Domů     Obávaná vzteklina: Virus tvaru kulky se 100procentní úspěšností
Obávaná vzteklina: Virus tvaru kulky se 100procentní úspěšností
31.8.2018

Jakmile vnikne do krevního řečiště, jde viru vztekliny o jedinou věc – dostat se do mozku. Pokud není včas zastaven, způsobí akutní zánět mozkové tkáně. V tomto momentě už je na léčbu pozdě, následuje smrt.

Buď v tichosti a apatii, mnohem častěji ale v silných křečích a nepředstavitelné bolesti.

Začne to jako chřipka. Bolest hlavy a krku doprovází zimnice a nevolnost. Následuje hydrofobie, strach z vody. Pacient trpí žízní, kterou není schopen uhasit – tělo se při pohledu na vodu nekontrolovatelně roztřese a odmítá tekutinu polknout.

Přijdou silné křeče, záchvaty agrese a halucinace. Agonický křik přes křečí stažené hrdlo zní jako zvířecí štěkot. Muži zažívají hypersexuální chování – historické reporty mluví o případech až 30 ejakulací za jediný den.

Rakouský lékař v 18. století Gerard van Swieten poznamená, že „pacient vypustil semeno a duši ve stejný moment“. Nakonec část mozku, která zodpovídá za dýchání a oběhový systém, vypoví službu. Pacient se buď udusí, nebo zemře na selhání srdce.

reklama
Pes nakažený vzteklinou v apatické fázi.
Pes nakažený vzteklinou v apatické fázi.

Každá rada drahá

Nemoc je dlouho naprostou záhadou. Až v roce 1804 německý vědec Georg G. Zinke poprvé dokáže, že se vzteklina přenáší slinami.

Proto například francouzský veterinář M. J. Bourrel navrhuje vytrhat všem psům zuby – vzteklé ožužlávání by kůži neprotrhlo a smrtící agent by se neroznesl. Na lepší nápad ohledně nemoci už lékař nepřijde.

Rezignovaně zhodnotí, že „vzteklina je dosud neproniknutelná vědě“, a odevzdá své dva zkušební vzteklé psy v roce 1880 do laboratoře jiného vědce – Louise Pasteura (1822–1895). Ten bude dennodenně riskovat život, aby se dobral takříkajíc jádra pudla:

„Monsieur Pasteur se nakláněl na délku prstu nad tou pěnící hlavou, kterou tlačilo k zemi několik párů rukou, aby odebral pár kapek slin do tenké trubičky,“ popisuje jeho zeť René Vallery-Radot.

Smrt nakaženého provází nelidské utrpení.
Smrt nakaženého provází nelidské utrpení.

Epochální vynález

V Pasteurově laboratoři může každá chyba stát život. „Na začátku každé procedury měli po ruce nabitý revolver,“ vzpomíná neteř jednoho z laborantů.

„Pokud by se někomu udál hrozný incident, ten nejkurážnější ze zbývajících by ho střelil do hlavy.“ Mikrobiologie je v té době považovaná za šarlatánství, o existenci virů se zatím nic neví, imunologie ještě neexistuje.

Přes všechny překážky je nakonec vakcína v roce 1885 kompletní. „Mluví se v celém světě o epochálním vynálezu, jenž slávu Pasteurovu pojistí na věky,“ slaví také české Národní listy.

Až do poloviny minulého století se očkuje sušeným extraktem z míchy nakažených králíků. „Bude nutno zříditi ústav, v němž by se udržovali stále vzteklí králíkové, aby látka jedová v nejrůznější síle vždy byla pohotově,“ podotýkají noviny.

Francouzský biolog Louis Pasteur objeví v roce 1885 vakcínu proti vzteklině.
Francouzský biolog Louis Pasteur objeví v roce 1885 vakcínu proti vzteklině.

Zkrocená republika

I nejobávanější strašák se nakonec dočká zastřižení drápů. Západní a střední Evropa, Austrálie s Novým Zélandem, Japonsko a další země jsou v současnosti považovány za vztekliny prosté.

Do 2. světové války jsou v Čechách a na Moravě ještě k vidění dýchaviční psi v konečném stadiu paralýzy, po válce už je vzteklina vystěhována do divočiny. V 80. letech vzteklé lišky zamoří celé území České republiky.

Pomůže až orální vakcinace v roce 1989. Dnes je Česko oficiálně považováno za zemi bez výskytu vztekliny. Nemoc ale nepřišla o všechny své trumfy. Hlavně v Asii a Africe zůstává problémem, který končí smrtí. Ročně zabije 55 000 lidí.

Očkování je zde buď drahé, nebo nedostupné. Od nepaměti je dokonalým asasínem ve službách vztekliny netopýr. Ve Spojených státech amerických je příčinou téměř všech případů přenosu vztekliny na člověka.

Jejich kousanec je tak nenápadný, že si člověk ani nevšimne, že na něm netopýr hodoval, zvláště pokud k tomu dojde v noci během spánku.

Jeanna Gieseová (15) opouští nemocnici. Je prvním zdokumentovaným případem přežití vztekliny bez očkování.
Jeanna Gieseová (15) opouští nemocnici. Je prvním zdokumentovaným případem přežití vztekliny bez očkování.

Kómatem k přežití

Netopýr v roce 2004 kousne také 15letou Američanku Jeannu Gieseovou. Do nemocnice se dostává až v momentě, kdy virus napadne mozek. Tisíce let zkušeností říkají, že Jeanna nemá šanci přežít.

Pediatr nemocnice ve Wisconsinu Rodney Willoughby toho o vzteklině mnoho neví. „Všechno, co jsem potřeboval ke zkouškám vědět, bylo, že je ve 100 procentech případů smrtelná,“ říká. Možná proto se rozhodne Jeannu zachránit.

Uvede ji do umělého spánku, aby imunita dostala čas se s virem vypořádat dřív, než mozek rezignuje na obstarávání životních funkcí. Po 10 dnech v kómatu se Jeanna začne probouzet, další dva roky rehabilituje z destrukčních následků léčby.

Stane se nicméně prvním doloženým člověkem, který přežije vzteklinu bez obdržení vakcíny.

Slepá ulička?

Léčba vztekliny kómatem podle doktora Willoughbyho, tzv. Milwaukee protokol, má být největším přelomem ve virologii od doby Pasteura. Zachrání od jisté smrti pět dalších lidí, u čtyř desítek selže a v roce 2016 je označena za selhání.

„Jeden pacient, který v kómatu zemře, stojí stejně jako očkování pro 16 000 dětí v Asii,“ tvrdí kritici. Jistá část zvířat se prý ze vztekliny samovolně vyléčí, proč by tedy nemohl i člověk?

Zastánci tohoto tvrzení se odvolávají na případ 17leté dívky z Texasu. V roce 2009 onemocní vzteklinou, její symptomy ale spontánně odezní a dívka se bez následků uzdraví. Její jméno se v dokumentaci nemocnice ztratilo.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz