Všechno zlé je k něčemu dobré. Těmito slovy se asi uklidňují velitelé spojeneckých jednotek, které 19. srpna roku 1942 podnikly nájezd na Němci kontrolovaný francouzský přístav Dieppe.

Operace pro ně sice dopadla katastrofálně, získané zkušenosti ale využijí o necelé dva roky později při vylodění v Normandii.

„Naše země vede jednostrannou osvobozeneckou válku!“ stěžuje si roku 1941 Stalin (1878–1953).

Německá armáda proniká stále hlouběji do nitra Sovětského svazu a jemu zbývá jediná možnost, jak vyčerpané zemi ulevit – přimět své západní spojence k invazi do Francie, která by nepřítele donutila rozdělit své síly.

Nová obojživelná technika

Ti se ale nechtějí unáhlit. V roce 1942 vzniká plán na průzkumnou bojovou operaci s krycím jménem Rutter, jejímž cílem je získat pod kontrolu městečko Dieppe a tím vyzkoušet, jaké jsou možnosti vylodění na francouzském pobřeží.

Zúčastnit se má 5000 Kanaďanů, 1000 Britů a také 50 příslušníků amerických jednotek Rangers. Speciálně pro potřeby invaze je vyvíjena obojživelná technika, zapojeno má být i letectvo.

Na začátku léta roku 1942 je sice od akce málem upuštěno, nakonec se však i díky vlivu Winstona Churchilla (1874–1965) přece jen uskuteční.

Překážek je příliš mnoho

Hybnou silou operace, nově přejmenované na Jubilee, mají být kanadské jednotky podporované britskými výsadkáři a také velkým množstvím bojové techniky. Celkem má být nasazeno 237 lodí a vyloďovacích člunů a 74 perutí RAF, z toho 66 stíhacích.

Spojence nečeká lehký úkol. Proti nim stojí 302. pěší divize wehrmachtu, skvěle vycvičená i vyzbrojená, a také Luftwaffe, disponující až 450 stroji. Dalším problémem se ukáže být těžko přístupný terén v okolí Dieppe. Samotný přístav navíc chrání opevnění vybavené těžkými kulomety a děly.

Překvapení se nekoná

19. srpna 1942 před pátou hodinou ranní akce vypukne. Cenný moment překvapení je ale ztracen, když levá část invazních jednotek narazí na několik německých pobřežních člunů. Propukne boj, v němž Spojenci ztratí mnoho mužů.

Navíc výstřely z děl ozáří noční oblohu, čímž zalarmují německé jednotky u Dieppe. Na pravém křídle je situace o něco lepší. Britové ničí šest dělostřeleckých baterií a nezaznamenají při tom žádné výrazné ztráty. Jedná se bohužel o jediný úspěch.

Nepřekonatelná zeď

Se zpožděním se po páté hodině začínají vyloďovat Kanaďané. Nedokážou si však poradit s vysokou betonovou zdí chránící přístav a ocitají se pod přímou palbou. Během pouhé hodiny je téměř polovina vyloděných vojáků zabita.

Velení jim sice posílá posily, i ty jsou ale okamžitě zlikvidovány. Asi v jedenáct hodin je konečně vydán rozkaz ke stažení. Pláže se do ruda zbarví krví. Ve smrtelných křečích se zde svíjejí desítky raněných mladých mužů, zasažených kulometnou palbou.

Někteří z nich mají štěstí a dostanou se na vyloďovací plavidla, která mezitím přirazí ke břehu.

Draze zaplacené ponaučení

Za oběť tragickému nájezdu na Dieppe padne asi 4000 spojeneckých vojáků, 106 letadel a 33 lodí, Němci navíc ukořistí nové britské tanky Churchill. I když akci rozhodně nelze nazývat vítězstvím spojeneckých vojsk, přesto se nejedná o úplné fiasko.

Velení se z neúspěchu poučilo a získané informace se ukázaly být nesmírně užitečné během vylodění v červnu 1944 v Normandii. Je zdokonalena vyloďovací a dělostřelecká technika i koordinace jednotek.

Je to tedy právě oběť statečných mužů od Dieppe, kterým Evropa z velké části vděčí za své pozdější osvobození.