Domů     Trest shůry: Dá se přežít zásah bleskem či meteoritem?
Trest shůry: Dá se přežít zásah bleskem či meteoritem?
16.7.2020

Bouřky nejsou v našich končinách ničím zvláštním. Především v létě se můžeme kochat jejich krásou a zároveň děsit nebezpečí, které představují. Co se stane, když se ocitneme blízko blesku? Dá se jeho zásah přežít?

Blesky přitahovaly lidstvo už v dávných dobách. Staří Římané v nich viděli boha Jupitera, který metá blesky ukované Vulkánem. Původní obyvatelé Ameriky v nich zase spatřovali hromového ptáka. Tento úkaz fascinuje i děsí zároveň. Jak k bouřce dojde?

Jednou z podmínek pro její vznik je nestálé zvrstvení vzduchu, dostatečná vlhkost vzduchu a vhodné rozmezí teplot. Při tomto zvrstvení má spodní vzduch výrazně vyšší teplotu než vzduch nahoře.

Když se pak dá do pohybu směrem nahoru, je teplejší než jeho okolí a také lehčí.

Práce nabitých částic

V bouřkovém mraku se vyskytuje přechlazená voda a různě velké ledové částice. Ty větší kousky ledu se ohřívají, zatímco drobnější ledové částice jsou chladnější. Když pak dojde ke vzájemnému kontaktu, menší získávají kladný náboj, zatímco ty teplejší záporný.

Při dostatečné intenzitě se pak vytvoří elektrické napětí, ze kterého vznikají blesky. Častěji k této situaci dochází v létě, kdy se zemský povrch více ohřívá.

Častěji dochází k bouřkám v létě.
Častěji dochází k bouřkám v létě.

Blesk a hrom

Blesk se skládá ze dvou částí. V té první se z mraku spouštějí samotné blesky, v druhé části na ně Země odpoví trsovitým výbojem. Hrom, který následně slyšíme, vzniká v důsledku prudkého zahřátí vzduchu bleskem.

Kvůli tomu, že se vzduch tak rychle zahřeje, se začne prudce rozpínat, což pak vnímáme jako silný třesk nebo burácení. Na světě zasáhne blesk zhruba 200 000 lidí ročně, na následky úderu zemře okolo 24 000 lidí. Děje se tak z velmi jednoduchého důvodu.

Naše tělo je jeden velký a dobrý vodič elektřiny. Při přímém úderu proteče tělem velmi silný proud o napětí asi 300 000 voltů. Podle statistik je šance, že do člověka udeří blesk, asi 1 : 300 000. Člověka může zasáhnout nejen na zemi, ale také ve vzduchu.

Na světě zasáhne blesk přibližně 200 000 lidí.
Na světě zasáhne blesk přibližně 200 000 lidí.

Vyšší teplota než na Slunci

Pokud je člověk zasažen bleskem, většinou se tak stane do hlavy nebo ramenou. Nepřímo může proniknout do organismu končetinami.

A jelikož blesk zahřeje okolní vzduch na teplotu cca 28 000 °C, což je 5x více než má teplota Slunce, způsobuje okamžité popáleniny III. stupně. I přesto může člověk přežít, o čemž svědčí i výpovědi lidí, kterým se to podařilo.

Ani to ale neznamená, že zásah bleskem nezpůsobí vážné důsledky. Nejohroženějším orgánem je srdce. Při přímém zásahu dochází k jeho zástavě, případně jeho trvalému poškození.

I když se ale postiženého podaří zachránit, může i později docházet k srdeční arytmii, poškození myokardu, nebo dokonce k plicnímu edému. V momentě zásahu dochází také ke ztrátě vědomí, v horším případě k poškození mozku.

Není ničím výjimečným, že přeživší měli problémy se ztrátou paměti, docházelo u nich k poruchám spánku, a některým z nich se dokonce změnila osobnost.

Neohroženější při zásahu bleskem je srdce.
Neohroženější při zásahu bleskem je srdce.

Popálená kůže

Zásah způsobí také změny na kůži. Vytváří se pruhovité nebo kruhovité popáleniny. Dalším častým nálezem bývají tzv. bleskové obrazce, které tvoří červené stromkovité pruhy, jež vypadají jako větvičky nebo listy kapradí.

K tomu dochází kvůli rozšířeným kapilárám. Postižené jsou také vlasy a chlupy, které se vlivem blesku opálí, zkroutí či dokonce zčernají.

Po zásahu bleskem si vytváří bleskové obrazce.
Po zásahu bleskem si vytváří bleskové obrazce.

Hlavně neutíkat

Co tedy dělat, aby se lidé blesku vyhnuli? V ideálním případě je nejlepší ukrýt se do bezpečí v podobě budovy s hromosvodem. Ne vždy se ale ve volné přírodě podaří takové místo najít. I tak se dá řídit některými pravidly.

Během bouřky není dobré zdržovat se na kopcích a holých pláních, je nutné vyhledat co nejnižší polohu. Člověk by měl také zaujmout takovou polohu, aby se co nejmenší plochou dotýkal země.

Ideální je přidřepnout na špičky k zemi, ruce přitisknout na uši a hlavu sklonit mezi kolena.

Kdy je bouřka nejnebezpečnější?

Pokud změříme dobu mezi bleskem a úderem hromu, můžeme zhruba odhadnout, jak daleko od nás bouřka právě je. Zvuk se totiž šíří rychlostí zhruba 330 metrů za sekundu, to znamená, že za 3 sekundy urazí jeden kilometr.

Světlo blesku naopak vidíme okamžitě (300 000 m/s).

Vzdálenost 3 kilometrů od bouřky (zhruba 9 sekund mezi bleskem a hřměním) se stále považuje za nebezpečnou vzdálenost, kdy je lepší zůstat v bezpečném úkrytu až do doby, než je bouře vzdálená aspoň 10 kilometrů, To je zhruba 30 sekund mezi bleskem a hřměním.

Podle blesku a hromu se dá vypočítat, jak vzdálená je bouřka.
Podle blesku a hromu se dá vypočítat, jak vzdálená je bouřka.

Nebezpečí číhá i doma

Ani ve svých domovech nejsme úplně stoprocentně chráněni. Není radno při bouřce sedět u okna. Nebezpečí tkví hlavně v nepřímých zásazích, kdy blesk projede například telefonní přípojkou nebo vodovodním potrubím.

Bizarní situace nastala v Austrálii, kdy blesk zasáhl ženu, když si čistila zuby a naklonila se ke kohoutku. Přes potrubí projel blesk a způsobil jí popáleniny vnitřností od úst až ke konečníku. V budovách bez hromosvodu zase hrozí riziko požárů.

Jak funguje hromosvod?

Budovy chrání většinou hromosvody, které zachytí přímý úder blesku a svedou ho do uzemňovací soustavy, která ho rozvede do země. To funguje pouze za podmínky, že samotná budova je dostatečně odizolována a v zemi pak dojde k neutralizaci blesku.

Jako jedno z nejbezpečnějších míst se zdá být automobil. Uzavřený vůz funguje na principu Faradayovy klece. Při nárazu blesku náboj uvnitř auta vyrovná náboj, který je vně vozu.

První hromosvod postavil Prokop Diviš.
První hromosvod postavil Prokop Diviš.

Nebezpečný kulový blesk

Samostatnou kapitolou je tzv. kulový blesk. Ten vědci dosud nedokázali úplně zmapovat a vysvětlit. Vypadá jako kulovitý útvar o velikosti několika centimetrů, přičemž může být různě zbarvený, od žluté po modrou.

Pohybuje se různými směry a zaniká buď výbuchem, nebo se zcela vypaří. Podle odhadů vědců může mít kulový blesk teplotu přibližně 1700 °C.

Lidský hromosvod

I když je pravděpodobnost zásahu mizivá, existuje případ muže, Roye Clevelanda Sullivana, kterého blesk zasáhl celkem 7x. Jako by si ho blesky záměrně vybíraly.

Co je ještě překvapivější, že všechny nehody přežil a vyvázl pouze s lehkými popáleninami a ohořelými vlasy. Tento muž pracoval jako správce Národního parku Shenandoah, a pohyboval se tak neustále v přírodě.

Jeden z blesků ho ale zasáhl i v relativně bezpečném autě. I přes tuto unikátní shodu náhod skončil jeho život velmi tragicky. Roy Cleveland Sullivan se zastřelil kvůli neopětované lásce.

Roy Sullivan byl celý život magnetem pro blesky.
Roy Sullivan byl celý život magnetem pro blesky.

Smrtící meteorit

Meteority patří mezi reálnou hrozbu, která může naší Zemi fatálně ohrozit. V historii došlo k několika případům, kdy malé částice prolétly atmosférou a dopadly na Zemi.

Nejznámější případ dopadu meteoritu se stal 30. listopadu 1954, kdy v americkém státě Alabama prorazil meteorit o hmotnosti 3,86 kg střechu domu.

Tento útvar zničil dřevěnou skříň velkého rádiového přijímače, odrazil se od ní a dopadl na gauč, kde spala jistá Ann Elizabeth Fowlerová Hodgesová. Náraz jí způsobil rozsáhlé pohmožděniny na boku.

Podle vědců jsou šance přežít náraz meteoritu mizivé, konkrétně 1 : 1 000 000. Když se toto těleso blíží k zemskému povrchu, jeho rychlost se pohybuje v desítkách tisíc kilometrů za hodinu. Přímý zásah tedy není možné přežít.

Ann Fowlerová je nejznámější případ zásahu meteoritem.
Ann Fowlerová je nejznámější případ zásahu meteoritem.

První pomoc při zasažení bleskem

prvním krokem je dostat postiženého na bezpečné místo, kde je riziko úderu bleskem minimální

– pokud zasažený dýchá, je třeba ho položit na bok

– zakloníme dotyčné osobě hlavu, abychom udrželi průchodnost dýchacích cest

– pokud nedýchá, je třeba provést umělé dýchání a masáž srdce

– zavolat co nejrychleji záchranáře

Jak se vyhnout úderu blesku

– ukrýt se do bezpečí v podobě budovy s hromosvodem

– ve volné přírodě se nezdržovat na kopcích a holých pláních, je nutné vyhledat co nejnižší polohu

– zaujmout takovou polohu těla, aby se člověk dotýkal země co nejmenší plochou. Ideální je přidřepnout na špičky k zemi, ruce přitisknout na uši a hlavu sklonit mezi kolena.

Foto: Shutterstock.com, WIkimedia Commons
Související články
Věda a technika
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění […]
Věda a technika
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl […]
Věda a technika
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
reklama
svět zločinu
Krvelačné zrůdy ze Slovenska: Rigo, Svitek, Slovák
Se svými obětmi nemají slitování. Jejich agrese a úchylky nad nimi získávají moc. Jen bezvládné zkrvavené tělo je dokáže plně uspokojit. Neváhají usmrtit dítě, mladou dívku, ba ani stařenku. Neštítí se ani rozřezání vlastních dětí včetně plodu vytrženého z lůna matky. To jsou slovenská monstra.   Ondrej Rigo: Ponožkový vrah souložil s mrtvými, zatkli ho bez ponožek Je […]
Děsivý případ Ivana Roubala: Krmil prasata lidským masem?
Na okraji šumavské obce Čachrov se nachází polorozpadlý statek. Obestírá jej mnoho legend. Říká se, že kdo se sem nastěhuje, brzy zemře, anebo se alespoň zblázní. Ale ani jedna z takových historek se nevyrovná příběhu sériového zabijáka, který zde započne své řádění. Hodný statkář. Strýc odvedle. Monstrum bez zábran. Ivan Roubal (*1951) má mnoho tváří. […]
Spartakiádní vrah znásilňoval, vraždil, okrádal
Čeká na příležitost. Když už je zjevné, že se žena blíží k domu, kde bydlí, „lov“ začíná. Napadne ji zezadu a odtáhne ji za oplachtovanou dodávku. Provazem ji škrtí tak dlouho, dokud jeho oběť neztratí vědomí. Nelíbí se mu, a tak se spokojí s jejími věcmi. Během totalitní historie Československa se tělovýchovná slavnost nazývaná spartakiáda stala pomyslnou […]
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
panidomu.cz
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
Známý divadelník, fotograf a někdejší spoluzakladatel legendárního Kladivadla v těchto dnech pokřtil už pátý díl své pozoruhodné encyklopedie „Malý průvodce po hrobech velkých“, mapující místa posledního odpočinku slavných osobností českých dějin. Jak už napovídají koláže fotografií na všech pěti dílech, nejde jen o dějiny dávné, ale i ryze současné. Protože, jak říká sám autor: „Jde
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,