„Čte i mé nejtajnější myšlenky. Ví o věcech, které jsem řekl jenom těm nejdůvěryhodnějším lidem!“ Právě to přizná zděšeně hugenotský vévoda Jindřich de la Tour d´Auvergne de Bouillon po setkání s nenápadným kapucínským mnichem. Už je mu jasné, že se před kardinálovým agentem musí mít na pozoru.
Svoje schopnosti projeví François Leclerc du Tremblay (1577 –1638) už jako velmi mladý. Je pracovitý, učenlivý, má mimořádné diplomatické nadání a nikdy se nevzdává. Ve 22 letech se stává členem řádu kapucínů.
Proniká do nejvyšších kruhů a vstupuje do politiky. V roce 1611 se seznamuje s francouzským kardinálem Armandem Jeanem du Plessis de Richelieu (1585–1642), šedou eminencí krále Ludvíka XIII. (1601–1643). O rok později s ním pak už udržuje čilé styky.
O tělo moc nepečuje
„Pramálo pečuje o své nicotné tělo, dlouhý vous, hlava vypadala jako špatně přitesaná …nos dlouhý, křivý a ostrý jako zoban, ústa maličká a něžná jako ústa ženy, odpudivý zjev změkčovaly malé, živé slídivé oči veverky,“ popisuje Tremblaye francouzský spisovatel Robert Merle (1908–2004).
Richelieu je mnichovým protikladem, jeho zevnějšek musí být dokonalý. Ve schopnosti spřádat intriky ale Tremblay kardinálovi stačí.
Mistr psychologie i přetvářky
Tremblay se stává mistrem v psychologii vyjednávání, umí odhadnout lidi a skvěle se přetvařuje. Když se v roce 1629 Richelieu stává královým prvním ministrem, přivede si do úřadu svoje lidi.
Nejdůležitějším z jeho spolupracovníků se stává právě Tremblay, řečený páter Josef. Aby špion Tremblay získal správné informace, zamíří klidně i do těch nejšpinavějších pařížských hospod.
Hugenotský vévoda Jindřich de la Tour d´Auvergne de Bouillon (1555–1623) o něm říká, že „chodí pěšky, za deště, po sněhu i ledu, třeba za nejhroznějšího počasí, aniž je kdo schopen se s ním měřit.“
Křížové tažení neprojde
K provádění svých zákulisních intrik během třicetileté války (1618–1648) využívá Richelieu právě Tremblaye. Ovšem mnichovou celoživotní touhou je sjednotit Evropu, aby vytáhla do nové křížové výpravy proti Turkům. Se svým plánem ale zůstane osamocený.
Ačkoli se páterovi při častých cestách do Říma daří získat pro svoje myšlenky Svatého otce Urbana VIII. (1568–1644), jinde s nápadem na nové křížové tažení neuspěje.