Skip to content

Z Výstaviště až do vesmíru

Až do konce dubna letošního roku si mohou zájemci prohlédnout největší putovní výstavu kosmonautiky současnosti – Cosmos Discovery v prostorách Křižíkových pavilonů Výstaviště Praha-Holešovice.

Mercury Seven byla skupina sedmi astronautů vybraných k letu kosmické lodi projektu Mercury. Jednalo se o Johna Glenna, Scotta Carpentera, Gordona Coopera, Guse Grissoma, Alana Sheparda, Deka Slaytona a Wallyho Schirra.

Celá výstava byla vytvořena ve spolupráci s americkou NASA a dalšími odborníky. Unikátní a výpravná expozice vtáhne návštěvníky do děje a představí stovky reálných exponátů, které podnikly dobrodružnou cestu na oběžnou dráhu planety Země a některé z nich ještě dál.

Kopie americké jednomístné kosmické lodě Mercury, ve které roku 1962 John Herschell Glenn absolvoval tři oblety okolo Země.

Není na světě větší expozice než právě té, jež se v současné době nachází v Praze. Realizátoři představují široké veřejnosti tu nejdobrodružnější cestu člověka – do vesmíru. Celá výstava má ambice návštěvníky přesvědčit, že přímo vkročili do jakéhosi kosmického městečka.

Zájemci budou provedeni historií pilotovaných letů od jejích počátků až po současné a plánované mise.

Raketový motor F-1 z rakety Saturn V.

Jedním z nejzajímavějších exponátů je raketový motor F-1. Jeho představení na výstavě je mimořádnou událostí, je to totiž vůbec poprvé, co opustil hranice USA. Jde o součást spalovací komory raketového motoru Rocketdyne F-1 bez trysky ve zcela zrekonstruovaném stavu.

Součást motoru pochází z americké rakety Saturn 5, jež přepravovala pilotované mise k Měsíci. Vědcům se ji podařilo na začátku roku 2013 vyzvednout ze dna Atlantického oceánu, kam roku 1969 dopadla.

První dálkově řízené průzkumné sovětské měsíční vozidlo, jehož přepravu na Měsíc zajistila sonda E-8.

Výstava obsahuje stovky originálních exponátů z USA i Ruska, které byly ve vesmíru, unikátní sbírku skafandrů a reálné modely kosmických lodí, raketoplánů a raket. Celkem jde o několik stovek artefaktů.

Celá jedna galerie je speciálně věnována misím Apollo, dobývání Měsíce a lodi Apollo 11, návštěvníci mohou nahlédnout do modelu velitelské kabiny.

Model vesmírné stanice MIR.

Na své si ale přijdou také fanoušci sovětského programu Soujuz, který je nejen samotnou kosmickou lodí Sojuz, ale především průchozím modelem orbitální stanice MIR, kde zažijete pocity kosmonautů v mikrogravitaci.

Lidé se díky infopanelům mohou dobře seznámit se všemi americkými raketoplány i ruským kosmoplánem.

V zadní části stanice se nachází model Kvant 1 a vpředu je připojena transportní loď Sojuz.

K vidění je i maketa družice MAGION 2, jejíž předchůdkyně MAGION 1 byla navržena v ionosférickém oddělení Geofyzikálního ústavu ČSAV pod vedením Ing. Pavla Třísky, CSc. a ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky.

Družice odstartovala 24. 10. 1978 s družicí INTERKOSMOS 18 a nesla na palubě plnou telemetrickou výbavu a aparaturu pro výzkum elektrické a magnetické složky elektromagnetických vln velmi nízkých kmitočtů a Geiger-Müllerův počítač částic.

MAGION 2 byl vypuštěn 28. září 1989 rovněž z kosmodromu Pleseck, ale s využitím nosné rakety Cyklon 3, spolu s mateřskou družicí Interkosmos 24 v rámci projektu Aktivní.

První československá družice MAGION 1. Název družice je odvozen od slov MAGnetosféra a IONsféra, což jsou oblasti, ve kterých družice pracovala.

Za zmínku rozhodně stojí také expozice věnovaná Marsu. Nechybí plány na osídlení „Rudé planety“, sekce věnovaná společnosti Space X a dalším firmám a agenturám, které se na Mars chystají. Cesta na Mars trvá přibližně devět měsíců, Elon Musk (*1971) slibuje, že let dokáže zkrátit na „pouhé“ tři měsíce. „Proč bychom tam měli letět? Ony už naše babičky říkaly – Nedávej všechna vajíčka do jednoho košíku. Pokud jednou kolonizujeme Mars, což je samozřejmě dlouhá cesta, tak v případě že by Země náhodu skončila, lidstvo by nevymřelo a zůstalo na Marsu,“ řekl odborník na kosmonautiku a popularizátor vědy Dušan Majer (*1987). Vědci však prozatím v nejsou schopni zajistit, aby lidé na Mars dorazili ve zdraví.

Opportunity je druhou ze dvojice planetárních sond programu Mars Exploration Rover americké agentury NASA, která měla za úkol přistát na Marsu a provádět geologický průzkum povrchu.

Celou výstavou provede zábavnou formou audioguide, který dostanou návštěvníci k zapůjčení zdarma u vstupu. Každý také obdrží Space Card – Kartu kosmonauta se jménem a krátkým životním příběhem reálného kosmonauta.

V interaktivním Cosmoscampu bude možné vyzkoušet náročný výcvik kosmonautů i 3D technologie. K dispozici je několik VR (virtuální realita) instalací, díky kterým se návštěvníci ocitnou přímo na skutečné vesmírné misi.

Pro odvážlivce je připraven tzv. gyroskop, který zájemce roztočí v několika osách.

Středisko řízení vesmírných letů je centrála, která řídí kosmické lety, zde personál dohlíží na veškerý letový provoz.

Zajímavostí je, že oproti jiným výstavám tato expozice vznikla ve spolupráci s americkou NASA, vzdělávacím centrem Cosmosphere a českými odborníky, dokonce jí byla poskytnuta záštita ministerstva obrany České republiky.

V minulosti již výstavu viděly stovky tisíc návštěvníků z různých částí světa, u nás setrvá do 30. dubna 2020 a poté se přesune do další světové metropole.
Foto: Pavel Polcar
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír
Zobrazit více …