Dnes už v mnoha zemích moderního světa nebereme cizoložství jako smrtelný hřích. Vždyť není problém nechat se s nevěrným partnerem rozvést. V minulosti ale byla nevěra těžký zločin a také tak byla trestána. Co čekalo nevěrníky v různých dobách a kulturách?
STAROVĚK
Řecko
Postoj k nevěře se lišil v jednotlivých městských státech. Například v Athénách měla žena nižší postavení než muž, hlavně ve vyšších vrstvách společnosti.
Takže zatímco muž před i po sňatku mohl navštěvovat nevěstince, vydržovat si konkubíny a spát s otrokyněmi, athénská dívka byla prakticky vězněm v domě otce a následně manžela. Manželství sloužilo výhradně ke zplození potomků.
Pokud byla vdaná žena svedena či znásilněna, podle zákona se s ní Athéňan musel nechat rozvést, jinak mu hrozila ztráta občanství.
Trest smrti, nebo uříznutí varlat
Svůdník na tom byl ovšem hůř. Byl považován za zloděje a platil pro něj trest smrti, nebo odříznutí pohlavního údu i s varlaty. Ovšem za tučnou pokutu se z trestu mohl vykoupit. Ve Spartě byla překvapivě situace úplně jiná, ženy si byly s muži rovnější.
Domovu vládla žena a žádné konkubíny v něm nestrpěla. Za cizoložství neexistovaly žádné tresty. Pokud muž nemohl mít se svojí ženou děti, mohl dokonce požádat jiného spartského muže o tu jeho. Pokud všichni souhlasili, mohl s ní pak mít děti pro dobro obce. Bezdětní byli trestáni.
Řím
Za cizoložství byly trestány pouze vdané ženy, protože jejich činem byla porušena moc muže jakožto pána rodiny a takto počaté děti ohrožovaly rodinný majetek. Muž proto mohl svůdníka svojí manželky vlastnoručně zabít.
Její otec dokonce mohl zabít oba, tedy svoji dceru i jejího milence. Později, po roce 18 př. n. l., probíhaly soudy za cizoložství veřejně a tresty znamenaly buď majetkový postih nebo vyhnanství.
Za vlády Konstantina Velikého (272–337) byl svůdník manželky sťat mečem, za Justiniána (482–565) uvrhli nevěrnou ženu do kláštera.
Egypt
Ve starověkém Egyptě byl vztah k sexu velmi uvolněný. Manželství bylo uzavřeno tak, že si žena jednoduše přenesla své věci do domu svého muže. I rozvod byl snadný. Ovšem nevěru Egypťané netolerovali, a to ženám ani mužům.
Pokud se ženatý muž spustil se svobodnou dívkou, trestem mu bylo veřejné ponížení, což bylo v zemi faraona vnímáno jako závažné potrestání. Začal-li si ovšem nevěrník s vdanou ženou, přišel o svoje genitálie, což se často rovnalo rozsudku smrti.
Mezopotámie
U Sumerů byla nevěra největším proviněním, kterého se mohla manželka na manželovi dopustit. Pokud byla při činu přistižena, čekala ji smrt. Manžel jí ale mohl odpustit, to pak trestu unikl i její milenec.
Když z nevěry podezíral manželku její manžel, stačilo, že svoji nevinu odpřisáhla před bohem. Pokud ji však podezíral někdo další, musela podstoupit vodní ordál – byla v pytli vhozena do řeky, přežila-li, byla nevinná.
Manžel mohl beztrestně udržovat intimní vztah i s jinými ženami. Když se muž vyspal s cizí manželkou a nevěděl o tom, že byla vdaná, nebyl obviněn, potrestána manželem byla ona žena.
STŘEDOVĚK
Evropa
Náhled na nevěru se ve značně lišil mezi světskou mocí a církví. Zatímco světské společenství znalo jen nevěru ženskou, církev odsuzovala i tu mužskou, zvláště v manželství.
Ovšem už ve 12. století nebyla nevěra, ač považovaná za těžký hřích, důvodem k rozvodu. Nevěrnice mohla být dle světského práva sťata či vymrskána metlami, případně jí byl vypálen cejch. Populární byla i ulička hanby.
Mužům bylo povětšinou ukládáno pokání, ovšem pokud zhřešili s vdanou ženou, nebo znásilnil pannu či vdovu, mohl je stihnout i trest smrti či vyhnanství.
Trnová koruna, kůl v břiše i stětí mečem
Tresty se v jednotlivých zemích lišily. Například v Německu mohl být přistižený pár uložen do trnového lože, přikryt trnovou peřinou a poté jim byl zabodnut kůl do břicha.
Ostatně bavorský vévoda Ludvík II. Hornobavorský (1229–1294) nechal pro podezření z nevěry setnout hlavu své první manželce Marii Brabantské. Nejinak nakládal se svými nepohodlnými ženami i Jindřich VIII. Tudor (1491–1547), král Anglie. Z cizoložství obvinil jak Annu Boleynovou, tak i Kateřinu Howardovou.
Smrt milencům i násilníkům
U mužů z vyšších vrstev nebyla nevěra nijak postihována, pokud nešlo o prokázané znásilnění – pak jim hrozilo stětí nebo vpletení do kola. Ovšem nejtvrdší byly tresty u vdaných žen vysokého postavení.
Šlechtici si totiž potřebovali pojistit, aby v manželství narozené děti byly skutečně jejich. Přistihl-li tedy manžel ženu při nevěře, měl právo oba milence zabít a nebýt za to souzen.
Aztécká říše
Na cizoložství se nahlíželo jako na narušení kosmického řádu, proto bylo tvrdě trestáno. Muži byli ukamenování k smrti, ženy veřejně haněny a následně škrceny. Za pomocí darů či se souhlasem manžela provinilé mohlo dojít ke zmírnění trestů.
Muže tyto tresty většinou tolik netrápily, neboť měli povolené mnohoženství, i když se nedoporučovalo a bylo omezeno. Pokud muž zemřel, jeho majetek přešel na nejstaršího bratra, který si vzal za manželku jeho ženu.
NOVOVĚK
Osmanská říše
Dokázání nevěry ženě zde bylo velmi snadné. Stačilo, když proti ní vypovídalo několik svědků, jejichž pravdomluvnost však nikdo nezkoumal. Pro cizoložnice pak měli Osmané přichystáno nadmíru kruté potrestání.
Dali ženu do velkého pytle spolu s kočkou a zavázali ho. Pak do něj tloukli kovovými řetězy. Snažili se zasáhnout hlavně zvíře, které pak ve své vyděšenosti útočilo na ženu. S bitím soudci nepřestávali, dokud žena i kočka nezemřely.
Siam (Thajsko)
V Siamu měli obzvláště brutální trest, kterým trestaly nevěrnice. Jednalo se o znásilnění a zároveň zabití slonem. Při něm připoutali cizoložnici do klece, která vypadala jako sloní samice.
Následně k ní připustili dospělého slona, který se s ní chtěl spářit v domnění, že je to jeho družka. Při snaze s ní splynout způsobil spoutané ženě uvnitř poranění neslučitelná se životem.
Korea
Také v Koreji nevěrné ženy neunikly drsnému trestu. Pokud byly obviněny z cizoložství, byly násilím přinuceny pít ocet, dokud se jim nenafouklo břicho. Účinkem octa jim opuchlo a nateklo celé tělo. To nejhorší však mělo teprve přijít.
Následně si vykonavatelé rozsudku vzali do rukou obušky, hole a klacky a začali nevěrnici surově mlátit. Nepřestali, dokud žena nezemřela. Kočovní Mongolové zase nevěrné ženy rozsekli mečem vedví.
DNES
Turecko
V minulosti zde panoval pro ženy smrtící trest za nevěru, kterého se zúčastnila celá rodina. Každý její člen si vzal do ruky dýku a do nevěrnice jednou bodl.
Pokud byl počet rodinných příslušníků nízký, kolečko se opakovalo, dokud cizoložnice nevydechla naposledy.
Následně byla přijata zákonná opatření, přičemž zákon o cizoložnictví platil až do roku 1996, pak byl zrušen, protože postihoval více ženy, které byly trestány za sebemenší provinění, než muže, u nichž muselo jít o dlouhodobý milostný poměr mimo manželství. Nyní Turecko opět uvažuje o znovuzavedení tohoto zákona.
Papua-Nová Guinea
Ani zde se s milenci příliš nemazlili, zvláště šlo-li o vdanou ženu. Když manžel přistihl svoji ženu v objetí s milencem, mohl je oba zabít. Pokud měl svoji ženu rád a nechtěl ji usmrtit, pak jí alespoň nechal useknout prsty, které donutil jejího amanta sníst. S ním ale žádné slitování neměl a nechal mu setnout hlavu.
Barma
Na hranicích Barmy a Thajska žije kmen Padaung, jehož příslušnice jsou světoznámé jako tzv. „žirafí ženy“. Kolem krku si připínají až dvě desítky kruhových obručí, vážících i několik kilogramů.
Ty jim stlačují hrudní koš a klíční kosti, díky čemuž jejich krk vypadá dlouhý jako krk žirafy. Pokud se tyto ženy dopustily nevěry, za trest jim byly obruče zabaveny. Jejich krční obratle však nebyly schopné unést váhu hlavy a krk se jim zbortil.
Skončily invalidní, nebo zemřely. Počet žirafích žen se ale zmenšuje, mladé ženy už nechtějí v této tradici pokračovat.
Irán, Saúdská Arábie, Súdán a Nigérie
V těchto zemích je ženská nevěra stále trestána středověkými praktikami. Nevěrnice (ale i jejich milenci) jsou do půli těla zahrabány do země tak, aby jim byl znemožněn pohyb. Následuje veřejné kamenování.
Po ženě metají kameny, které nesmějí být příliš velké, aby ji rovnou zabily, ani příliš malé, aby působily dostatečnou bolest. Kamenování trvá, dokud obviněná nezemře. Jde o událost, které se účastní i malí chlapci a stačí k ní drobná záminka.
Afghánistán
Cizoložství trestala v zemi morální policie. Za nevěru obdržela žena 100 ran holí a byla vsazena do vězení, kde ji neustále šikanovali dozorci, případně ji znásilňovali.
V době, kdy v zemi vládlo teroristické hnutí Taliban (1996–2001), byl pro ženy i jejich milence zaveden trest smrti, většinou šlo o kamenování.
Taliban totiž uplatňoval striktní podobu islámského práva šaría, takže například nechal useknout ruce či nohy osobám, které se dopustily krádeže.
BOX
Češi a nevěra
V minulosti
Zatímco Slované se v 9. a 10. století bez ostychu oddávali milostným hrátkám a ani skupinové radovánky jim nebyly cizí, se sílícím vlivem křesťanství byly jejich zvyky na našem území postupně vytlačeny a nahrazeny sexuální zdrženlivostí.
Úloha ženy pak byla po dlouhá staletí definována jako: „Roď děti, starej se o muže a o dům a buď věrná.“ Cizoložství bylo trestáno na pranýři, vyhnáním z města, vypalováním cejchů či smrtí.
Ke zlomu došlo až roku 1783 patentem Josefa II., který definoval manželství jako občanskou smlouvu a uznal rozvod od stolu i lože.
Jak jsme na tom dnes?
Aktuální postoj Čechů k nevěře je značně benevolentní, ačkoliv dochází k zajímavému paradoxu. Až 40 % Čechů přiznává, že bylo své partnerce nebo partnerovi nevěrných, ovšem zároveň by svému protějšku neodpustili, kdyby se ten dopustil nevěry vůči nim.
Bylo by to pro ně důvodem k rozchodu. Trochu pokrytecké, že? Výzkumy nadále ukázaly, že se nevěry nejčastěji dopouští lidé v produktivním věku mezi 30 a 50 lety. Zatímco mužům jde především o sex, ženy hledají v mimomanželských vztazích lásku a pochopení.
Placený sex není nevěra!
Obě pohlaví se pak shodla, že dnes je mnohem snazší podvádět než minulosti, a to díky internetu. Téměř pětina Čechů si dále myslí, že využití placených sexuálních služeb není nevěra. Využívá jich pak podstatně více mužů než žen.
Je přitom lépe přijímáno než neplánovaná „jednorázovka“ či milenecký poměr. Ne všichni nevěrníci pak myslí na bezpečný sex. Zatímco 74 % žen uvedlo, že v takovém případě používají kondom vždy, až 52 % mužů se přiznalo, že ochranu s milenkami nepoužívají.
