Domů     Zapomeňte na svalnaté gladiátory! Udatní bojovníci s jistou smrtí byli obyčejní tlouštíci…
Zapomeňte na svalnaté gladiátory! Udatní bojovníci s jistou smrtí byli obyčejní tlouštíci…
30.12.2018

Zápasníci, kteří denně v aréně vzdorovali jisté smrti, podle nejnovějších výzkumů zřejmě nedisponovali krásnými svalnatými těly, naopak! Byli to tlouštíci, kterým tukové polštáře pomáhaly na bojišti přežít. Jak? 

Výraz gladiátor v latině znamenal „ten, kdo používá meč“. Byl to člověk přinucený k boji pro pobavení publika, ke kterému používal krátký meč – gladius.

Zpočátku byli gladiátory otroci, váleční zajatci či odsouzení zločinci, až později se gladiátorství začali věnovat i profesionálové. Postavení gladiátorů ve společnosti bylo nejednoznačné.

I když byli na nejnižších příčkách společenského žebříčku a lidé jimi pohrdali, zároveň je obdivovali za jejich odvahu a sílu, projevenou při zápasech.

Z pohřební tradice lidová zábava

reklama

Tato krvavá kratochvíle se nejvíce rozvinula ve starověkém Římě. Nejstarší dochované fresky, zobrazující boj dvou ozbrojených mužů, jsou ze 4. století př. n. l. a překvapivě pocházejí z Kampánie, která byla dlouho obývána Řeky.

Zřejmě šlo o zpodobnění řeckých pohřebních slavností, spojených s obětmi. I nejranější římské gladiátorské zápasy byly součástí pohřebních obřadů a měly ilustrovat římské ctnosti, tedy odvahu, sílu a udatnost.

Dlouho probíhaly v soukromí, postupně je však aristokracie zpřístupnila veřejnosti, aby zvýšila svoji prestiž a oblíbenost. První státem pořádané gladiátorské hry se konaly až v roce 42 př. n. l.

Zápasy probíhaly nejprve v soukromí, později byly zpřístupněny veřejnosti.
Zápasy probíhaly nejprve v soukromí, později byly zpřístupněny veřejnosti.

Gladiátoři vrcholem veřejných her

Veřejné hry, jejichž byly gladiátorské zápasy součástí, probíhaly několik dní a měly jasně daný denní program. Dopoledne se nejprve konaly zápasy divokých zvířat, při nichž bojoval například medvěd s býkem, lev s tygrem a podobně.

Poté následoval lov zvířat (venatio), kdy bylo do arény vpuštěno třeba 600 lvů. Někdy se ho mohlo účastnit i publikum, které lovilo jeleny, pštrosy či antilopy.

V poledne se konaly popravy zločinců či uprchlých otroků, a to ukřižováním, upálením či rozsápáním divokými zvířaty. Vrcholné představení pak představovaly odpolední gladiátorské zápasy, v nich mohly bojovat i ženy, označované jako Amazonky.

Jistá smrt?

Byli gladiátoři opravdu odsouzeni k jisté smrti? Podle francouzského historika Georgese Villeho zemřelo při zápasech v 1. století n. l. jen 10 % bojovníků, postupně se však úmrtnost zvyšovala a v 5. století už měli gladiátoři jen poloviční šanci na přežití.

Většina gladiátorů umírala mezi 20. a 30. rokem života poté, co absolvovala 5 až 43 zápasů. Boje na život a na smrt se konaly v raných počátcích gladiátorských zápasů, kdy bojovali hlavně otroci a zločinci.

Později, když se bojovalo ve specializovaných arénách (například od roku 80 n. l. v Koloseu), už ne, protože vycvičení gladiátora bylo nákladné. Lidé měli navíc své oblíbence, na které sázeli a o které nechtěli přijít. Profesionálové proto bojovali jen naoko. Někdy se zapojil i samotný císař, ale vždy tak, aby nebyl raněn.

Vycvičení gladiátora bylo nákladné, proto zápasy probíhaly často jen naoko.
Vycvičení gladiátora bylo nákladné, proto zápasy probíhaly často jen naoko.

Nákladný výcvik gladiátora

Gladiátoři se cvičili v gladiátorských školách (ludus). Ty byly většinou v soukromých rukou. Majitelé (lanisté) vedli školu a kupovali, prodávali nebo pronajímali jednotlivé bojovníky. V Římě byly tyto školy čtyři, ovšem vedli je císařští úředníci.

Gladiátor se stal majetkem školy a musel tam žít a trénovat. Každý se specializoval na určitou zbraň a v bojí s ní se pak cvičil. Ve škole panovala jasná hierarchie a také rivalita mezi gladiátory.

Majitelé škol se o gladiátory starali dobře, zajišťovali jim kvalitní stravu i zdravotní péči, protože pro ně byli významným zdrojem příjmů.

Odpočinek v lázních

Když archeologové začali zkoumat pozůstatky římského města Carnuntum (na území dnešního Rakouska), narazili zde na pozůstatky dvou amfiteátrů, kde se konaly gladiátorské zápasy, i na gladiátorskou školu.

Kromě cvičiště a cel sloužících ke spánku disponovala budova školy také lázněmi s centrálním vytápěním.

Vzduch ohřívaný ohněm z ústředního topeniště byl rozváděn systémem kanálů v podlahách i stěnách, díky čemuž vyhříval prostor lázní s bazény se studenou i teplou vodou.

Po zápase či tréninku zde mohli gladiátoři odpočívat. Podlahové topení měly i tělocvičny.

Gladiátoři měli k dispozici lázně, kde mohli relaxovat.
Gladiátoři měli k dispozici lázně, kde mohli relaxovat.

Gladiátoři byli vegetariáni!

Pro dobrý výkon zápasníků byla vedle relaxace důležitá také strava. Ze studia koster gladiátorů, nalezených v Efesu (Turecko), vyplývá, že byli vegetariány.

K tomuto závěru dospěli dva patologové z vídeňské univerzity, Karl Grosschmidt a Fabian Kanz, kteří kosti zkoumali celých pět let.

Ve starověkých pramenech se ostatně o gladiátorech hovoří jako o „hordearii“, tedy žroutech ječmene, což není vůbec daleko od pravdy. Obilniny pro ně byly zdrojem sacharidů, luštěniny pak bílkovin.

Aby jim nechyběly minerály, dostávali také „iontový nápoj“ s obsahem rostlinného popela.

Byli udatní bojovníci tlustí?

Na základě zjištění o dietě bohaté na sacharidy nabyl Karl Grosschmidt přesvědčení, že gladiátoři byli obézní.

Domníval se, že tuk chránil vnitřní orgány těchto bojovníků před zraněním a zároveň jim obaloval i nervy, které díky tomu nebyly tak citlivé. Gladiátor proto při úderu neomdléval bolestí a vydržel déle bojovat.

A co víc, v boji i hodně krvácel, což přivádělo obecenstvo do varu. Povrchová zranění v tukem obalených tkáních totiž více krvácejí, ale zároveň nebývají vážná.

Tuk měl gladiátory chránit před zraněním.
Tuk měl gladiátory chránit před zraněním.

Spor o tuk

Zatímco informace o vegetariánství gladiátorů je obecně přijímána, s jejich obrazem jakožto tlouštíků se část vědecké obce nechce smířit. Odpůrci argumentují tím, že proti bodným a sečným ranám způsobenými meči, dýkami a kopími, by gladiátory tuk neochránil.

Dietu bohatou na sacharidy pak zdůvodňují tím, že byla pro majitele gladiátorských škol ekonomicky výhodnější, protože je levnější než masitá strava. Jako svalnatí siláci jsou gladiátoři ostatně zobrazováni i na dobových uměleckých dílech.

Zastánci teorie o obézních zápasnících však tvrdí, že Římané vyznávali antický ideál krásy, a proto znázorňovali všechny lidi jako krásné. Snad se jednou dozvíme, jak to s obezitou gladiátorů doopravdy bylo.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz