Vlajka státu či určitého území je vždy vybírána s velkou pečlivostí. Musí být přeci svému národu co nejlepším symbolem! A protože místa je málo, každičký detail má svůj smysl. I když na první pohled někdy trochu zvláštní…
Barevné pruhy v různých kombinacích a směrech, občas klín, hvězdy nebo státní znak. Často jsou si vlajky dost podobné, a není divu, že v tom pak máme trochu zmatek. Naštěstí jsou tu výjimky, které se si zapamatujeme rozhodně snáz.
TURKMENISTÁN: Pocta mistrům tkalcům
Drtivá většina vlajek je tvořena jednoduchými motivy. Ideálně by měla být taková, aby jí i dítě dokázalo snadno namalovat pastelkami. Proč tedy to komplikované zdobení na státním symbolu Turkmenistánu?
Tady je to samozřejmě opodstatněné, protože středoasijská země je věhlasným výrobcem koberců. A aby to bylo ještě složitější, různých motivů, je hned pět.
Reprezentují pět turkmenských provincií, také pět základní skupin obyvatel. Smysl podkladové barvy je celkem jasný, zelená je barva islámu. A dalším islámským symbolem je i vedle znázorněný půlměsíc.
Zkřížené ratolesti olivovníku naspodu koberce už s muslimy tolik nesouvisejí, standardně symbolizují mír spojených národů.
KYRGYZSTÁN: Díra ve stanu
Že by v Kyrgyzstánu rádi hráli pétanque? Podle vlajky to tak trochu vypadá, jenže kolečko uprostřed nepřestavuje kovový míček, ale klenbu kruhového stanu zvaného jurta, tedy tradičního obydlí zdejších domorodých národů.
Jurta má uprostřed střechy otvor překlenutý lištami, které tu naznačuje šest překřížených linek. První, co tedy po probuzení v jurtě nad hlavou spatříte, je slunce, a ani na vlajce nechybí. Má rovných 40 paprsků a zastupuje tak 40 kmenů žijících v jedné zemi.
Červená barva znamená smělost a odvahu, zlatá klid a bohatství. Vlajka, inspirovaná patrně rudým praporem národního hrdiny Manase, je přijata půl roku po vyhlášení nezávislosti země.
MOSAMBIK: Mírně nesourodé zátiší
Vlajky jsou symboly svobodných národů a míru a takové věci, jako jsou střelné zbraně, na nich rozhodně nemají co dělat! Ale jak už to tak bývá, výjimky najdeme všude, a v tomto případě je to vlajka afrického státu Mosambik.
Kalašnikov tu ovšem není jedinou raritou, dost zvláštní je totiž celé zátiší vyvedené na žluté hvězdě. Proč se samopal kříží s motykou a obojí leží na otevřené knize? Nakonec na tom nic divného není, symboly všech předmětů jsou zcela tradiční.
Motyka odkazuje na význam zemědělství, kniha upozorňuje na důležitost vzdělání a zbraň připomíná boj za svobodu. Zelená barva pak reprezentuje úrodnou zemi, černá africké obyvatele, žlutá nerostné bohatství, červená odpor proti kolonialismu a bílá boj za mír.
A ještě malé upřesnění – jedinou výjimkou se střelnou zbraní Mosambik není, hned dvě najdeme i na vlajce Guatemaly.
NEPÁL: Jedinečné plameny
Je to tak nějak samozřejmé, že státní vlajky mají tvar obdélníku, maximálně třeba čtverce. Jedna se ale výrazně liší, a je to vlajka Nepálu. Žádné pravé úhly, ale dva červené trojúhelníky nad sebou, které mají symbolizovat plameny.
Ale také v zemi všudypřítomné Himaláje. Modré kraje znamenají tradičně mír, červená je barva rododendronu, nepálské národní květiny.
Slunce a měsíc zas reprezentují královskou a státní moc, ale stejně tak i hinduismus a budhismus, dvě hlavní náboženství v Nepálu. A jak přišla nepálská vlajka k onomu nevšednímu tvaru?
Nejspíš vznikla na konci 19. století sešitím dvou vlajek ve tvaru trojúhelníku, patřících nepřátelským větvím vládnoucí dynastie Ránů. A aby v tom ani Nepál nebyl sám, neobvyklý tvar má i vlajka amerického státu Ohio.
OSTROV GUAM: Idylka na pláži?
Že by nějaká aplikace na tričko z obchodu suvenýrů? Ne, je to oficiální vlajka Guamu, ostrova v severozápadní části Tichého oceánu a zároveň autonomního území Spojených států amerických.
A rozhodně to není jen tak nějaký obrázek – každičká věc na něm má svůj smysl. „Okénko“ mandlovitého tvaru má například připomínat typické kameny do praku, které tu používali dávní domorodci.
Plachetnice je poctou kmeni Čamorů, kteří na malých plavidlech obratně brázdili moře, kokosová palma vyrůstající ze suchého písku zas nadějí v lepší budoucnost. K původní optimistické verzi přibude však roku 1960 varovné rudé lemování. Symbol krve, prolité ve druhé světové válce.
OSTROV MAN: Nevšední kolotoč
Žhavým adeptem na nejpodivnější výjev na vlajce je rozhodně ostrov Man, samosprávné britské území v irském moři. Tři pokrčené bílé nohy jsou spojené v jednom kloubu a navíc ještě oblečené do brnění.
S tímto symbolem ale Man není jediný, podobné tři srostlé končetiny najdeme i na vlajce Sicílie a říká se jim „triskelion“. Jeho historie sahá až do antiky a existuje například i čtyřnohý tetraskelion.
Na vlajce Manu může původ zvláštní trojnožky souviset s Kelty, kteří na ostrově pobývali. Připomíná totiž jejich symbol tří propojených spirál, reprezentujících tři stádia života.
FRÍSKO: Proč jsou srdce bez hrotů?
Teď odpovězte bez přemýšlení. Co jsou ty roztomilé červené tvary? Někoho určitě napadne, že srdce, gurmáni si třeba vzpomenou i na tzv. palmy, tedy sladké pečivo z listového těsta. Znalci Nizozemska ale jistě tuší, že jde o něco zcela jiného!
Díváme se na vlajku Fríska, největší nizozemské provincie, která byla v historii samostatným Fríským královstvím. Dodnes jsou Frísové na svůj původ náležitě hrdí, rádi dodržují staré tradice a mluví frísky (vedle oficiální nizozemštiny).
Frísko je ale také zemí vodních kanálů. V zimě se na nich pořádají závody ve velmi oblíbeném rychlobruslení, od jara do podzimu jsou poseté lekníny. A právě dva lístečky leknínů plovoucích po hladině mají znázorňovat ona podivně kulatá srdíčka na vlajce.
