Význam spánku v jednotlivých etapách života a jeho vliv na lidské zdraví připomněl v první polovině roku Světový den spánku, který již po dvanácté vyhlašuje World Sleep Society.

Letos, stejně jako každý rok, připadl na 15. března a jeho mottem bylo „Zdravý spánek je zárukou zdravého stárnutí“. Spánek je totiž jedním z pilířů lidského zdraví.

Obezita, nádorová bujení, Alzheimerova nemoc i vrásky v obličeji – to vše můžeme ovlivnit tím, jak kvalitně a jak moc, či málo spíme. Dobrý spánek je důležitou podmínkou kvality života. Naopak špatné spaní může mít nepříznivé zdravotní důsledky.

Potřebné množství spánku se pochopitelně liší podle věku. Děti potřebují více, aby byly v bdělém stavu schopné se učit a hrát si.

„Spánek a správné vylučování spánkového hormonu melatoninu má podstatný význam pro vývoj dětského mozku. Podílí se na rozvoji intelektových funkcí, řeči, chování, ale i pohybových dovedností a tělesném růstu,“ vysvětluje přední česká odbornice prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Spánek je důležitý pro každou věkovou skupinu

Neméně významný je spánek pro dospívající a dospělé jedince. „Spánek je důležitý pro regeneraci tělesných i duševních sil, paměťové procesy, imunitní reakce a hormonální a metabolické pochody včetně udržování přiměřené tělesné hmotnosti.

Rovnováha některých hormonů vylučovaných ve spánku brání vzniku obezity, je prevencí zvýšeného krevního tlaku, infarktů, cévních mozkových příhod, cukrovky a chrání i proti růstu některých nádorů,“ potvrzuje profesorka Nevšímalová.

Jak si udržet správný cirkadiánní rytmus

Rytmus spánku a bdění má na starosti mozek, konkrétně hypotalamus, který řídí produkci hormonu melatoninu. Ten vzniká v epifýze a uvolňuje se během tmavé části 24hodinového cyklu a zpětně ovlivňuje činnost hypotalamu.

„Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času. Pro tělo je signálem, že je noc, a tedy vhodná doba na spánek,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

a dodává, že melatonin má také ještě významnou roli v tom, že pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus generovaný v různých tkáních těla, aby 24hodinový rytmus byl v celém těle stejný a synchronní. S přibývajícím věkem se tvorba melatoninu zpomaluje.

I proto mívají starší lidé tak často potíže se spánkem. Tělu je pak možné hormon dodávat uměle.