Domů     Mohla mít Praha metro v kanalizaci?
Mohla mít Praha metro v kanalizaci?

„Podzemní dráha v kanalizaci? Není to nesmysl?,“ diskutují pražští radní nad úhledným rukopisem. „Je to nebezpečné,“ namítne kdosi. „Elektrická tramvaj stačí,“ dodá další a tím debatu utne. Revoluční návrh na řešení pražské dopravy skončí v koši.

Společnost Pražská tramway belgického podnikatele Eduarda Otleta (1842–1907), která od roku 1875 provozuje pražskou koňku, se stále častěji zaplétá s pražskými radními do sporů ohledně výstavby nových tratí i kvality přepravy.

„Město začalo Otletovi stále častěji vytýkat čím dál chatrnější stav vozidel, uniforem personálu, nečistotu a neustále se zhoršující stav kolejí,“ uvádí současný český historik Pavel Fojtík.

Nový hit – Křižíkova elektrická tramvaj proto poráží koně na celé čáře. Město nakonec koňku roku 1898 odkoupí a přemění ji na elektrickou dráhu. Mezi pražskými podnikateli se ale objevuje vizionář, pro kterého je to málo.

Provozovateli pražských tramvajových Eduardu Otletovi spousta lidí vytýká nízkou kvalitu přepravy.
Provozovateli pražských tramvajových Eduardu Otletovi spousta lidí vytýká nízkou kvalitu přepravy.
reklama

Nesmíme zůstat stranou

„Po včerejší přednášce dovoluji sobě na to upozorniti, že bylo by lze, a to nyní, pokud se asanuje, nákladem poměrně nepatrným zaříditi dráhy podzemí,“ píše 2. června 1898 Ladislav Rott (1851–1906), syn majitel významného pražského železářství V.J. Rotta, pražské městské radě.

Zcestovalý muž si všiml, že svoji podzemku má už od roku 1863 Londýn, o pět let později s ní přichází i New York. „Praha by tedy neměla zůstat stranou,“ doporučuje. Dokonce i v Budapešti začaly práce na podzemní dráze už před třemi lety, tak nač čekat.

Ladislav Rott chce, aby Praha měla po vzoru evropských metropolí také podzemní dráhu.
Ladislav Rott chce, aby Praha měla po vzoru evropských metropolí také podzemní dráhu.

Minimální zvýšení nákladů

Radním neservíruje žádné pohádky. Všechno má do detailu promyšlené. Chce využít kanalizaci, která se ve městě právě buduje.

„První, a to nejvýnosnější byla by trať Karlín- Severozápadní nádraží- Petrská čtvrť-František-Most císaře Františka Josefa-Rudolfinum- Křižovnický pivovar – kde by se spojila s tratí Malá Strana –Vinohrady a projedši obloukem sjela do Poštovské ulice, přechodem do ulice Divadelní okolo divadla a sv.

Vojtěcha do Podskalí.“ Zdůrazňuje, že by se tak vytvořilo nové spojení Karlína, centra Prahy a Podolí. V roce 1898 se také asanuje Staré Město. Budování tunelů proto v tuto chvíli by zvýšilo náklady jenom minimálně, svezlo by se s dalšími pracemi. Proč tedy nevyužít příležitost?

Tramvaj stačí, myslí si pražští radní. Zaspí tak dobu.
Tramvaj stačí, myslí si pražští radní. Zaspí tak dobu.

S mostem předběhnou dobu

Jenže radní jsou zaměstnaní schvalováním odkoupení koňky a elektrifikace tramvají. Projekt podzemní dráhy považují za něco příliš vzdáleného. „Praha podobný systém nepotřebuje,“ odbydou rázně Rottův nápad. Myšlenka na stavbu metra proto na nějaký čas usne.

Probudí ji opět inženýři Vladimír List (1877–1971) a Bohumil Belada (1874–1964). Na jejich plánku z roku 1926 se objevují čtyři linky metra označované A až D. List s Beladou jsou na svou dobu neuvěřitelně pokrokoví.

Dokonce ve svých plánech počítají s Nuselským mostem (ten se ale začne stavět až roku 1967)!

V současnosti má pražské metro tři linky. Už na plánku z roku 1926 byly ale dokonce čtyři, včetně linky D.
V současnosti má pražské metro tři linky. Už na plánku z roku 1926 byly ale dokonce čtyři, včetně linky D.

Bumerang se vrací

„Je to příliš drahé,“ ozývají se argumenty. Světová hospodářská krize všechny plány nakonec smete ze stolu. Na začátku 30. let 20. století se ale Pražanům vrací neúnosná dopravní situace jako bumerang. V roce 1931 proto vypisují radní na metro soutěž.

Objevují se další návrhy, vycházejí ovšem většinou z Listovy a Beladovy koncepce. Jenže další úvahy o podzemní dráze následně přeruší válka.

Praha se tak prvního kopnutí na stavbě metra dočká až v roce 1966, kdy se začíná hloubit první stanice – dnešní hlavní nádraží na trase C.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Historie
9. 9. 9: Den krvavé bitvy v Teutoburském lese
Vzduchem zasyčí podivný zvuk. Několik vojáků se ohledné a vidí, jak se jeden z jejich druhů kácí k zemi. Když otočí hlavou ke stromům, po útočníkovi zbydou jen polámané větve. Než se stačí rozejít, přichází další útok. Nikdo z nich se z temného hvozdu nedostane živý. Město Bramsche leží na severozápadě Německa, jeho součástí je také bývalá víska Kalkriese. […]
věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz