Staří Římané se nezalekli ani náročnějších projektů. Sever Itálie je již od třetihor od zbytku Evropy izolován Alpami. Přes ně se dostat není legrace ani pro současné stavitele.

Přesto už před započetím našeho letopočtu římský generál Drusus (38 př. n. l.–9 př. n. l.) prosazoval stavbu silnice právě přes Alpy. A skutečně se začalo stavět. V roce 47 po šedesáti letech výstavby pak byla dokončena Via Claudia Augusta.

Silnice začínala u Jaderského moře v údolí Pádu, vedla přes Trident a pak podle Adiže k Drusovu mostu, kde později vzniklo město Bolzano. Potom pokračovala k Maia (blízko Merana) a hlavní hřeben Alp překonávala Reschenským průsmykem.

Následně se vinula podél Innu. Minula Augšpurk a pokračovala do Donauwörthu, kde se připojovala na důležitou římskou východozápadní komunikaci vedoucí po jižním břehu Dunaje.

Do dnešní doby se dochovaly dva milníky, jeden v Partschinsu u Merana v Jižním Tyrolsku, jeden v Cesiomaggiore blízko Belluna. Na obou je uveden Augusta Vindelicorum, tedy dnešní Augšpurk.

Z obou milníků je patrné i to, že v jižní části byla cesta rozdělena na dvě větve, které se setkávaly v Tridentu. První začínala v údolí Pádu v Ostiglii, zatímco druhá pravděpodobně v Altinu blízko Benátské laguny.

Později, když byl ve druhém století otevřen známý Brennerský průsmyk, význam silnice poněkud zeslábl. Dnes je z této cesty zajímavá a populární cyklistická stezka.