Ostrovní metropole Aztéků Tenochtitlán je na vrcholu své slávy. Nad možná největším městem tehdejšího světa se ale povážlivě smráká. Španělští dobyvatelé pod vedením Hernána Cortése vstupují do města a s nimi i zcela nová éra, která je začátkem jeho konce.

Čas středoamerické říše Aztéků se chýlí ke konci a na trůně sedí panovník Moctezuma II. (asi 1465–1520). Právě on sehraje klíčovou roli ve španělských dobyvačných choutkách.

V roce 1919 se Španělé pod vedením Hernána Cortése (1485–1547) dostávají před brány samotného Tenochtitlánu. Vidí před sebou obrovské město vybudované na desítkách ostrůvků.

Obdivují obrovské paláce a spoustu drobných staveb, v nichž žije na 100 000 Aztéků. Kořist by to byla jistě úchvatná. Tenochtitlán je největším americkým městem své doby a pravděpodobně i celého světa.

Hlavní město Mexika

Ovládnutí města ale není tak jednoduché. Moctezuma sice vetřelce vpouští za hradby a ti ho v podstatě převedou na druhou kolej, když z něj udělají jen loutkového panovníka, na druhé straně se jim stává osudnou rebelie, která s jejich usídlením vypukne.

Během ní je zabit Moctezuma II. a Španělé jsou z metropole vyhnáni. Nevzdávají se ale tak lehce. Počkají na posily z pevninského Španělska a město začnou obléhat.

Masakr a choroby

Při obléhání tisíce lidí vyhladoví a další tisíce zahubí Evropany přivlečené choroby. Po několika dnech město padne, Španělé zboří všechny domy a zajmou posledního aztéckého krále. Cortés se ale krátce nato zasadí o obnovu města a návrat vyhnaných obyvatel. Dnes stojí na místě megapole hlavní město Mexica Ciudad de México.