Smrt se krade chodbami nápravného zařízení. I když popravy už tady dávno neprobíhají, stále sem čas od času zavítá. Vždyť někteří z místních „obyvatel“ v podstatě čekají pouze na ni! Znamená pro ně jedinou cestu z bytelné cely hlídané dozorci.
Jmenuje se Pavel Peca. Dne 24. května 2012 vydechne naposledy v pankrácké vězeňské nemocnici, během výkonu svého doživotního trestu. Jak se ale za mříže vlastně dostal? Proč nad ním soud vynesl ortel s nejvyšším možným postihem, jaký lze v České republice po roce 1989 udělit?
Seznamte se s osudem tohoto muže trochu podrobněji.
Dojde si do dřevníku pro sekeru
Černý den nejen pro Pecu, ale hlavně pro jeho nejbližší, přijde 19. května 1993. Muž zamíří do domu na předměstí Hradce Králové poté, co se posilnil alkoholem. Ačkoli se s manželkou Zdenou rozvedl už před řadou let, vkročí do domácnosti, kterou žena sdílí ještě s jejich dvěma dětmi.
Bývalá partnerka rozhodně nemá v úmyslu jeho chování tolerovat. Následuje slovní konflikt, který ve finále nasměruje Pecu do dřevníku. Tam popadne sekeru a veden nepochopitelnými pohnutkami ubije 9 ranami svou 19letou dceru Petru. Jedna vražda mu nestačí. Někdejší manželku zasype dalšími 7 údery. O něco později vezme do ruky pero a dá vzniknout dopisu na rozloučenou plnému sebelítosti. Mimo jiné v něm přemítá nad tím, jestli ukončí život i Petřiny sestry Radky (14), která ještě nedorazila domů z plavání.
Na mrtvoly položí květinu
„Tady píši své vyznání, přitom vedle v pokoji moje největší lásky už nežijí. Připadá mi to jako ve filmu. Nejhorší na tom je, že za chvíli má přijít má druhá dcera. Nedovedete si představit moje rozhodování.
Mám ji tady na tom světě nechat, nebo má jít s námi?“ stojí na papíře. Výsledek tohoto vnitřního sporu je dnes bohužel zřejmý. Krátce poté, co dívka vezme za kliku zamčených vchodových dveří, Peca ji napadne sekerou.
Během útoku jí zasadí 10 ran smrtící zbraní. Na všechna těla potom položí kopretiny. Údajně chce spáchat sebevraždu, ale k tomu nakonec nedojde a místo toho zadrží ho policie.
Zabila ho rakovina?
„V životě jsem neviděl takovou situaci na místě činu. Všude spousta krve. Nejhorší byly rozsekané oběti a z toho dvě děti,“ bude později vzpomínat někdejší státní zástupce Miroslav Antl. Peca nejprve vyfasuje 25 let odnětí svobody, po odvolání žalobce mu ale Vrchní soud v Praze 13.
července 1994 přiklepne doživotí. O 18 let později za mřížemi umírá, pravděpodobně v důsledku onemocnění rakovinou. Dojde k tomu rok předtím, než by si mohl požádat o podmíněné propuštění.
