Domů     Rakovina: Proč vzniká a jak ji můžeme léčit? 
Rakovina: Proč vzniká a jak ji můžeme léčit? 
22.4.2018

Bojí se jí úplně každý. Když zaútočí, nebere ohled na věk, společenské postavení ani pohlaví. To je rakovina. Proč vzniká? Jak ji můžeme léčit? 

Co jste nevěděli:

Každoročně onemocní v ČR rakovinou více než 94 000 lidí.

Každý rok u nás na tuto nemoc zemře asi 27 000 lidí (zhruba každých 20 minut tedy umírá jeden člověk).

V roce 2012 bylo na světě zaznamenáno 14 100 000 pacientů s rakovinou, zemřelo jich 8 200 000.

Nejčastějšími zhoubnými onemocněními v letech 2011–2015 byly kožní nádory, karcinomy tlustého střeva a konečníku, karcinomy prsu u žen a zhoubné nádory prostaty a plic.

Zhoubný nádor postihne zhruba každého 3. člověka na světě.

Nádorová onemocnění jsou častější u mužů než u žen.

V 18. století si v Itálii poprvé všimli, že se u jeptišek téměř nevyskytuje rakovina děložního čípku (zřejmě to souvisí s absencí pohlavního styku).

Rakovina provází lidstvo od počátku věků. Jedná se o chorobu, která vzniká v momentě, kdy se některé buňky v organismu začnou nekontrolovaně množit a potlačovat tak zdravé buňky. Tato nemoc přitom patří mezi ty nejzákeřnější.

Statistiky uvádějí, že nádorová onemocnění jsou, hned po nemocech oběhové soustavy, na druhé příčce žebříčku nejčastějších příčin úmrtí.

Nemocí trpěli i neandrtálci

První zmínky o této nemoci najdeme už u nejslavnějšího lékaře starověku Hippokrata (460–370 př. n. l.). Ten ji pojmenoval řeckým výrazem carcinos, což v češtině znamená „krab“.

Podle nejnovějšího průzkumu ovšem rakovina existovala už před 120 000 lety. Americký paleoantropolog z Kansaské univerzity David Frayer totiž v chorvatské jeskyni Krapina nalezl žebro neandrtálce, které nese jasné stopy po nádorovém bujení.

Také ve starověkém Egyptě lze najít po nemoci stopy, konkrétně v tzv. papyru Edwina Smitha, který uvádí 8 případů nádorů prsů.

Rakovinou trpěli už neandrtálci před 120 000 lety.
Rakovinou trpěli už neandrtálci před 120 000 lety.

Zasahuje u nejaktivnějších buněk

Nádor může vzniknout v jakékoli tkáni. Nejčastěji je to ale tam, kde se množí velký počet buněk (např. v dýchací a trávicí soustavě), nebo na místech, která jsou stimulována hormony (prostata, vaječníky, prsy).

Rakovinu děložního čípku, konečníku a penisu mohou způsobit tzv. papilomaviry. Přenášejí se nejen pohlavním stykem, ale i dotekem nebo ústy.

Vznik nádoru přitom mohou výrazně podpořit karcinogenní látky (přítomné například v cigaretách) nebo radiace o vysoké energii (nachází se v ultrafialovém nebo rentgenovém záření).

Předejít nemoci se dá životním stylem

Propuknutí choroby lze zabránit jen těžko. Přesto může každý z nás pravděpodobnost vzniku onemocnění rapidně snížit, a to především zdravým způsobem života. Za velmi rizikové faktory jsou považovány obezita a nedostatek pohybu.

Tělu jednoznačně neprospívá ani zvýšený příjem alkoholu nebo kouření (to je nicméně považováno za druhou nejčastější příčinu vzniku rakoviny).

Ne každý nádor je zabiják

Karcinomy obecně lze rozdělit na zhoubné (neboli maligní) a nezhoubné (čili benigní). Oba druhy nemoci mají přitom rozdílné vlastnosti i chování. Náš život ohrožují především zhoubné nádory, protože ničí okolní tkáně.

Nádor o sobě může dát vědět v samotném místě, kde se vyskytuje (např. tlakem, bolestí, krvácením nebo poruchou funkce daného orgánu). Jenže jen velmi malé procento nemocných umírá následkem přílišné velikosti primárního nádoru.

Úmrtí je daleko častěji způsobeno vznikem metastáz, tedy rozšířením se rakovinových buněk do jiných částí těla.

Jak se dá rakovina léčit?

Chemoterapie – Léčebná terapie spočívá ve vpravování chemických látek, tzv. cytostatik, do organismu. Tato terapie svým zásahem brání buňkám v dalším dělení. Bohužel, léčba postihuje i zdravé buňky.

Radioterapie – V současné době patří mezi nejúčinnější metody léčby. Jejím cílem je zničit nádor, a přitom co nejméně poškodit okolní zdravé tkáně.

Chirurgická léčba – Touto metodou se chirurgicky vyjímá nádor z těla. V některých případech se používá ke zmenšení nebo oslabení nádoru před ozařováním.

Biologická léčba – Používá se zejména při pokročilých stadiích onemocnění. Tato léčba, na rozdíl od chemoterapie, cílí pouze na nádorové, nikoliv zdravé buňky.

Hormonální terapie – Využívá se především u nádorů prsu. Aplikuje se zpravidla samostatně nebo po chemoterapii.

Nejčastější typy rakoviny:

Rakovina kůže

Rakovina kůže patří mezi nejrozšířenější typy nemoci. Má specifické příznaky a dá se relativně snadno léčit.

Příznaky: Nemoc se projevuje na kůži, a to nebolestivými hladkými bulkami nebo červenými skvrnami. Horší variantu přestavují tmavé bulky nebo nepravidelná znaménka, kterým se říká melanomy.

Úmrtí: Nemocný s rakovinou kůže má dobré vyhlídky na vyléčení, pokud se nádor včas zjistí a začne léčit. V ČR na tuto diagnózu umírá v průměru 300 osob ročně.

Rizika: Vysoké riziko vzniku nemoci se objevuje lidí, kteří mají bledou kůži a hodně mateřských znamének, a přitom se často a hodně vystavují slunečnímu záření.

Léčení: Operační zákrok, ozařování, chemoterapie nebo biologická terapie.

Rakovina prsu

Karcinom prsu představuje v ČR nejčastěji se objevující nádor u žen. Nejspolehlivější vyšetřovací metodou je mamografie, které spočívá ve speciálním rentgenovém vyšetření prsu.

Bulka v prsu se vyskytuje asi u 3/4 nemocných.
Bulka v prsu se vyskytuje asi u 3/4 nemocných.

Příznaky: Nejčastěji se nemoc projevuje nebolestivou bulkou v prsu nebo podpaží (vyskytuje se asi u ¾ nemocných). Mezi méně časté příznaky patří bolest prsu, jeho zvětšení, vtažení kůže či bradavky nebo povrchové změny na bradavce.

Úmrtí: Ročně je u nás tato nemoc diagnostikována asi u 6500 žen. Asi čtvrtina jich nemoci podlehne. Na světě v důsledku této nemoci umírá kolem 450 000 žen ročně.

Rizika: Dědičnost, hormony, obezita, věk, kouření, nedostatek pohybu.

Léčení: Během chirurgického zákroku se ženě kromě nádoru odebere buď celé prso, nebo jeho část. Poté se nasadí chemoterapie. Novou léčebnou možností je biologická léčba.

Rakovina plic

Přesnější označení této nemoci je „rakovina průdušek a plicních sklípků“. Ještě v minulém století byla přitom rakovina plic mimořádně vzácná, rozšířila se až po 2. sv. válce a s masivním nárůstem kouření. Postihuje především muže mezi 55. a 65. rokem života.

ů
ů

Příznaky: Chronický kašel, záněty průdušek, krev při vykašlávání, ztráta hmotnosti.

Úmrtí: Ročně se u nás objeví asi 6000 nových případů, přičemž 80 % pacientů na nemoc umírá. Na světě si tato nemoc ročně vyžádá kolem 1 000 000 obětí.

Rizika: Kouření, život v průmyslem silně znečištěných oblastech, genetické faktory.

Léčení: Hlavním léčebným postupem je chemoterapie kombinovaná s radioterapií. Může dojít i k operativnímu odstranění plíce.

Rakovina tlustého střeva

Tlusté střevo funguje v těle jako místo, kde se hromadí přebytečný materiál. Onemocnění se dá snadno identifikovat kolonoskopií (metodou vyšetření střev). Nemoc postihuje v naprosté většině lidi starší 50 let.

Nemoc postihuje především lidi starší 50 let.
Nemoc postihuje především lidi starší 50 let.

Příznaky: Krev ve stolici, průjem, zvracení nebo zácpa, bolestivé křeče, úbytek na váze.

Úmrtí: Na světě na tento typ rakoviny zemře kolem 600 000 osob ročně, v ČR se toto číslo pohybuje kolem 5000.

Rizika: Špatné stravovací návyky, nadbytečný příjem tuků v potravě, kouření, věk.

Léčení: Nejběžnější léčbou je operace, kdy se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Pokud se prokážou metastáze, přikročí se k chemoterapii.

Rakovina vaječníků

Tato rakovina patří mezi nejzákeřnější, protože se navenek nemusí vůbec projevit. Jen málokdy se šíří krevní cestou, využívá spíše cévy mízní.

Příznaky: Nenese s sebou žádné specifické příznaky. V pokročilém stadiu může žena cítit pobolívání břicha, nadýmání a pálení žáhy či trpět častým močením, zácpou nebo nechutenstvím.

Úmrtí: V České republice se tento typ rakoviny objeví v průměru u 1200 žen ročně, přičemž 700 jich zemře.

Rizika: Zvýšené riziko může prozradit rodinná anamnéza. Svou roli hrají také věk, užívání léků na neplodnost, kouření a konzumace alkoholu.

Léčení: Kombinace operace a chemoterapie. Standardně se odstraňují oba vaječníky a vejcovody, děloha a slepé střevo. Současně se odebírají vzorky mízních uzlin.

Foto: Shutterstock.com. Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Svět na dlani
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
zajímavosti
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.