Domů     Výbuch Vesuvu: Nejhorší sopečná katastrofa dějin!
Výbuch Vesuvu: Nejhorší sopečná katastrofa dějin!

Před téměř dvěma tisíci lety byly Pompeje, velké římské město ležící na úpatí hory Vesuv, pohřbeny pod 5 metry popela. Zemřelo 16 000 mužů, žen i dětí. Sopka přitom předtím byla přes 1500 let nečinná. Lidé tak ani nevěděli, že o sopku jde. Odhalte s námi poslední děsivé vteřiny života Pompejanů!

I téměř po 2000 letech zůstávají Pompeje synonymem apokalyptické zkázy. Římské přímořské město bylo výbuchem sopky Vesuv vyhlazeno tak dokonale, že ani 1500 let poté lidé přesně nevěděli, kde se nacházelo.

Ale díky tomu, že bylo vulkanickým materiálem zakonzervováno skutečně dokonale, můžeme dnes lépe poznat tehdejší život Římanů.

Rychlejší než zvuk

Obyvatelé Pompejí žili v přesvědčení, že Vesuv je vyhaslý, a tak varovným signálům nevěnovali pozornost. Na drobné otřesy země a výrony plynů ze sopky byli navíc zvyklí.

A i když na začátku října roku 79 všechny studny ve městě vyschly, nebylo to varování dostatečně silné.

Kolem poledne dne 24. října se ale ozvala obrovská exploze… a obyvatelé okolí Vesuvu se tak stali prvními lidmi, kteří kdy v historii zaslechli ránu vzniklou prolomením rychlosti zvuku.

32 kilometrů vysoký sloup popela

To, co následovalo, lze popsat snad pouze čísly. Ta totiž dávají hrubou představu o tom, jak strašné chvíle obyvatelé Pompejí a dalších sídel v okolí tehdy prožívali.

Bezprostředně po explozi vystřelil ze sopky první vyvržený materiál, a to rychlostí 1400 km/h. Pak už Vesuv chrlil 150 000 tun materiálu každou vteřinu. Sloup popela, pemzy (tj.

tvrdé, ale lehké vyvřelé horniny) a kamení dosahoval výšky 32 kilometrů, přičemž vítr ho začal hnát na jihovýchod. Přesně řečeno na Pompeje.

Černý mrak zakryl slunce

Obyvatelé města nepotřebovali žádné evakuační příkazy. K tomu, aby pochopili, že situace je vážná, jim stačily jejich smysly. Ovšem rychle opustit město a vydat se jižním směrem, pryč od vulkánu, nebylo nic snadného. V ulicích byl samozřejmě zmatek.

Někteří lidé zůstali, protože museli, jiní se nemohli rozloučit s blízkými nebo s majetkem. Velký černý mrak mezitím zakryl slunce a den se změnil v noc…

Výbuch změnil den v noc.
Výbuch změnil den v noc.

Město pod sopečným deštěm

Na město se začal sypat popel a tefra (tj. velmi lehký sopečný materiál o velikosti vlašských ořechů). Každou hodinu se výška nánosů ve městě zvyšovala asi o 15 centimetrů, takže do večera se Pompeje ponořily do vrstvy o mocnosti asi jeden metr a čtvrt.

V jednu hodinu ráno „déšť“ tefry ustal, přibyl jí však ještě další metr. Některé střechy pod tíhou nánosů nevydržely a praskly, čímž pod sebou pohřbily schované obyvatele.

Ve městě se v tu dobu nacházely asi 2000 lidí, kteří si možná mysleli, že už mají vyhráno.

Klid před smrtícím úderem

V tu dobu však nemohli být od kruté pravdy dále, smrt se blížila.

V okamžiku, kdy přestala padat tefra, totiž sopečný výbuch ztratil dynamiku, s níž chrlil obrovská kvanta materiálu až do stratosféry, a tak se celý sloup materiálu zhroutil k zemi a začal tvořit pyroklastické proudy, tedy to nejděsivější, co může při sopečné činnosti nastat.

Okamžiky před smrtí

Protože ale pyroklastické proudy nenahrazují sopečný spad hned, nýbrž přicházejí až po několika hodinách, kdy nabydou na síle, lidé tehdy blížící se katastrofu netušili a strávili relativně klidnou noc.

Dne 25. října ráno se tak sice probudili ve městě zapadaném popelem a tefrou, ale většinou byli stále naživu. A ti, kteří předchozího dne uprchli, se dokonce často vraceli, aby obhlédli situaci a zachránili bohatství, které ponechali ve svých domech.

Stačilo půl minuty

První vlna pyroklastického proudu pak zasáhla Herculaneum (město ležící přímo na úpatí sopky). Další úder, v půl sedmé ráno, už byl mohutnější a zastavil se až 8 kilometrů od Vesuvu (Pompeje ležely asi 10 kilometrů od kráteru).

Pak ale přišla půl osmá ranní a s ní i konec všeho. Vlna rozpálených sopečných plynů, magmatu a popela o teplotě zhruba 350 °C dorazila do Pompejí ze severu a za pouhých 30 sekund prošla celým městem.

Zemřeli na teplotní šok

Během této půlminuty byli usmrceni všichni obyvatelé města. Většinou přitom hynuli ještě předtím, než dopadli na zem. Příčinou jejich smrti totiž nebylo udušení, ale zničení měkkých tkání žárem.

Zkroucená poloha, ve které byla většina lidí nalezena a která byla dlouho vykládána jako důsledek dlouhé agonie, byla naopak způsobena křečí, již vyvolal teplotní šok.

Asi 16 000 obyvatel usmrtila pyroklastická vlna.
Asi 16 000 obyvatel usmrtila pyroklastická vlna.

Tlaková vlna smetla vše

Teorie o mučivém umírání na nedostatek kyslíku v oblacích prachu tedy není pravdivá. Smrt nastávala okamžitě.

Budovy, které vyčnívaly nad příkrov popela, vysoký v tu chvíli asi dva a půl metru, byly tlakovou vlnou i samotným pyroklastickým proudem smeteny z cesty.

Vše probíhalo tak rychle, že dokonce i stromy, které tlaková vlna ohnula, byly zasypány sopečným materiálem v této pozici.

Další dva smrtící údery

A pokud snad existoval někdo, kdo mohl tuto první vlnu přežít, byl zlikvidován vlnou druhou, která se zastavila až po 15 kilometrech. A navíc sopka, jako by si řekla:

„Do třetice všeho dobrého i zlého…“, udeřila ještě potřetí, přičemž tato poslední vlna byla vůbec nejrozsáhlejší. Mrtvé město bylo přikryto dalšími mohutnými vrstvami sopečného materiálu.

Pohřbeni pod 5 metry popela

Dne 26. října se Vesuv opět pohroužil do svého klidu. Vulkán při výbuchu přitom vydal tolik energie, jako by na Hirošimu dopadlo 100 000 jaderních bomb. Vyvrženo bylo něco mezi 1 a 10 km3 sopečného materiálu. Herculaneum bylo zavaleno 23 metry sopečných nánosů, Pompeje 4–6 metry.

Záchranáři? Spíš zloději!

Okamžitě po katastrofě začaly v Pompejích pracovat vojenské čety. Pravděpodobně se orientovaly podle střech domů vyčnívajících ze sutin. Záchranáři přitom po sobě na zdech, které při hloubení odkryli, zanechávali nápisy.

Když se ale ukázalo, že ve městě nikdo nepřežil, jejich pozornost se rychle obrátila k cennostem a císařským sochám na náměstí. Zmizely tak dlažby, sochy i mramorová obložení. Archeologové v Pompejích také nalezli jen malé množství peněz a domácích potřeb.

Znovuobjevení po 1500 letech

Poloha i jména měst na úpatí Vesuvu byly brzy zapomenuty. Znovuobjeveny byly až v roce 1599, když architekt jménem Fontana navrhoval nový tvar toku řeky Sarno.

Nálezy fresek při výkopu podzemního tunelu pro odvod vody si ale tehdy s někdejší existencí antického města nikdo nespojil. Trvalo dalších 150 let, než byl zahájen skutečný archeologický výzkum.

Herculaneum bylo objeveno v roce 1738, Pompeje o dalších 10 let později. V roce 1860 se pak do jejich výzkumu zapojil i italský numismatik a profesor archeologie na univerzitě v nedaleké Neapoli Giuseppe Fiorelli.

Jeho systematická práce na vykopávkách přitom významně pomohla většinu starověkých Pompejí zachovat.

Odlitky mrtvých

Během prvních vykopávek byly občas ve vrstvě popela nalezeny dutiny, které obsahovaly lidské pozůstatky.

A právě Fiorelli přišel s nápadem vyplnit dutiny sádrou, což vedlo k získání věrných podob Pompejanů, kteří nestihli utéct, v posledním okamžiku jejich života.

Na jejich tvářích je jasně viditelný výraz zděšení, a pohled na tyto odlitky je tak pro dnešní návštěvníky Pompejí šokujícím a velmi hlubokým zážitkem.

Všude samá erotika!

Archeologové ovšem na některých místech nabyli dojmu, že už byla v minulosti navštívena, ale pak znovu zakryta.

Objevily se proto spekulace, že Fontanovi se na prahu 17. století podařilo odkrýt některé z dnes slavných erotických fresek, ale hned poté je, s ohledem na cudnost v té době běžnou, znovu zakryl.

Jejich znovuobjevení nicméně i tak způsobilo v Evropě kulturní šok. Všudypřítomnost erotického umění doslova převrátila dosavadní pohled na antickou kulturu.

Šlo o boží trest?

A právě všudypřítomná erotika vedla historiky k naivním „pokusům“ prohlásit obě města, či alespoň domy, ve kterých se erotika nacházela (což ale byly téměř všechny), za nevěstince.

V této souvislosti se také objevily zkazky o „Božím trestu“ seslaném na Pompeje za jejich hříšnost a prostopášnost. Podle současných poznatků se ale v tomto ohledu Pompeje nijak neodlišovaly od jiných antických měst.

Město vstává z popela

Ulice v Pompejích byly rovné, tvořily pravoúhlou mřížku, byly dlážděny mnohostěnnými kameny a po obou stranách byly lemovány obchody a lázněmi.

Fórum, městské lázně i mnoho domů a vil byly překvapivě dobře zachovány, takže nám dnes město nabízí ojedinělý pohled na život v 1. století. Pompeje byly velmi živým místem (v okamžiku erupce měly kolem 20 000 obyvatel) a sloužily zejména k rekreaci Římanů.

Vykopávky v Pompejích probíhaly snadno, protože město bylo ukryto jen pod sopečným popelem.
Vykopávky v Pompejích probíhaly snadno, protože město bylo ukryto jen pod sopečným popelem.

Procházka po fóru

Centrem veřejného života Pompejí bylo fórum (neboli náměstí), rozkládající se v severojižním směru. Na jeho severním konci stál Jupiterův chrám, vybudovaný ve 2. století př. n. l. Po stranách chrámu byly dva oblouky, věnované pravděpodobně císařské rodině.

Na západní straně fóra ležela městská pokladnice, sýpky a Apollonův chrám. Na jižní straně pak stála budova senátu a vedle budova chrámu zasvěceného pravděpodobně římskému císaři Vespasiánovi (nechal vybudovat slavné římské Koloseum).

Kulturní život Pompejanů

V jižní části města byly také odkryty dvě scény – velké a malé divadlo. Z toho velkého, které bylo schopno pojmout až 5000 diváků, se dochovala i tribuna, která sloužila významným návštěvám města.

Vedle ležící malé divadlo bylo určeno menším představením, například recitacím, a jeho kapacita byla maximálně 1000 diváků. Naopak pompejský amfiteátr (nejstarší známý římský amfiteátr vůbec) byl schopný pojmout až 20 000 lidí!

Hned vedle něj se nacházela palestra (neboli tělocvična), která sloužila k tréninku gladiátorů.

Penis boha plodnosti

Velmi zachovalý a navštěvovaný je také dům Vettiů, jenž patřil rodině bohatého obchodníka, a tím i reprezentuje životní styl bohatší vrstvy pompejských občanů.

Dům proslul zejména svými nástěnnými malbami a dekoracemi stěn, z nichž některé jsou explicitně erotické (viz bůh plodnosti Priapos vážící svůj vlastní penis). Za zmínku stojí i dům Venuše s mušlí, k němuž přiléhala krásná zahrada. Na její jižní zdi se nachází malba Venuše koupající se na mušli v moři.

Je libo lázně, nebo nevěstinec?

Městské lázně stály na rohu ulic Via delle Terme a Via del Foro. Byly vybudovány okolo roku 80 př. n. l., tedy v době římské kolonizace města.

Dělily se na mužskou a ženskou část a u každé z nich byla převlékárna (s výklenky k uložení prádla), studená lázeň a teplý bazén. Erotické fresky jsou dnes k vidění zejména (ale zdaleka nejen tam) ve vykopaném veřejném domě.

Bylo v něm 10 místností, každá s kamenným lůžkem. Stěny zdobily fresky (např. Priapos se dvěma penisy).

Zájem umělců i turistů

Pompeje jako námět k tvorbě posloužily mnoha umělcům. Roku 1834 napsal anglický spisovatel Edward Bulwer-Lytton román Poslední dny Pompejí, který i byl v minulém století několikrát zfilmován.

V říjnu 1971 vystoupila v pompejském amfiteátru slavná britská skupina Pink Floyd (videozáznam z koncertu byl vydán pod názvem Pink Floyd v Pompejích). V roce 1997 bylo město zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Ročně ho navštíví kolem 2 500 000 turistů

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Historie
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
reklama
zajímavosti
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Proč je tak těžké zlechtat sám sebe?
Když se někdo dotkne naší kůže, dotkne se zároveň našeho mozku. Oba dva orgány jsou v neustálém dialogu. Mozek, který veškeré informace poskytované kůží přijímá a zpracovává, nevnímá jenom to, co cítí, ale také, jaké by to mělo být. Důvěrný dotek od milence proto vyhodnotí jinak než stejný kontakt od cizího člověka v městské hromadné […]
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá, […]
reklama
lifestyle
Amy Winehouse: Z hvězdy v Klubu 27
Amy Winehouse, britská pěvecká ikona s uhrančivým hlasem a tragickým osudem. Její životní cesta, poznamenaná závislostmi a bouřlivým manželstvím, ji ve věku 27 let navždy zařadila do nechvalně proslulého Klubu 27. Klub 27 patří k nejexkluzivnějším spolkům světa. Aby se do něj jeho členové, kterých už je přes 80, dostali, musí učinit jen dvě věci […]
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Všechno musí dolů: Striptýz jako rituál, neřest i umění
Lascivní, pružné pohyby těla. Svůdný pohled, mnohoslibný úsměv. Napětí v sále by se dalo krájet, obecenstvo nedočkavě čeká na to, až půvabná tanečnice odloží všechny své svršky. Všechno trvá nekonečně dlouho! Když nakonec dopadne na zem i poslední kousek látky, mezi diváky vypukne bouře nadšení. Tak jako mezi zápasem okresního přeboru a utkáním špičkových týmů […]
Přežijí extrémy! Globální kolaps? Preppeři jsou připraveni!
Jsou šílení, nebo stojí nohama na zemi o něco pevněji než my ostatní? V kanystrech mají připravenou vodu, v komoře trvanlivé jídlo a cukr, v garáži batoh sbalený na cestu neznámo kam. Někteří mají i podzemní kryt. Tohle jsou preppeři (z anglického prepare – být připraven). Zabývají se přežitím v extrémních podmínkách. Jsou připraveni na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
enigmaplus.cz
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
Kdo by neznal krále Artuše. Legendární anglický panovník měl podle středověkých dějepisců a romancí vést na počátku 6. století obranu Velké Británie proti Sasům. Současní historici nicméně jeho existe
Karty věděly víc než já
skutecnepribehy.cz
Karty věděly víc než já
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
21stoleti.cz
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných met
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
historyplus.cz
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.   Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů
Milostná magie na 1. máje
nejsemsama.cz
Milostná magie na 1. máje
Polibek pod rozkvetlou třešní na Prvního máje má prý čarovnou moc. Proto je květen měsícem romantiky a vášně. Chcete vědět, jak lásku přivolat a posílit, či se zbavit té, o kterou nestojíte? Která z nás by nechtěla mávnout proutkem a mít po boku dokonalého partnera, že? Proto jsou kouzla lásky těmi nejoblíbenějšími. Pomocí magických rituálů můžete určitými způsoby něčí lásku posílit,
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
iluxus.cz
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
V hotelu Beverly Wilshire, kde se odehrávaly klíčové scény romantického hitu Pretty Woman z 90. let, přichází technologická revoluce. Představte si, že byste mohli mluvit s personálem hotelu tak, jak
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Uteče Rybové dcera za milencem?
nasehvezdy.cz
Uteče Rybové dcera za milencem?
Půvabná Rozálie Prachařová (20) je jednou z hvězd nového seriálu Lež na pláži. Postupně dospívá, a dokonce má i partnera, kterým je herecký kolega Karel Jirák (29). A právě to má dělat jejím rodičům
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla