Domů     Charlottu Garrigue Masarykovou Pražané nepřijali
Charlottu Garrigue Masarykovou Pražané nepřijali
26.12.2019

V Praze to Charlotta Masaryková  nemá jednoduché. Podporuje nově vzniklý Americký klub dam, bojuje za ženská práva. „Celé neštěstí Masarykovo je jeho žena – je to špatná hospodyně,“ tuhle větu od kohosi slyší dcerka Alice.  

Z New Yorku přijíždí za Charlottou Masyrakovou na návštěvu tchán Rudolf Garrigue. Konečně padne jeho nedůvěra k zeti. „Vidím, že jste moji dceru zabezpečil a udělal šťastnou,“ říká uznale a pochopení najde i pro Masarykovu práci.

Zkouškou se pro rodinu Masarykových ale stává spor o Královedvorský a Zelenohorský rukopis, který vypuká roku 1886. Masaryk se angažuje na straně vědecké pravdy s tím, že jde o padělky. Ocitá se uprostřed zuřivé kampaně.

I teď je mu jeho žena velkou oporou, i když 14. září 1886 porodila už třetí dítě, chlapce Jana (1886–1948). Spousta přátelských svazků zpřetrhá právě spor o rukopisy a musí se i stěhovat – majitel vinohradské vily je zastáncem pravosti rukopisů.  

Třetím dítětem Masarykových je Jan, pozdější ministr zahraničí.
Třetím dítětem Masarykových je Jan, pozdější ministr zahraničí.
reklama

Doma vytvoří útočiště  

Pro Masaryka je domov útočištěm před nepřátelskými útoky v tisku. Jejich další dítě, dcera Eleonora (†1890) po čtyřech mísících umírá, po roce si smrt vezme i oba Charlottiny rodiče.

Masaryk se vzdává získaného poslaneckého mandátu v Říšské radě, mimo jiné i proto, aby podpořil v nelehké situaci svoji ženu. Vystřídají několik bytů na Malé Straně.

Děti Jan s Olgou (1891–1978) si rády hrají v otcově pracovně a jindy vážný profesor se k nim často přidává. Když jsou větší,, umí je i pochválit. „Jste docela nadaná banda,“ prohlásí o nich. Mezitím jim ale už osud chystá další křest ohněm.

Masaryk vždy hájí pravdu, i když tím jde proti proudu. Proto považuje za nutné v roce 1899 vstoupit i do procesu s Leopoldem Hilsnerem (1876–1928), kterého soud obviní z rituální vraždy, a dokáže, že jde jenom o protižidovskou pověru.    

Proces s Leopoldem Hilsnerem přináší manželskému páru další těžkou zkoušku. Zvládnou ji.
Proces s Leopoldem Hilsnerem přináší manželskému páru další těžkou zkoušku. Zvládnou ji.

Zvažují emigraci 

Kvůli svému postoji v Hilsneriádě se setkává s obrovskou nenávistí, která se obrací i proti jeho rodině. Na dvoře jeho domu se shromáždí studenti. Křičí, pískají. Profesor je nemocný, ale Charlotta se situaci postaví čelem.

Sejde k nim. „Vyberte si dva své mluvčí. Ti mohou přijít k lůžku mého manžela. Všichni se k nám do bytu nevejdete,“ nabídne jim klidně. Tohle nikdo z demonstrantů nečekal. Ztrácejí odvahu a rozcházejí se.

Když se po nemoci Masaryk vrací na univerzitu, protože před nepřáteli nechce utíkat, manželka ho věrně doprovází. I na ni se málem vrhnou fanatici. Posměšky a urážkami trpí i jejich děti.

Masaryk zvažuje odchod ze země: „Půjdeme do Vídně nebo do Ameriky.“ „Ne. Tvoje místo je tady, u svého národa,“ přesvědčuje manžela navzdory tomu, že se jí po Americe stýská. Vytrvá při něm i tentokrát.

Útěchou v nelehkých chvílích je pro ni hudba Bedřicha Smetany (1824–1884), o kterém dokonce píše články.  

Charlotta nachází útěchu například v hudbě Bedřicha Smetany.
Charlotta nachází útěchu například v hudbě Bedřicha Smetany.

Zbytečně se nevyptává  

I v dalších letech přicházejí problémy. Češky Charlottu vnímají jako cizinku. „Přišla jste sem odněkud odjinud a lámanou češtinou propagujete vaše tuhé, necitlivé a chladné zásady,“ dočte se o sobě roku 1905 v Národních listech.

Vyčítají jí, že nepronikla do duše českých žen a zdůrazňují, že si v prosazení svých práv poradí i bez ní. I tohle musí Masarykova choť skousnout, zatímco si její manžel buduje renomé v politickém a vědeckém světě.  

Politické napětí v Evropě začíná být doslova hmatatelné. Když v létě 1914 vypukne první světová válka, Masaryk intenzivně pracuje.

Hodně cestuje i do zahraničí. „Se ženou o svých plánech hovořil jen málo – a ona se nevyptávala – věřila, že cokoli on činí, je správné.

Věděla jen, že její muž se chystá nadlouho odjet do ciziny, aby pracoval pro osvobození vlasti,“ uvádí Polák. „Kdo by tě měl doprovázet?,“ zazní praktická manželčina otázka. Po rodinné diskusi padne volba na nejmladší dceru Olgu.

Na stole v pracovně nechává Masaryk dopis pro policii, aby neobtěžovali jeho rodinu. 

Masarykovi v Praze vystřídají několik adres a neustále bojují s penězi.
Masarykovi v Praze vystřídají několik adres a neustále bojují s penězi.

Nervové zhroucení  

Charlotta se loučí statečně. „Olinko pamatuj, že teď budeš s tátou místo mne,“ políbí dceru u domovních dveří. Jenže stejně se ocitá pod policejním dohledem. Občas najde v poštovní schránce listy od manžela a dcery.

Obvykle s velkým zpožděním, policie je bedlivě zkoumá. 15. března 1915 umírá na skvrnitý tyfus syn Herbert. Dcera Alice je vyšetřována policií a vězněna.

Charlotta se v lednu 1918 dozví, že se její muž v Moskvě ukrýval pět týdnů v hotelu ostřelovaném bolševiky. „Hrozí mu smrt,“ šeptá si a příliš ji neuklidní ani dobré zprávy o legionářích, kteří stojí Masarykovi po boku.

Napětí, které léta snášela, si vybírá svoji krutou daň. V květnu 1918 se Charlotta nervově zhroutí. Pláčem reaguje i na zdánlivé maličkosti. Lékaři ji prohlásí za duševně nemocnou. Zbaví ji svéprávnosti a umístí do sanatoria ve Veleslavíně. 

Prezdident Tomáš Garrigue Masaryk si velmi dobře uvědomuje, že se jeho žena kvůli němu obětovala.
Prezdident Tomáš Garrigue Masaryk si velmi dobře uvědomuje, že se jeho žena kvůli němu obětovala.

Dlužníkem své ženy 

Začátkem prosince 1918 za ní do sanatoria přijde francouzský legionář, který vyřizuje zprávy od manžela. Konečně se na její tváři mihne úsměv. Zprávy jsou dobré…21. prosince 1918 ji navštíví sám Masaryk. Její stav se zlepší a vrátí se k rodině.

Přesto je stále nemocná. Když jako prezidentský pár bydlí na zámku v Lánech, Masaryk za ní často chodí do pokoje. „Tak bych rád, aby se mamě dobře vedlo, pořád. Jsem jí moc dlužen za válku…, “ říká svému tajemníkovi.

Charlotta už ale společenského života většinou není schopna. 1. května 1923 přijde mozková mrtvice, kdy ochrne. „Ten první máj jsem vždycky velmi cítila.

Tak snadno se zapomíná, že je ještě tolik lidí, kteří nemají co jíst,“ jsou poslední Charlottina slova, kterým její blízcí rozumí. Potom už nemluví. Umírá 13. května 1923 ráno. „Byla krásná, měla výbornou hlavu, lepší než já.

Byla nekompromisní a nikdy nezklamala. S ní jsem dostal do života to nejlepší,“ vzpomíná na ni s láskou Masaryk. 

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
9. 9. 9: Den krvavé bitvy v Teutoburském lese
Vzduchem zasyčí podivný zvuk. Několik vojáků se ohledné a vidí, jak se jeden z jejich druhů kácí k zemi. Když otočí hlavou ke stromům, po útočníkovi zbydou jen polámané větve. Než se stačí rozejít, přichází další útok. Nikdo z nich se z temného hvozdu nedostane živý. Město Bramsche leží na severozápadě Německa, jeho součástí je také bývalá víska Kalkriese. […]
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz