Druhá planeta sluneční soustavy s povrchovou teplotou kolem 500 °C, známá též svým vysokým tlakem a ničivými bouřemi, nebyla nikdy favoritem pro pilotované mise ze Země. NASA ale teď přišla s novým plánem, který počítá s využitím vzducholodí a budováním základen v atmosféře Venuše.

Dlouho byl hlavním kandidátem na první mimozemskou planetu, osídlenou člověkem, Mars. Nový plán Dalea Arneye a Chrise Jonese z NASA by to však mohl změnit. „Na povrchu Venuše jsou teploty dostatečné pro roztavení olova a tlak jako kilometr pod hladinou oceánu,“ řekl Chris Jones. Přitom se podle něj stačí zaměřit na relativně příznivější atmosféru planety. Ve výšce zhruba 50 kilometrů nad povrchem, kde by se obří koráby nebes pohybovaly, totiž panují podmínky blížící se těm na Zemi.

Zatímco na Marsu se teploty pohybují okolo -60 °C, v horní atmosféře Venuše to je okolo 75 °C.

Město v oblacích

Pokud by všechny testy dopadly dobře, nic by již nebránilo tomu vytvořit v atmosféře miniaturní kolonii vzducholodí. Po jednom roce by se pak ve finální fázi zrodilo na Venuši vzdušné město, plánují vědci.

V posledních dvou fázích osídlení se počítá s nasazením speciálních vzducholodí. Každý takový vzdušný kolos by měl mít 130 metrů na délku a 34 metrů na výšku.

S čím si musíme vystačit

Do atmosféry by se přitom stroj snášel pouze ve formě obří kapsle s posádkou, obří heliové nádrže by se nafoukly až v atmosféře, kde by vzducholoď zakotvila. Tento přepravní prostředek by měl být energeticky nezávislý.

Na vrchním plášti by totiž byly solární panely o ploše přesahující 1000 m2. Soběstačný musí být podle autorů celý systém také v dalších ohledech, protože přistání na povrchu Venuše je s ohledem na tamní podmínky prakticky nemožné.

Vzducholoď na Venuši

Základním prostředkem pro vybudování kolonie na Venuši se má stát heliem plněná vzducholoď na sluneční pohon. Její robotická verze by měla být 30 metrů dlouhá. Vzducholoď určená pro lidský průzkum by pak měla mít 130 metrů délky se solárními panely na plášti.

Kritickou komponentou při pilotované misi je podle autorů návrhu přepravní modul, který musí zajišťovat přepravu a propojení. S možností přistání na povrchu planety se nepočítá a rovnalo by se to prakticky selhání mise.