímco jiní zprava, což je jasně poznat na tom, kterou stranu „meče“ mají opotřebovanější.
Převážně praváci jsou velryby keporkaci, kteří rádi buší pravou ploutví o hladinu. V drtivé většině pravou packou si želvy kožatky zahrabávají vajíčka do písku nebo také rouchy odstraňují překážky z cesty.
Oproti tomu velké množství leváků najdeme mezi papoušky – potravu si mnohdy přidržují právě levým pařátkem. Když se pak snaží dostat se k nějakému těžko přístupnému předmětu, většina si pomáhá pokaždé toutéž nohou, ať už je to kterákoliv. Ti, kteří nohy střídají, jsou v dosažení svého cíle většinou méně úspěšní.
Nestranné veverky vedou
„Lateralita dělá mozek výkonnějším, protože každá hemisféra se soustředí na určité činnosti,“ tvrdí doktorka Lisa Leaverová z anglického Exeteru, která si bere do hledáčku chování veverek.
Určitým druhům prý preference jedné strany přináší výhody a třeba i pomáhá přežít, ovšem vždycky to tak jednoznačné rozhodně není!
Důkazem je rok starý experiment provedený právě na veverkách šedých. Třicet roztomilých tvorů nechá výzkumnice lovit oříšek z průsvitné trubičky. Většinou si veverky berou potravu ústy, ovšem trubička je na to moc úzká – kterou packou si asi pomohou?
Veverky jsou skutečně často výhradně levoruké nebo pravoruké, ovšem přesto jsou mezi nimi takové, které žádnou preferenci nemají. A právě ty si při vyprošťování oříšku počínají jaksi nápaditěji!
Není to podobné jako u lidí? Že ti nevyhranění, ani leváci, ani praváci, bývají někdy pouvažováni za kreativnější?
Leváci samci, pravačky samice
Vědce zajímají samozřejmě i naši příbuzní lidoopi. Praváci převažují například u šimpanzů a náhoda to není. Moderní zobrazovací metody u nich skutečně ukazují větší aktivitu v levé mozkové hemisféře, podobně jako u lidí.
Praváci jsou prý zpravidla koně, podle dominantního směru otáčení, a také polární medvědi podle způsobu zabíjení potravy.
Zajímavá situace však nastává u koček. Když šikovnost jejich tlapek před časem zkoumají vědci z Královské Univerzity v Belfastu, zjistí, že pokud mají kočky z úzkého otvoru vyšťourat potravu, používají mnohem častěji pravou packu. Ovšem kocouři levou!
Když poté podobný pokus proběhne i u psů, dopadne to naprosto stejně. I když výjimky jsou jako všude samozřejmě pravidlem…
Otestujte svého psa
Nevíte, jestli je váš pes levákem, nebo pravákem? Hoďte mu jeho oblíbenou hračkou k okusování Nepřidržuje si ji náhodou tlapkou? A kterou více?
Na vrtění ocasem moc nehleďte, to s tím údajně nesouvisí. Na pravou stranu vrtí psi veselí, na levou naopak ti ustrašení a ve stresu.
Dejte svému čtyřnohému příteli vedle sebe dvě misky s jídlem. Ze které začne žrát? Když zkouší podobný experiment vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z Duisbursko-Essenské v Německu, dopadne to vcelku nečekaně.
Některé plemena totiž umístění misky napravo nebo nalevo příliš nezajímá – vyberou si však pokaždé tu, která směřuje na sever!
