„Pomozte mi, obvinili mne z krádeže,“ prosí těhotná žena muže sedícího na břehu norského fjordu. Ten nezaváhá a vezme ji na svůj člun.

Sotva ale odrazí od břehu, vypluje za nimi loď s pronásledovateli. Pár čeká krutý konec. Na jeho památku se alespoň navždy dostanou do znaku královského města Osla.  

Oslo: Smrt kvůli ženě  

Muž jménem Hallvard (asi 1020–1043) v roce 1043 prchá se ženou ve člunu. „To jsou oni,“ špitne těhotná, když uvidí blížící se loď se třemi muži. „Říkají, že jsem kradla, ale já jsem nevinná,“ otočí se zoufale k Hallvardovi.

Ten odmítne žádost o její vydání. „Přiveďte svědky nebo předložte důkazy,“ vyzve posádku. 

Vzápětí mu v hrudi přistane šíp a další vnikne do dívčina těla. Umírají.

K mrtvému Hallvardovi potom muži přivážou mlýnský kámen a ho hodí do vody. Tělo, a tedy i pravda o jejich činu, ovšem brzy vypluje na povrch. Hallvarda, patrona města Oslo, založeného norským králem Haraldem III. (1015–1066) v roce 1048, věřící pohřbí v chrámu. Jeho příběh dodnes znázorňuje erb.  

Helsinki: V zajetí švédského vlivu 

Švédská vojska dobývají svět a při svých nenasytných výbojích šíří nejenom zkázu, ale na vlajících praporech i svoje barvy modrou a zlatou, do kterých často ladí svoje městské erby.

Pronikají i do mnoha okolních zemí, proto jsou švédské národní barvy typické i pro finské hlavní město Helsinki, které v roce 1550 zakládá švédský král Gustav I. Vasa (1496–1560). Jejich symbolem se stává švédská koruna a modrozlatá kombinace. Památku starého přístavu připomíná vikingská loď.  

Kodaň: Zachrání území i mír 

„Právě bojují v Polsku,“ zamne si v roce 1657 ruce dánský král Frederik III. (1609–1670) a hned vyhlásí Švédům válku. Jenže jeho nepřátelé nelení a vytáhnou i na Kodaň. Frederikovi nezbývá než odstoupit Švédsku některá města a části svého území.

Když ale v roce 1659 vsadí v bojích na zkušeného velitele Hanse von Schacka (1609–1676), vyplatí se mu to.

Svým krokem zachrání nezávislost Dánska. Královy mírové zásluhy zachytí i kartuše (ozdobný rám – pozn. red.) s Frederikovými iniciálami v erbu Kodaně, povýšené na město roku 1254. Pyšní se tam na modročervených městských hradbách jako památka mírové smlouvy uzavřené roku 1660. 

Stockholm: Pramen z useknuté hlavy 

Vzduchem zasviští sekera a hlava Erika IX. Svatého (†1160) vzápětí upadne na zem. Po chvilce v zemi pod ní objeví pramen. Erik Švédsku vládne v letech 1156–1160, a protože o něm nenajdeme žádné věrohodné historické záznamy, nezbývá než vzít zavděk legendami.

Pověsti vypráví, že se po jeho vraždě, v níž má prsty buď příslušník konkurenční dynastie Sverkerů nebo Erikův nástupce Magnus Henriksson (†1161), stal zázrak v podobě vytrysknutí vody. Hlava zemského patrona se později objeví ve znaku švédského Stockholmu založeného v roce 1250.