Domů     9 nejpodivnějších a nejkrásnějších stromů světa 
9 nejpodivnějších a nejkrásnějších stromů světa 
18.11.2020

Příroda dokáže doslova čarovat a vytvářet rostliny, ze kterých se tají dech. Některé vynikají svojí velikostí, jiné zase tvarem či barvou. A pár z nich lidé dokážou využít pro své jedinečné vlastnosti.

reklama

Pěnišník kanadský

Kde jej najdeme: Kanada

Výška: okolo 7 metrů

Pěnišník je spíše známý jako rododendron a patří do čeledi vřesovcovitých. I když na světě existuje přes 1000 druhů, ten zřejmě nejznámější se nachází ve městě Ladysmith v Britské Kolumbii.

reklama

Zde roste 7,6 metru velký rododendron, jehož stáří se odhaduje na 120 let. Jmenuje se Lady Cynthia. Podle některých informací jej první majitelé nemovitosti přivezli do lesnické komunity na plachetnici ze Skotska.

Nejedná se ovšem o strom, ale opadavý, bohatě větvený keř. Během tří týdnů v měsíci květnu se probouzí v plném rozsahu a má více než 4000 růžových květů.

Rododendron má blahodárné účinky proti horečce. Povzbuzuje psychiku, srdce a oběhový systém.
Rododendron má blahodárné účinky proti horečce. Povzbuzuje psychiku, srdce a oběhový systém.

Vistárie japonská

Kde ji najdeme: Japonsko

Výška: 6-10 metrů

Vistárie se pokládá za nejkrásnější popínavou liánu, jejíž hlavní ozdobou jsou převislé hrozny květů. Ty mají nejčastěji modrofialovou barvu, proto se jí přezdívá modrý déšť.

Existuje asi 10 druhů vistárií, které pocházejí původem z východní Asie a Severní Ameriky. Nejoblíbenější je v Japonsku, kde se také nachází největší z nich se jménem Great Miracle Wisteria. Tento krásný strom stojí ve městě Ashikaga.

Věk této vistárie se odhaduje na více než 140 let, přičemž její výhony zabírají plochu přes 2000 m2. Nejkrásnější je vistárie během dubna, kdy se během dubna mění ve fialovou krásu.

Dalším oblíbeným místem, kde se lze kochat těmito rostlinami, je botanická zahrada Kawachi Fuji. Nachází se v ní na 150 vistárií 20 různých druhů a barev.

Z kůry vistárie se vyrábějí lana a sandály, z větví zase vznikají židle či košíky.
Z kůry vistárie se vyrábějí lana a sandály, z větví zase vznikají židle či košíky.

Javor japonský

Kde jej najdeme: Portland, Spojené státy americké

Výška: 5–10 metrů

Tento javor roste převážně v Japonsku, a to na ostrovech Honšú, Hokkaidó, Kjúšú a také v Jižní Koreji. Jeden z nejkrásnějších se ale nachází v Portlandské japonské zahradě a skládá se z pěti různých zahradních stylů.

Portlandská japonská zahrada byla vyhlášena nejautentičtější japonskou zahrada mimo Japonsko. Její rozloha činí 5,5 akru. Lidé si tohoto druhu javoru cení pro jedinečné listy a snadnou péči.

Díky jeho zkrouceným větvím a pestrým zeleným a červeným listům vypadá strom krásně za každého ročního období.

První japonský javor byl převezen do Evropy přes Anglii v roce 1820.
První japonský javor byl převezen do Evropy přes Anglii v roce 1820.

Pabuk jižní

Kde jej najdeme: Ushuaia, Chile

Výška: 20–25 metrů

Tento listnatý opadavý strom roste hlavně v oblasti Jižní Ameriky. Areál původního výskytu se nalézá na jihu Chile a Argentiny.

Strom vyrůstá ze silně rozvinutého kořenového systému s mohutným hlavním svazčitým kořenem, který zajišťuje pevné ukotvení i v nepevné půdě. Pro svůj zvláštní vzhled a odolnost se vysazuje jako dekorativní dřevina v evropských a amerických parcích.

Ze semenáčů se tvarují exotické bonsaje. Stromy tohoto druhu se dožívají až 250 roků, přičemž začínají kvést přibližně v 15 letech.

Nejvyšší evropský pabuk rostl ve Velké Británii, v roce 1984 měl výšku přes 26 metrů a obvod kmene přes 2 metry.
Nejvyšší evropský pabuk rostl ve Velké Británii, v roce 1984 měl výšku přes 26 metrů a obvod kmene přes 2 metry.

Virginský dub

Kde jej najdeme: Spojené státy americké

Výška: 20 metrů

Nejkrásnější virginský dub roste na ostrově Johns Island na východním pobřeží USA a říká se mu Andělský dub. Svoje jméno získal podle Andělského parku, ve kterém stojí. Ve stromové formě dorůstá přes 20 metrů do výšky, rozpětí větví dosahuje až 27 metrů.

Spodní větve se často sklánějí až k zemi a pak se opět stáčejí nahoru. Je neuvěřitelné, že větve vytvářejí stín, který dokáže pokrýt 1600 m2. Díky nízko položenému těžišti dokáže odolat i silným větrům včetně hurikánů. Stáří Andělského dubu se odhaduje na 400 až 500 let.

V minulosti se z virginského dubu vyráběly lodě. Indiáni zase používali jeho kůru jako barvivo, žaludy jako potravinu. Vyráběli z něj oleje.
V minulosti se z virginského dubu vyráběly lodě. Indiáni zase používali jeho kůru jako barvivo, žaludy jako potravinu. Vyráběli z něj oleje.

Dračinec dračí

Kde jej najdeme: Kanárské ostrovy a Madeira

Výška: až 20 metrů

Tento druh dračince se nachází pouze na území Kanárských ostrovů a ostrova Madeiry. Nejvyšší z nich je přes 17 metrů vysoký strom zvaný El drago milenario na severozápadě kanárského ostrova Tenerife. Korunu dračince tvoří deštníkovitě uspořádané větve.

Na stromu je nejzajímavější jeho červenohnědá pryskyřice, která se nazývá dračí krev a využívá se hlavně v léčitelství. Své zbarvení míza získává až po kontaktu se vzduchem, uvnitř má barvu bílou. Používá se také jako barvivo nebo jako složka laků.

I když dračinec vypadá jako strom, jedná se o rostlinu, jež se dožívá stovek let.

Lak z dračince se používal i na výrobu houslí stradivárek. Dřevo dračince nevytváří klasické letokruhy.
Lak z dračince se používal i na výrobu houslí stradivárek. Dřevo dračince nevytváří klasické letokruhy.

Sekvojovec obrovský

Kde jej najdeme: Spojené státy americké

Výška: až 100 metrů

Zajímavost: Staré stromy mají dutý, vyhnilý střed kmene. Domorodí indiáni se v nich tudíž mohli ukrývat před zvěří nebo špatným počasím. Navíc je jejich kůra natolik silná, že odolá i plamenům.

Sekvojovec je typický nejen pro svou výšku, ale také poměrně hustým porostem a celoroční zelenou barvou. Vyskytuje se hlavně ve výškách mezi 1500 až 2500 metry nad mořem, a to především na západních svazích Sierry Nevady v Kalifornii.

Velmi známý je unikátní strom, který dostal název President. Dosahuje výšky 73 metrů, jeho obvod dosahuje neuvěřitelných 28 metrů. Má také rekordní počet jehlic, podle odborníků se blíží dvěma miliardám.

V roce 2012 se podařilo vyfotit celý strom, výsledný obraz tvoří celkem 126 dílčích snímků.

Blahovičník oloupaný

Kde jej najdeme: Filipíny

Výška: 80–100 metrů

Tento eukalyptus jako jediný z celkových 700 druhů eukalyptů neroste v Austrálii. Biologové se shodují, že se jedná o vůbec nejrychleji rostoucí strom světa, který je schopný vyrůst během 15 měsíců o více než 10 metrů.

Typickým znakem je však jeho barevná kůra. Ta sama o sobě barevně nevyniká, ze stromu se sama loupe v pruzích tak, že se pod ní objevují různě zbarvené pruhy lýka, což vytváří úžasnou barevnou mozaiku.

V posledních letech se také ukázalo, že blahovičníky výborně zpevňují erodovanou půdu.

Z tohoto blahovičníku se na rozdíl od jiných nedají získat aromatické oleje. Američané ho využívají jako materiál na výrobu nábytku.
Z tohoto blahovičníku se na rozdíl od jiných nedají získat aromatické oleje. Američané ho využívají jako materiál na výrobu nábytku.

Baobab Grandidierův

Kde jej najdeme: Madagaskar

Výška: 5–30 metrů

Madagaskarský baobab získal své jméno po francouzském botanikovi Alfredu Grandidierovi. Na tomto ostrově roste celkem 6 druhů, které patří mezi endemity (nerostou nikde jinde na planetě). Kmen baobabu dorůstá do výšky až 30 metrů, v průměru měří asi 3 metry.

Dříve rostl především v blízkosti sezónních vodních ploch a toků, dnes se vyskytuje i uprostřed pozemků, na nichž je praktikováno intenzivní zemědělství. Válcovitý kmen pokrývá hladká hnědočervená kůra, na vrcholu vytváří plochou korunu.

Výživné jsou jeho plody, které se jedí syrové, nebo se z nich mačká šťáva obsahující vitamin C. Ze semen se zase lisuje olej. Ze stromů se dá využít i kůra, kterou používají domorodci na výrobu provazů, rybářských sítí, šňůr a váčků.

Podle jedné z legend byly baobaby jedním z prvních stromů, které se na Zemi objevily. V posledních letech ale mnoho starých stromů uhynulo. Vědci spekulují o tom, že rostliny hubí změny klimatu.
Podle jedné z legend byly baobaby jedním z prvních stromů, které se na Zemi objevily. V posledních letech ale mnoho starých stromů uhynulo. Vědci spekulují o tom, že rostliny hubí změny klimatu.
reklama
Foto: Pinterest.com, Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz