„Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, pokud naše věrné srdce pro náš národ bije,“ zpívávali na svých shromážděních v 19. století čeští obrozenci.
Čeština patří mezi slovanské jazyky, o tom není sporu, ale zda jsou Slované i současní obyvatelé české kotliny, to už jisté není.
Genetika je spravedlivá věda. Pomáhá kriminalistům, lékařům a koneckonců i historikům. A tak z informací, které genetické výzkumy poskytují, můžeme například vyčíst, že mezi Čechy má slovanské kořeny jen třetina populace.
K těmto závěrům došel výzkum badatelů z brněnské Masarykovy univerzity. Mezi předky Čechů nenalezneme jen Slovany, ale i Germány, Židy, Kelty, ba i Vikingy. Při pohledu na českou historii to snad ani nepřekvapí.
České země sice byly do jisté míry chráněny hradbou hor, to ovšem nemohlo zabránit cizím kupcům a leckdy i vojskům k proniknutí do Čech či Moravu.
Za poslední tři staletí si krásy české krajiny vychutnala francouzská, ruská, pruská, německá, polská, rumunská či americká armáda. Navíc ještě začátkem minulého století žila v českých zemích silná německá a židovská menšina.
Zkrátka území České republiky nebývalo národnostně jednolité, současný stav je spíše výjimkou.
Brněnští vědci měli k dispozici několik zdrojů. Při své práci použili údaje z matrik, sledovali kořeny příjmení lidí a především měli k dispozici 2 000 genetických vzorků českých mužů.
To je dostatečně reprezentativní vzorek, aby se z něho daly vyvodit relevantní závěry.
Dlouhodobé soužití s německou kulturou se samozřejmě nemohlo nepodepsat ani na genetické informaci českého národa. Germánské kořeny má celá třetina jeho příslušníků. Z řad severských Vikingů pak pochází 10 % Čechů.
Genetické složení české populace je z celé Evropy nejpodobnější tomu rakouskému.
Výzkumy v jiných zemích odhalily, že slovanské kořeny jsou nejvíce zastoupeny mezi Poláky a Ukrajinci.
Možná překvapivě lze slovanské stopy ve větším množství nalézt mezi Nory a Švédy, stejně tak jako mezi národy žijícími v obklíčení slovanských jazyků jako jsou Maďaři či Rumuni.
Germánské kořeny jsou nejvíce zastoupeny v severských zemích, Německu či Nizozemsku, obecně však v západní Evropě převažuje haploskupina R1b, typická pro Kelty, Basky a románské kmeny.
