Nejvyšší IQ ze všech velikánů kupodivu neměl proslulý fyzik Albert Einstein, ale básník Johann Wolfgang Goethe. Hranice mezi šílenstvím a genialitou bývá u takto výjimečných a mimořádných lidí velice tenká. Jak žili lidé s největším IQ? Co dokázali?
Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)
IQ: 210 až 240
Kdo to byl: německý básník, prozaik, dramatik, historik umění a umělecký kritik, právník a politik, biolog a architekt
Významný počin: veršovaná tragédie Faust z roku 1808, jeden z nejvýznamnějších textů světové literatury.
Zajímavosti: na sklonku života velmi často navštěvoval západočeská lázeňská místa. V roce 1821 se dvaasedmdesátiletý Goethe seznámil v Mariánských Lázních se svou poslední (neopětovanou) láskou, šestnáctiletou Ulrikou von Levetzow.
Nikdo není chytřejší
Při zkoumání Goethova díla došli vědci k závěru, že byl nejen známým literátem, ale jednalo se o největšího génia lidských dějin.
Psychologové zabývající se odhadem jeho inteligence zjistili, že by dosáhl neuvěřitelně vysoké hodnoty IQ 240. Neposuzovali ovšem jen jeho literární dílo, ale také ostatní obory, ve kterých vynikal:
byl výborným kreslířem, malířem, historikem, znalcem práva, filozofie, politiky. Zajímal se o botaniku, geologii a optiku.
Kolik řečí umíš…
Studoval mnoho jazyků – kromě mateřské němčiny ovládal latinu, francouzštinu, řečtinu a angličtinu, seznámil se s hebrejštinou, učil se dokonce i česky. Důkazem je dochovaný česko-německý slovníček, který si sestavoval při svých pobytech v Čechách.
Celkem u nás strávil 1114 dní, což jsou necelé tři roky. K jeho přátelům zde patřil především Josef Dobrovský a J. E. Purkyně.
Leonardo Da Vinci (1452 – 1519)
IQ: 205
Kdo to byl: malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér
Významný počin: Obraz Mona Lisa, nejslavnější portrét všech dob, nástěnná malba Poslední večeře v milánském kostele Santa Maria delle Grazie.
Zajímavosti: v jeho rukopisech a denících se zachovaly náčrty několika létajících strojů včetně helikoptéry a rogala, kulometu, obrněného tanku s lidským a koňským pohonem, ponorky, první mechanické kalkulačky nebo potápěčský skafandr.
7000 stran rukopisu
Do čeho se Leonardo Da Vinci pustil, v tom vynikal. Napsal neuvěřitelné množství poznámek a sešitů věnujících se jednotlivým vědním oborům. Dodnes je v knihovnách po celém světě uloženo zhruba 7000 stránek jeho rukopisů.
Sám Leonardo tvrdil, že napsal 114 či 120 knih – či spíše poznámkových sešitů. Přesto byl především malíř. Jeho asi nejslavnější dílo je portrét ženy nazvaný Mona Lisa.
Kdo je Mona Lisa?
Jde o jeden z nejznámějších obrazů vůbec. Dodnes ho obklopuje řada tajemství. Nevíme, kdo je ona tajemně usmívající se žena – nejčastěji se uvádí, že jde o Lisu, manželku florentského obchodníka Franceska del Gioconda.
Podle jiné teorie sloužil da Vincimu jako model jeho oblíbený student, kterého ale namaloval jako ženu. Možná stárnoucí umělec nakreslil sám sebe jako tajuplnou krásku. V obraze je navíc ukryta celá řada tajemných písmen, čísel i znaků. Originál Mony Lisy je vystaven v pařížské galerii Louvre.
Gottfried Wilhelm Leibniz (1646 – 1716)
IQ: 205
Kdo to byl: německý filosof, historik, právník, vědec, diplomat a matematik. V patnácti letech vstoupil na univerzitu. V sedmnácti letech se stal bakalářem a ve dvaceti letech doktorem.
Významný počin: současně s Isaacem Newtonem objevil v roce 1676 diferenciální a o něco později integrální počet
Zajímavosti: vynalezl tak rozdílné věci jako konstrukci důlních čerpadel a masový výtažek, dnes známý jako masox. Roku 1686 zavedl matematické symboly tečky a dvojtečky pro násobení a dělení.
Leibnitz versus Newton
V roce 1679 Leibniz zveřejnil myšlenku dvojkové číselné soustavy, v níž lze každé číslo vyjádřit souborem nul a jedniček. Na tomto principu dnes stojí veškerý dnešní svět počítačů. Roku 1673 se Leibniz poprvé dostal do Londýna.
S Isaacem Newtonem se patrně nesetkal, přesto se mezi oběma věhlasnými matematiky rozhořel spor o to, kdo z nich jako první vymyslel derivace a integrály.
Zavržený matematik
Matematická obec zprvu přisuzovala prvenství Leibnizovi, ale postupně uznala za „vítěze“ Newtona. Nyní převládá názor, že oba vědci přišli na derivace a integrály nezávisle na sobě.
Newton dřív, Leibniz pak v úplnější, a především srozumitelnější formě včetně návrhu dodnes platných symbolů derivace a integrálu. Leibnizovy matematické výkony ale nedošly za jeho života uznání.
John Stuart Mill (1806 – 1873)
IQ: 200
Kdo to byl: anglický filosof, ekonom a politik
Významný počin:
Zabýval se národohospodářskou politikou – ve svých esejích například tvrdil, že možnost volebního práva by měli mít jen lidé s alespoň minimální mírou vzdělání, lidé, kteří se přímo podílejí na státním rozpočtu (kteří nežijí z veřejných dávek, ale vydělávají si v zaměstnání).
Zajímavosti: 30 let pracoval jako obyčejný úředník Východoindické společnosti. V letech 1865–1868 byl poslancem Dolní sněmovny a rektorem na skotské Univerzitě v St. Andrews.
Řecky v devíti letech
Jako dítě měl John Stuart Mill velice přísnou výchovu. Otec James ho začal učit řečtině, když mu byly 3 roky, v devíti letech četl Platóna, Xenofoba a Diogena v originále a začal se učit latinsky.
Mezi osmým a dvanáctým rokem četl Aristotela a Aristofana, zvládl aritmetiku a geometrii. Latinu musel učit i své bratry a sestry. Ve čtrnácti jej otec navedl k politické ekonomii, která se stala jeho celoživotní vášní.
Kdo vynalezl rovnou daň?
Například v daňové oblasti byl John Stuart Mill velice aktuální i pro dnešní dobu. Již v roce 1848 přišel s dnes tolik diskutovanou rovnou daní. Před více než 167 lety napsal:
„Zdaňovat vyšší příjmy vyšším procentem než příjmy nižší znamená uvalit daň na průmysl a hospodářství. Znamená to trestat lidi za to, že pracovali tvrději a naspořili více než jejich sousedi.“
Blaise Pascal (1623 – 1662)
IQ: 195
Kdo to byl: francouzský matematik, fyzik a náboženský filosof
Významný počin: V 19 letech sestrojil první mechanický kalkulátor schopný sčítat a odčítat. Byl známý pod jménem Pascalina. Během života vyrobil ještě 50 podobných kusů „počítačů“, které různě zdokonaloval.
Zajímavosti: Dodnes používáme jiný jeho vynález, aniž bychom to tušili – šikovné spojení kola, páky a nakloněné roviny zvané trakař neboli kolečko. Po tomto vědci byl na konci 20. století nazván programovací jazyk Pascal.
Geniální samouk
Bez toho, že by navštívil jedinou hodinu matematiky, si sám odvodil už ve 12 letech většinu pouček euklidovské geometrie. V necelých 16 letech vydal odbornou práci o kuželosečkách, která překvapila i věhlasného učence René Descartese.
Na principu jeho počítacího stroje Pascalinu pracovaly počítací stroje až do té doby, než je ovládla elektronika. Ve 23 letech dokázal existenci vzduchoprázdna.
Klášter a smrt
Vymyslel měření nadmořské výšky pomocí barometru, objevil princip spojených nádob a zformuloval zákon o rovnoměrném šíření tlaku v kapalinách a v plynech. V 31 letech se náhle odvrátil od všeho světského a uchýlil se do kláštera. Zde zemřel v pouhých 39 letech.
Bobby Fischer (1943 – 2008)
IQ: 187
Kdo to byl: americký šachista, u něhož byla hranice mezi genialitou a duševní nemocí obzvlášť tenká.
Významný počin: považuje se za nejlepšího šachistu všech dob. Titul mistra světa získal v roce 1972, když vyhrál „zápas století“ v islandském Reykjavíku nad sovětským obhájcem titulu Borisem Spasským.
Během vrcholící studené války šlo v očích světových médií i veřejnosti o symbolický souboj dobra a zla mezi USA a Sovětským svazem.
Zajímavost: Po tomto zápase Fischer nehrál 20 let žádný šachový turnaj. V roce 1975 odmítl obhajovat svůj titul mistra světa, protože mezinárodní šachová federace nepřijala jeho podmínky konání zápasu.
S Borisem Spasským sehrál odvetný zápas až v roce 1992 – a opět jej porazil. Od té doby se už žádných turnajů nezúčastnil.
Nejmladší velmistr
Kromě šachů neuměl Bobby Fischer prakticky nic. Jeho šachové mistrovství ale bylo absolutní a nepopiratelné, experti ho považují za vůbec nejlepšího hráče všech dob. Dlouhá léta byl nejmladším mezinárodním velmistrem.
Tento titul získal v srpnu 1958 ve věku 15 let a 6 měsíců, o dva měsíce jej překonala až v roce 1992 Maďarka Judita Polgárová.
Komunisté mě chtějí zavraždit!
Poté, co se v roce 1975 zřekl vrcholového šachu, upadl postupně v zapomnění. Stal se z něj nevyrovnaný excentrik, v podstatě blázen. Živil se občasným prodáváním šachových lekcí za 5000 dolarů na hodinu. Byl přesvědčen, že jej chtějí zavraždit komunisté.
Proto si v roce 1985 pořídil kufřík s lektvary, kterými se bránil proti toxinům. Ty mu prý sovětští agenti přidávali do jídla.
Galileo Galilei (1564 – 1642)
IQ: 185
Kdo to byl: italský astronom, filosof a fyzik
Významné počiny: v roce 1610 objevil 4 měsíce planety Jupiter: Io, Europu, Ganymed a Callisto. Byl jedním z prvních Evropanů, který sledoval sluneční skvrny (existují důkazy, že čínští astronomové tak učinili dříve). Věřil, že Země obíhá kolem Slunce.
Zajímavosti: nevynalezl dalekohled, jak se často traduje, ale byl prvním člověkem, který jej použil k pozorování oblohy. Sledoval s jeho pomocí také krátery na Měsíci.
A přece se točí…
Galileo Galilei obhajoval představu Mikuláše Koperníka, že Země obíhá kolem Slunce a byl za tyto své „kacířské“ názory pronásledován římskokatolickou církví.
Pod hrozbou trestu smrti upálením nakonec své názory odvolal a inkvizice jej v roce 1633 odsoudila „jen“ k doživotnímu vězení. Výnos inkvizice proti Galileovi zrušil až papež Jan Pavel II. V roce 1992 .
Jak se orientovat na moři
Méně je už známo, že se Galileo Galilei zabýval také problematikou navigace, v jeho době byla důležitá především navigace námořní. Určování zeměpisné šířky podle polední výšky Slunce na obloze nebo v noci podle hvězd ovládali námořníci už od starověku.
Problémem bylo určení zeměpisné délky. Galileo Galilei problém vyřešil pomocí pozorování pozice Jupiterových měsíců.
Albert Einstein (1879 – 1955)
IQ: 161
Kdo to byl: německý fyzik, největší vědec 20. století. Společně s Isaacem Newtonem se považuje za nejvýznamnějšího fyzika všech dob.
Významné počiny: autorství speciální a obecné teorie relativity, průlomových fyzikálních teorií, které změnily pohled na svět. V roce 1921 získal Nobelovu cenu za fyziku.
Zajímavosti: Jako zapřísáhlý vegetarián nejedl maso. Hrál na housle. Byl typickým „roztržitým profesorem“ – často zapomínal na běžné věci a soustředil se tak silně na řešení fyzikálních problémů, že vůbec nevnímal své okolí.
Analýza Einsteinova mozku v roce 1999 odhalila, že jeho temenní lalok byl o 15 % větší než je obvyklé.
Propadal Einstein z matematiky?
Mladý Einstein byl hyperaktivní dyslektik a autista. Ještě na základní škole špatně a divně mluvil, zadrhával. Rodiče si mysleli, že mají doma zaostávajícího chlapce, budoucího geniálního vědce by v něm tehdy nikdo nehledal. Není ale pravda, že by z matematiky propadal, jak se často traduje.
„Pro fyziku jste beznadějný…“
Einstein měl přesto velké problémy se způsobem výuky i s učiteli. Nevyhovovalo mu tupé memorování učebnic, vadilo mu, že pokusy se mají dělat podle předem připravených návodů.
Podle některých učitelů byl nedůvtipný, protože odmítal odpovídat i na jednoduché otázky. Profesor fyziky Jean Pernet mu bez obalu řekl: „Jste nadšený, ale pro fyziku beznadějný. Věnujte se pro vaše vlastní dobro právu nebo medicíně.“
