Evropská kosmická agentura, jejíž součástí je i Česká republika, chystá několik velmi rozsáhlých projektů. Zařadila je do třídy L, tedy Large, což v překladu znamená velký. Jedním z takových projektů má být i mise teleskopu Athena.

Pokročilý a vysoce sofistikovaný teleskop Athena má pracovat v oblasti fyziky vysokých energií a teplot. Měl by odpovědět na řadu otázek týkajících se samotného vzniku vesmíru.

Se startem mise agentura počítá v roce 2028. Spojením velkého rentgenového teleskopu s vyspělým vědeckým vybavením získá Evropská kosmická agentura (ESA) a společně s ní i světová věda v případě observatoře Athena možnosti, které budou schopny odpovědět na klíčové otázky astrofyziky.

Badatele především zajímá otázka, jak a proč se běžná hmota spojuje do galaxií a galaktických shluků v podobě, v jaké je známe dnes.

Kromě toho bude Athena zkoumat černé díry a jejich vliv na okolní vesmír.Vědci věří, že černé díry tvoří středy prakticky všech galaxií, a že hrají zásadní roli v jejich vzniku a vývoji.

Problematika černých děr je totiž přes určitý pokrok stále zahalená nespočetnými hávy tajemství. Aby observatoř Athena mohla přinést relevantní výsledky, bude pozorovat rentgenové emise z velmi žhavých materiálů bezprostředně před tím, než černá díra vše pohltí.

Teleskop využije narušení způsobené lehkým zakřivením gravitačního pole a odložených efektů v tomto extrémním prostředí.

Athena stejně tak bude schopná pozorovat také rotaci vlastní černé díry.

S tím souvisí i některé zvláštní jevy, jako například změny prostoročasu v okolí otáčejících se černých děr.Výkonné přístroje observatoře Athena dále umožní dosud netušené studie širokého spektra mnoha dalších astronomických fenoménů.

Třeba sledovat pozdravy z dalekého vesmíru v podobě vzdálených gama záblesků, horkého plynu v prostoru mezi shluky galaxií, magnetické vazby mezi exoplanetami a jejich mateřskými hvězdami nebo polárními zářemi na Jupiteru. Jak vidno, Athena se tedy nebude úzce specializovat na vzdálený vesmír, nýbrž nahlédne i do útrob naší domovské planetární soustavy.

„Athena bude špičkovou observatoří, která nabídne výrazný skok vpřed ve vědecké kapacitě ve srovnání s předchozími rentgenovými misemi.

Kromě toho se zaměří na základní otevřené otázky v astrofyzice,“ vysvětluje Alvaro Giménez, který působí jako ředitel ESA pro vědu a robotický průzkum.

Výběr této mise podle něj podtrhuje evropské úspěchy na poli rentgenové astronomie, mezi něž patří například výsledky z důležité družice XMM-Newton, která výrazně překračuje svoji plánovanou životnost.