Jsou opravdu černoši hloupější a Asiaté pracovitější? Je bílá rasa nadřazena všem ostatním? Anebo jsou lidé v podstatě stejní, ať jde o jakoukoliv rasu? Jakou barvu kůže měl společný prapředek veškerého dnešního lidstva? 

Někdy před 300 až 400 000 lety se ve východní Africe vyvinul rod prvních lidí Homo sapiens. Dlouho žili ve své rodné zemi, rozšířili se jen na jih kontinentu. Putování na sever jim znemožňovala vražedná poušť Sahara.

Ta se před 125 000 lety opět zazelenala a vydrželo jí to několik tisíc let. Jedna skupina lidí se vydala na cestu. Během několika desítek tisíc let dosáhla území dnešního Izraele a tam kvůli extrémně tvrdým životním podmínkám vymřela. První pokus o zalidnění světa nevyšel.

Z Afriky na druhý pokus

Uplynulo dalších 40 000 let. Podnebí se opět změnilo a přes zelenou Saharu se před 90 000 lety vydala další malá skupina odvážlivců k cestě za lepším životem. Z téhle skupiny pochází celé dnešní lidstvo. Všichni běloši, černoši i žlutí Asiaté a indiáni.

Tentokrát vykročili z Afriky jižněji a dostali se na úplný jih Arabského poloostrova.

10 000 posledních lidí

Lidé nejčastěji putovali podél pobřeží, které jim pomáhalo udržovat směr a kde mohli najít dostatek škeblí, krabů a ústřic k přežití. Postupně se dostali přes Indii do jihovýchodní Asie, během 10 000 let osídlili celou Asii.

To je zhruba dvakrát delší doba, než trvá celá naše moderní zaznamenaná historie. Před 71 000 lety lidstvo téměř vyhynulo po masivním výbuchu supervulkánu Toba na Sumatře. Většinu Indie pokryla vrstva žhavého popela o výšce 6 metrů. Na celé Zemi pravděpodobně přežilo jen 10 000 lidí.

Kudy jsme putovali

Během doby ledové klesly hladiny moří, lidé se pevninskými mosty dostali na dnešní ostrovy jihovýchodní Asie a do Austrálie. Pronikli na sever amerického kontinentu a osídlili ho až k jihu.

Ještě mnohem dříve, před 40 000 lety, osídlila Evropu jiná migrační vlna, která se oddělila od hlavního „asijského“ proudu a z oblasti jižně od Kaspického moře putovala na severovýchod. Tato skupina se usadila v mírném podnebném pásu Evropy. Jejich potomky jsou dnešní běloši.

Karty rozdala rakovina kůže

Jak tedy během putování potomků jediné malé skupiny došlo k tak výrazným změnám v barvě pleti nebo tvaru těla a lebky? Mohou za to přírodní podmínky, především podnebí.

Výsledky studií z různých částí světa potvrzují, že tmavší barvy pleti jsou výsledkem evoluční obrany organismu před rakovinou kůže v oblastech s vyšší intenzitou slunečního záření.

Černý praotec

Když lidský druh přišel ještě v Africe před 1 – 2 000 000 lety o ochlupení, zůstala mu světlá kůže velmi citlivá na ultrafialové záření.

„Tmavá nebo černá kůže snižuje riziko propuknutí rakoviny kůže o několik řádů,“ vysvětluje profesorka Mel Greavesová z Institutu pro výzkum rakoviny v Londýně. Právě tato okolnost podle ní způsobila, že lidé s tmavší pokožkou přežívali a ostatní umírali. Společní předkové nás všech, první Homo sapiens, tedy vlastně byli černoši.

Tisíce generací v horku i v zimě

Kůže, ale i další tělesné znaky se během desítek tisíc let trvajícího putování a osidlování Země měnily podle podnebí, ve kterém se lidé nacházeli.

Europoidní (bílá) rasa vznikla v mírném zeměpisném pásmu Evropy sahající od obratníku Raka po severní polární kruh. Proto mají běloši největší rozdíly v barvě pleti, vlasů i očí.

Za tisíce generací se všem lidem měnila barva a tvar vlasů, tvar očí, rysy tváře i tvar lebky a nosu, ať už lidé putovali Evropou, anebo jako mongoloidní (žlutá) rasa osídlili nejprve Asii a posléze Ameriku.

Předsudky a zažité stereotypy

Právě na americkém kontinentu byli původní mongoloidní „Indiáni“ v posledních staletích přečísleni nejdříve bílými dobyvateli a později i potomky dovezených černých otroků.

Antropologové rozlišují daleko více podskupin jednotlivých ras, které jsou ale dnes, kdy už nemusíme bojovat o přežití v rámci tlup, pouhým pozůstatkem po našich dávných předcích. Dnešní vnímání odlišnosti ras je záležitostí předsudků a zažitých stereotypů.