Vánoční oslavy bez stromku a jmelí jsou pro většinu z nás nemyslitelné. Ale v jiných zemích na to jdou kreativněji. Co kdybyste si na stůl položili rostlinku rozmarýnu, svazek obilí anebo nádherně rozkvetlé amarylky, které si většina z nás spojuje s létem? A líbil by se vám betlém z ředkviček?

Vánoce nejsou jen o vánočním stromku.

Tyto svátky jsou spojeny s mnoha dalšími rostlinami, ať už jde o specifické zvyky v různých částech světa anebo o celosvětově oblíbené dekorace. Tradice jejich používání během vánočních svátků přitom mnohdy sahá hluboko do minulosti.

Rodinné tajemství

Rostlina pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima) pochází z Mexika a dalších států Střední Ameriky a své místo si vydobyla v nejrůznějších částech světa jako vánoční hvězda.

Ve Spojených státech amerických je známá jako poinsettia, jejíž název je odvozen od příjmení prvního velvyslance USA v Mexiku Joela Robertse Poinsetta (1779-1851), který rostlinu v roce 1825 přivezl do své domoviny.

Od 17. století ji v Mexiku začnou začleňovat do vánočních oslav křesťanští misionáři, podle kterých tvar květu symbolizuje betlémskou hvězdu a červená barva krev z pozdějšího ukřižování Ježíše Krista.

Počátek celosvětového spojení této rostliny s vánočními svátky má na svědomí Američan Paul Ecke mladší, potomek německých emigrantů, kteří zdokonalili techniku pěstování vánoční hvězdy.

Propaguje květinu v 60. letech v televizi a vzbudí o ni zájem u široké veřejnosti. Až do 90. let minulého století patří rodině Eckeových prakticky monopol na pěstování vánoční hvězdy, protože tajemství silných a skvěle vypadajících exemplářů udržují v tajnosti.

Nezávisle na nich pak objeví jistý badatel stejnou metodu a publikuje ji, což umožní růst konkurenčních aktivit, přesto si Eckeovi ještě dlouho udrželi prvenství na domácím trhu a významný podíl na trhu celosvětovém.

Magický keř

Pro dávné Kelty je břečťan božskou rostlinou, která dokáže přežít dlouhé a drsné zimní měsíce. Dnes je spojena s Vánocemi a její popularitu v tomto ohledu podpořila koleda z počátku 18. století s názvem „Holly a Ivy“ (Cesmína a břečťan).

Břečťan je oblíbený hlavně v anglofonních zemích, kde se často i dnes věří v jeho magické účinky. Má údajně sílu ochránit domov před zlými silami až do dalších Vánoc a používá se také jako prostředek k věštbám, týkajícím se nadcházejícího roku.

Pokud snítka břečťanu, vložená na Silvestra do nádobky s vodou, zůstane po následujících 12 dnů čerstvá, čeká tazatele šťastný rok.

Jestliže se však na listech objeví černé skvrny anebo větvička dokonce shnije, pak pro dotyčného zvědavce začíná krušných 12 měsíců.

Léto uprostřed zimy

Na okouzlující květy hvězdníku, rostliny z čeledi amarylkovitých, je úchvatný pohled, který o to víc potěší uprostřed zimy. Není divu, že v poslední době se stávají čím dál oblíbenějšími květinami pro vánoční dekorace.

Navíc není jejich pěstování nijak složité. Pokud jejich cibulky zasadíte včas na podzim do vhodné nádoby a dodržíte všechna doporučení, pak by při správné péči měly vykvést právě okolo Vánoc.

Vybírat si můžete z pestré nabídky kultivarů, vhodné pro tuto příležitost jsou například White Dazzler (bílé), Apple Blossom (růžové) anebo Red Lion (červené), jak doporučují odborníci.

Pro štěstí své i cizí

Obilné klasy jsou součástí některých vánočních tradic ve východní Evropě a Skandinávii. V některých východoevropských státech vyhlížejí děti první hvězdu na večerní obloze, symbolizující betlémskou hvězdu, která vedla tři mudrce k Betlému.

Když ji uvidí, hlava rodiny přinese pšeničné klásky jako symbol hojnosti, dobré sklizně a plodnosti. Svazek je pak převázán barevnou stužkou a během svátků je umístěn v domě jako dekorace.

V Norsku je zvykem umístit svazky ovsa na sloupy, stromy či ploty, aby měli něco z Vánoc také ptáci. Součástí tradice je pak s potěšením sledovat malé opeřence při jejich hodování.

Jedlý ministromek

Rozmarýn je u nás nejvíce známý jako populární bylinka, která dokáže jídlu dodat tu správnou chuť. Tato rostlina je však využívána při oslavách vánočních svátků už od 16. století!

Dnes se používá zejména v západní Evropě a v zámoří, kde je možné před Vánocemi zakoupit rozmarýn v květináči, sestříhaný do podoby miniaturního vánočního stromku, kreativně založení jedinci si ho ale raději vypěstují i vytvarují vlastními silami.

A pak už zbývá jen nazdobit… Podoba je skutečně mimořádná, umožňuje to tvar jehliček i specifická vůně, která se blíží té, kterou kolem sebe šíří skutečné jehličnany.

A nespornou výhodou je, že tento stromeček si po Vánocích můžete postupně sníst ve svých oblíbených pokrmech.

Ředkvičková slavnost

Asi by málokdo předpokládal, že ředkvičky by mohly být zahrnuty do seznamu rostlin, souvisejících s Vánocemi. Je však součástí specifické tradice v Oaxaca v Mexiku. Tam se 23. prosince koná oslava s názvem Noc ředkviček (Noche de Los Rábanos).

Z velkých ředkviček se vyřezávají postavičky a předměty za účelem sestavení scén, souvisejících nejenom s Vánocemi, které soutěží v mnoha kategoriích.

První soutěž se uskutečnila v roce 1897 jako v rámci zdejších vánočních trhů a tradice se udržela více než 100 let. Součástí akce jsou také výstavy a soutěže o díla vyrobená z kukuřičných slupek a sušených květin.

Kateřina M. Košutová