Obezita je závažné onemocnění, které významně zkracuje délku života. Počet obézních se v posledních desetiletích zvyšuje, obezitou trpí 20 % populace rozvinutých ekonomik. Jako epidemie se šíří i mezi dětmi, postihuje každé šesté.
Je pouhým důsledkem přejídání se a nedostatku pohybu, nebo tkví příčiny jejího vzniku i v něčem jiném? Jakou roli sehrává u obezity psychika?
O obezitě hovoříme tehdy, když index tělesné hmotnosti BMI (hmotnost v kg vydělená druhou mocninou výšky v metrech) přesáhne hodnotu 30. Výskyt obezity ve světové populaci se v průběhu posledních desetiletí zvyšuje, v Británii a USA se za posledních 20 let počet postižených dokonce zdvojnásobil.
U nás je obézních přes 27 % mužů a 26,5 % žen. Kritická je situace zejména u dětí – přes 12 % českých chlapců a 6,5 % dívek spadá do této kategorie. Jaké jsou ale příčiny tloustnutí?
Jíš moc, hýbeš se málo
Za nejčastější příčinu obezity je považován nadměrný energetický příjem, kdy člověk ve své stravě přijme více energie, než kolik jí jeho tělo potřebuje. To je v poslední době doprovázeno ještě absolutním nedostatkem pohybu.
Zkrátka a dobře, lidé se přecpávají, ale nehýbou. Fastfoody a jiné nezdravé potraviny jsou dnes dostupnější než kdy dříve. Zároveň ubývá přirozeného pohybu. Většina lidí má sedavé zaměstnání, do práce se vozí autem a podobně.
Nejmarkantnější je to u dětí, které místo běhání venku sedí u počítače či chytrého telefonu a cpou se chipsy.
Genetiku (ne)přelstíš
Existují však i další faktory, které mohou vznik obezity zapříčinit. Až z 50 % je podmíněna geneticky. Když jsou oba rodiče obézní, má jejích dítě 80% procentní šanci, že bude stejně postižené.
Důvodem rozvoje obezity mohou být i jiné nemoci, například snížená funkce štítné žlázy, ta ale představuje asi jen 1 % všech případů. Vzestup hmotnosti mohou způsobit i užívané léky, třeba některá antidepresiva, psychofarmaka či léky na uklidnění.
Svoji roli sehrává také prostředí. Obézních je více mezi lidmi s nižším vzděláním, na venkově pak více než ve městech.
Nemocná duše
Velmi často se v souvislosti s obezitou hovoří o psychických problémech, většinou však jako o jejím důsledku. Ostatními lidmi jsou totiž obézní vnímáni jako líné bytosti bez dostatečně silné vůle odepřít si jídlo.
Odsudek vede u nemocných ke snížené sebeúctě a nenávisti k vlastnímu tělu, čímž se roztáčejí kola deprese. Jenže často jsou psychické potíže nikoli důsledkem, ale důvodem obezity.
Lidé, kteří jsou nějak zranění na duši, si budují „velké tělo“, které je má ochránit před světem, který jim ublížil. Proč?
Neuspokojené potřeby
Zejména dětská duše je velmi křehká. Malé dítě má jen omezené prostředky, jak vyjádřit, co potřebuje. Pokud na jeho potřebu pomazlení či pochvaly jeho nejbližší (rodina, učitelé, vrstevníci) nereagují adekvátně, přestane si dítě o její uspokojení říkat.
Stane se vůči své potřebě necitlivým, přestane si uvědomovat, co skutečně potřebuje.
To v něm ovšem může vyvolat protitlak, silnou touhu po něčem, tzv. orální hlad, který ale není fyziologický a projeví se právě přejídáním. Jídlo funguje též jako účinné antidepresivum při smutku a depresi, pomáhá zvládnout i pocity vzteku či nenávisti. Je to všelék a zároveň zabiják.
Obezita zabíjí
Lékaři bijí na poplach, protože obezita způsobuje řadu zdravotních problémů. Nemocným hrozí infarkt myokardu či mozková mrtvice v důsledku ucpaných srdečních a mozkových cév.
Viscerální (vnitřní) tuk jim obaluje orgány a do těla vylučuje škodliviny, které přispívají k rozvoji diabetu. Zvyšuje se u nich i riziko onkologických onemocnění, degenerativních postižení kloubů a pooperačních komplikací. Jenže řešením nejsou jen dieta a pohyb.
Dieta není všemocná
Když se obézní lidé rozhodnou začít snižovat svoji váhu, většinou moc úspěšní nejsou, i když dodržují dietu a začnou pravidelně cvičit. Proč? Protože hlavní příčina jejich otylosti zůstává. Nemocnou duši totiž nelze vyléčit dietním jídelníčkem.
Je třeba zjistit příčinu toho, proč se daný jedinec přejídá. Pokud tkví v psychice, může se snižováním váhy výrazně pomoci psychoterapie. Ve většině případů je to však běh na dlouhou trať.
Zajímavosti:
Obezita každoročně přispívá ke 100 000–400 000 úmrtí v USA.
6 % (Korea, Japonsko) až 30 % (Maďarsko, Nový Zéland, Mexiko, USA) dospělé populace trpí obezitou ve 36 členských zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci). U dětí je rozsah od 10 % otylých v Dánsku až po 31 % v USA.
Obézním lidem hrozí zvýšené riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poruchy metabolismu tuků, onkologických onemocnění, kožních či ortopedických problémů a neplodnosti. U žen může docházet rovněž k poruchám menstruačního cyklu.
Obezita má negativní dopady na psychiku člověka, vede ke snížení sebevědomí, většímu výskytu depresí, ale i ke zvýšené nejistotě v kontaktu s ostatními lidmi, až k sociálním fobiím (strach z odmítnutí, vyhýbání se lidem).
Obezita je společností vnímána negativně, v důsledku čehož mají postižení ke svému tělu nepřátelský postoj, nesnášejí ho.
V České republice činí náklady na léčbu obézních 10 % z celkových zdravotních výdajů státu, jde tedy o desítky miliard korun ročně.
Světový den obezity připadá na 11. října.
Mezi roky 2000 a 2013 došlo v ČR k nárůstu počtu lidí s obezitou až o polovinu, zatímco s nadváhou jen o desetinu.