Když někdo zívne, v ospalce se mění postupně skoro všichni v místnosti. To je známá věc. Ovšem věděli jste o tom, že tato řetězová reakce rozhodně nekončí jen u lidí?

Zívání po nás opakují především psi. Zajímavý jev zaměstnává hlavy vědců už řadu let a ještě donedávna převládal názor, že čtyřnozí společníci tak zkrátka vyjadřují empatii ke svému pánovi.

Než ale chytré hlavy z Nového Zélandu přijdou na to, že se psi v zívání opičí i po zcela neznámých osobách, které k nim nemají žádný vztah!

Napodobují hodné i zlé

V nové studii vědci vyjdou z řady výsledků minulých experimentů a zároveň provedou pokus asi se třiceti psy, kteří stráví určitý čas se dvěma typy lidí.

První skupina se psům hezky věnuje, hraje si nimi, hladí je a krmí dobrotami, zatímco ta druhá je naprosto ignoruje a nenavazuje žádnou interakci.

Psi se samozřejmě více mají k těm milejším a pozornějším. Ovšem když pak lidé z obou testovaných skupin začnou zívat, žádné rozdíly tu nejsou – psi po lidech zívají v podstatě všichni!

Proč tomu jak je, zatím vědci netuší, ovšem empatie a věrnost v tom nejspíš prsty mít nebude. A překvapivý výsledek navíc přináší více mlhy i do zkoumání nakažlivosti zívání u člověka. Že ale tento reflex po nás opakuj i jiní savci, už je nezpochybnitelné.

Zívá celá planeta

Zívání je nervově-svalová reakce, při níž po hlubokém nádechu následuje hned kratší výdech. Vědci se často k přiklánění k teorii, že zívání slouží k ochlazení mozku, který tak lépe usíná.

Zívá většina obratlovců, včetně ryb. Lidský plod zívá už od třetího měsíce u matky v břiše. U mužů trvá jedno zívnutí zpravidla déle než u žen, průměr je 6 vteřin.

Nakažlivost je známou vlastností zívání, kromě lidí a psů je častá třeba u šimpanzů. Minimálně polovina lidí většinou zívne do 5 minut poté, co někoho slyší či vidí zívat, nebo se jen o zívání mluví. A funguje to i u slepých.

I u lidí bývá nakažlivost zívání většinou považována za jakýsi projev empatie, podvědomou snahu o upevnění pouta mezi jedinci. Je ale možné, že pravý důvod je zatím tajemstvím.