Charakteristickým rysem moderních lidí je vzpřímená chůze. Zatím se vědci domnívali, že naši předkové začali chodit po dvou nohách před asi 6 miliony let. Nejspíše je ale všechno trochu jinak… 

Uvedený předpoklad nedávno změnila práce týmu německé paleontoložky Madeleine Böhmové z Univerzity v bavorském Tübingenu.

Při výzkumu probíhajícím v letech 2015-2018 narazili vědci v oblasti Allgäu u obce Kaufbeuren na kosti, které podle jejich názoru patří novému druhu primátů. Jedná se o kosterní pozůstatky minimálně čtyř jedinců, a to dvou samic, dospělého samce a mláděte.  

Prozkoumali funkci velkých kloubů  

Samice byly menší a lehčí s hmotností asi 18 kg, samci vážili až 31 kg. V případě dospělého samce se našla tak velká část kostí, že badatelský tým na jejich základě zvládl podrobně popsat končetiny, a dokonce i rekonstruovat jejich pohyb.

Prostudovali i funkčnost velkých kloubů včetně kyčlí či kolen.  Tvor, který dostal jméno Danuvius guggenmosi, žil přibližně před asi 11,6 miliony lety a vše nasvědčuje tomu, že chodil vzpřímeně.  

Poslední společný mezičlánek 

Důkazem vzpřímené chůze je například uchopivý velký prst, který umožňoval pohyb pomocí chodidel.

Celkově kosti Danuvia připomínají spíše ty lidské než lidoopí, jde například o dvakrát prohnutou páteř – lidoopi se vyznačují pouze jedním prohnutím. Danuvia nechyběla také rozšířená kolena typická pro lidskou kostru, gorily ani šimpanzi taková nemají.

Nelze proto vyloučit, že vědci našli poslední společný mezičlánek mezi lidmi a lidoopy. Možná má podobu Danuvia guggenmosiho.