Sedmnáctiletý francouzský rolník Émile Fradin (1906–2010) vyráží z jara roku 1924 orat pole svého otce. Nachází se nedaleko vesničky Glozel ve středofrancouzském Auvergne. Pobídne krávu, aby pořádně zatáhla pluh.
Když se do toho zvíře s funěním konečně opře a pohne sebou, zapadne do díry. Fradin vyprostí krávu a díru odkryje. Vidí, že měří přibližně 2,5 metru a má dno zpevněné dlažbou.
Nachází se v ní fragmenty keramiky a lidské kosti. Když se zpráva o nálezu rozkřikne, farmu Fradinových navštíví místní učitel Adrienne Picandet společně s Benoitem Clémentem z francouzské učené společnosti.
Podivné písmo na hliněných destičkách
Pánové se o nálezu zmíní i v bulletinu učené společnosti a vše si přečte i amatérský archeolog Antonín Morlet. Rozhodne se koupit práva k průzkumu hrobu.
Společně s Emilem Fradinem se pustí do kopání. Při něm odhalí keramiku i kosti. Celkem jde o asi 2000 nálezů. Největší pozornost ovšem budí hliněné tabulky s podivným písmem. „Jsou staré 10 000 let,“ prohlašuje sebevědomě o destičkách Morlet a na místa zve k prohlídce další archeology.
Jedním z nich je i Francouz Salomon Reinach (1858–1932). Ten potvrdí pravost nálezu.
Verdikt znají za tři dny
Jenže další z pozvaných, archeolog Henri Breuil (1877–1961) má po prohlídce naleziště v roce 1926 opačný názor.
V tisku 2. října 1926 publikuje tvrzení, že „všechno je falešné kromě kameninové keramiky“. O necelý rok později, v září 1927, probíhá v holandském Amsterodamu zasedání Mezinárodního institutu antropologie, kde glozelské objevy vzbudí diskusi.
Institut proto vytvoří komisi akademiků, která do vesnice dorazí 5. listopadu 1927 a tři dny se intenzivně věnuje výkopům na nalezišti. Pak ve své zprávě prohlásí, že všechno s výjimkou několika pazourků a kamenů je padělek.
Obohatil někdo naleziště?
Celá kauza skončí u soudu, který Fradina na popud Reného Dussauda (1868–1958), kurátora archeologických sbírek v pařížském Louvru, obviní z padělatelství. Nakonec ale vyšetřování utichne, a naopak Dussauda shledá soud vinným z pomluvy.
Průzkum nálezů z Glozelu novou metodou termoluminiscence z roku 1974 potom určuje, že pocházejí ze tří období: 300 př. n. l. – 300 n. l, ze 13. století a poslední z nedávné doby.
„Neuvěřitelná změť předmětů objevených dr. Morletem a fakt, že stylově spadaly do několika různých archeologických období, naznačoval, že buď on, nebo někdo s podobnými zájmy naleziště „obohatil“,“ míní současný britský spisovatel Brian Innes. Je možné, že Morlet společně s Fradinem některé nálezy sami vyrobili …