Tmavý kouř stoupá k nebi. Angličtí korzáři se právě zmocnili další španělské galeony, plující z Nového světa. Nad nákladem zlata zajásali, podivné nahnědlé koule pálí. Co jiného s nimi?! Španělé se chytají za hlavu. Takové bohatství! Jen oni zatím vědí, co se skrývá za poklad v plodech kakaovníku…
Španělský princ a budoucí král Filip II. (1527–1598) zvědavě očichává kakaové boby, které mu mezi dary z Nového světa předložili dominikánští mniši. Ti jsou také prvními, kdo v Evropě vaří čokoládový nápoj.
Do původně hořké tekutiny přidávají ve svých klášterech cukr nebo med, aby byla pro obyvatele starého kontinentu stravitelnější. Japonské poselstvo u dvora Filipa II. se v roce 1585 už nemůže čokolády nabažit.
Pochoutka do kostela i k popravě
Postupně je z čokolády u vytržení celá Evropa. Recepty na její výrobu se rychle šíří do dalších zemí.
Ve Španělsku, její evropské domovině, ji šlechta usrkává s ledem, když sleduje autodafé – veřejná vyhlášení rozsudku inkvizičního tribunálu nad kacířem, spojená často se samotnou popravou.
Bohaté Španělky se čokolády nechtějí vzdát ani během mší, a tak čokoládu popíjejí v kostelech. K velké nelibosti biskupů. Ti kolem roku 1680 prosadí zákaz konzumace čokolády aspoň během kázání…
V přízni princezen
O titul nejstarší pařížské čokolaterie mezi sebou soupeří firmy Lombart a Pelletier & Pelletier. Mezi jejich nadšené zákaznice patří princezna Victoire (1733–1799), dcera Ludvíka XV. (1710–1774).
Později si jejich produkci oblíbí i Madame Royale neboli Marie Terezie (1778–1851), dcera nešťastného Ludvíka XVI. (1754–1793), která se po skončení revoluce vrací do Francie.
Jules-François Lombart (1830–1915), potomek jedné z konkurenčních rodin, si za výrobu čokolády dokonce vyslouží kříž Čestné legie.
Jde to ztuha
S kakaovými boby experimentují nizozemští výrobci čokolády otec a syn van Houtenové. Chemik Coenraad (1801–1887) přidává k čokoládě látky, které jí zbavují hořkosti.
Otec Casparus (1770–1858) zase vymýšlí způsob, jak šetrně z pražených kakaových bobů vymačkat tuk. Roku 1828 vzniká jemný kakaový prášek, který se napříště stane základem všech čokoládových produktů.
Cukrová pasta, čokoládový nápoj a kakaové máslo. Britská firma J. S. Fry & Sons z Bristolu pak ve 40. letech 19. století vyrábí z této směsi první pevnou čokoládovou tabulku.
Švýcarský producent Daniel Peter (1836–1919) přidává sušené mléko a vzniká mléčná čokoláda. Ta je však stále trochu „na zoubek“.
O to, aby se příjemně rozplývala na jazyku, se až v roce 1879 postará další Švýcar Rudolf Lindt (1855–1909). Jeho speciální „mixér“ správně rozmělní kakaové máslo a čokoládu „provzdušní“ do podoby známé i dnes.