„I nekvalifikovaní dělníci jsou pro mne nepostradatelní. Pokud jim někdo způsobí újmu, budu si stěžovat vládě,“ říká Oskar Schindler a bojuje tak proti uzavření své továrny.

Muž s poněkud kontroverzní pověstí díky svým postojům zachrání za 2. světové války přes tisícovku Židů.

Oskar Schindler (1908–1974), rodák ze Svitav, se věnuje všemu, na čem může aspoň trochu vydělat. Současně není žádné neviňátko: Ještě před završením 30 let života má hustě popsaný trestní rejstřík.

„V průběhu let 1931–1938 byl Schindler údajně celkem šestkrát soudně trestán, z toho pětkrát pokutou pro rvačky a jedenkrát v roce 1938 pro nebezpečné vyhrožování a podvod dvěma měsíci odnětí svobody nepodmíněně,“ uvádí současná autorka Jitka Gruntová.

Spolupráce s rozvědkou praskne

V roce 1935 vstupuje Schindler do Heinleinovy Sudetoněmecké strany. Má pověst obchodníka, který maximálně využívá okolností. Právě proto se nechá brzy za tučnou odměnu zlákat k práci pro německou rozvědku Abwehr.

Všechno praskne v červenci 1938, kdy se snaží pro spolupráci s Abwehrem získat i jednoho svitavského strážníka. Schindler, podezíraný ze špionáže, je zatčen. Ke zpravodajské činnosti se přiznává. „Chtěl jsem vydělat peníze,“ uvede při výslechu.

Obchodník hájí práva zaměstnanců

Než ale dojde k soudu, je v září 1938 podepsána Mnichovská dohoda. Svitavy se stávají součástí německé říše a Schindler je propuštěn.

Po vypuknutí druhé světové války se stává arizátorem (má za úkol vyvlastnit majetek Židů a převést ho do árijských rukou) krakovské továrny na smaltované výrobky. V jeho firmě pracuje přes 1000 dělníků, velkou část z nich tvoří Židé z krakovského ghetta.

Šikovný obchodník cítí příležitost, kterou nechce propást. Někteří z dělníků v jeho továrně mu poskytnou své peníze k jeho podnikání a on na oplátku hájí jejich práva.

Neúspěšně podniká

Vyrábí pro armádu a tím zabrání zavření továrny. O své dělníky se stará. Když v roce 1943 dochází k likvidaci krakovského ghetta, přemístí je do pobočného tábora u továrny, aby unikli transportům.

Jakmile se na podzim 1944 přiblíží k městu Rudá armáda a má dojít k likvidaci tábora, přesune výrobu do Brněnce (dnes součást Svitav). A to i se svými židovskými dělníky.

Až do 2. května 1945 tu vyrábí protiletadlovou munici pro muniční továrnu v nedaleké Poličce. Díky tomu se Schindlerovi podaří zachránit více než 1000 Židů před smrtí v koncentračním táboře. Po válce nějaký čas podniká.

Bohužel neúspěšně, nepomohou mu v tom ani peníze, které mu půjčí jeho zachránění Židé.