Mexický politik a generál Antonio López de Santa Anna bojuje za nezávislost Mexika na Španělsku. Když se mu roku 1829 podaří v Tampicu porazit Španěly, začnou mu Mexičané říkat „Otec vlasti.“ Výrazně na sebe upozorní v bitvě u Alamy roku 1836.
O dva roky později ale získává Antonio López de Santa Anna (1794–1876) ještě větší slávu, když vede vojsko proti Francouzům, kteří napadli Veracruz. Během jejich dělostřeleckého útoku je zraněn do nohy. Nakonec lékařům nezbude nic jiného než mu nohu amputovat. Santa Anna při té příležitosti uloží nohu ve svém domě ve Vearcruzu.
Jedenáctkrát prezidentem
Když se ale znovu v roce 1839 stává mexickým prezidentem (během svého života jím byl celkem jedenáckrát – pozn. red.), nechá ji exhumovat. Znovu ji pak pochovává v Mexico City se všemi státními poctami. Obřad zahrnuje slavnostní salvy z děl, recitaci básní a smuteční řeč.
Smrt mrzákovi
Když se ale v roce 1844 situace změní, generál už není uznávaným národním hrdinou, ale vyvrhelem. Při výtržnostech v ulicích protestující boří jeho sochy a vykopou i jeho pohřbenou nohu. Vláčí ji ulicemi Mexico City s výkřiky. „Smrt mrzákovi.“
Protéza skončí v muzeu
Dramatický osud čeká i generálovu umělou nohu – protézu, která nahrazuje amputovanou končetinu. 18. dubna 1847 mu ji během bitvy v průsmyku Cerro Gordo v rámci mexicko-americké války ukradnou vojáci 4. illinoiské pěchoty. Protéza potom skončí v expozici Illinoiského státního muzea.
