Řezník se nechá s klidem zatknout. Pomstil ostudu, kterou mu zdejší pán způsobil. Nezaskočí ho ani to, že za svůj čin nejspíš přijde o hlavu.
První zmínky o hradu Žirovnice najdeme v listině Oldřicha z Hradce z roku 1358. Později stavbu vlastní rod Vencelíků, který bohatne z dolování stříbra v Kutné Hoře.
Jenže ani majetek Vencelíkům nakonec nepomůže hrad udržet a roku 1544 se stavba i s panstvím dostává do rukou největšího věřitele Venclíků Albrechta z Gutštejna (†1550), nejvyššího mincmistra.
Pokrokář povoluje stěhování
Na svou dobu pokrokový muž, který v roce 1547 dovoluje svým poddaným volně hospodařit na svých statcích dokonce a také se stěhovat po panství bez jeho dovolení, rozšiřuje hrad i pozemky, které k němu náleží.
Albrechtovým nástupcem ve správě panství se má stát jeho syn Kryštof z Gutštejna (†1545).
Nasadí mu parohy
Kryštof ale dělá svému otci jenom ostudu. Přestože je ženatý s Voršilou z Veitmile, dělá si zálusk na ženu zdejšího žirovnického řezníka Brikcího. Žena mu je sice po vůli, ale okolí už si špitá, že řezník má parohy.
Vyřizuje si účty
Gutštejnský pán ale stále chodí do jeho krámu a když ho Brikcí, prý muž velmi mírné povahy jednoho vykáže ven, oponuje mu: „To jsou jenom takové řeči.“ Muž teď už nezaváhá a okamžitě si vyřizuje své účty. Na Kryštofa vezme nůž a zabije ho.
Pak se klidně nechá odvést do vězení. Vykoleduje si soud a následnou popravu, ovšem zda nakonec proběhla přímo v Žirovnici, není jisté.