Ve stáji neklidně podupává kopyty kůň. Před chvílí ho jeden z otroků osedlal a zvíře tuší, že brzy čeká projíždka. Těší se. Za chvíli za ním zavítá jeho pán Caligula. Pohladí ho po šíji.
„Incitate, byl bys lepším politikem než všichni ti hlupáci v senátu,“ zašeptá osedlanému zvířeti, ještě než se na něj obratně vyšvihne.
Římský císař Caligula (12–41) pobídne Incitata ke klusu. „A vlastně proč, ne?“ zasměje se hlasitě svému nápadu. „Když může být senátorem kdejaký římský hlupák, tak proč ne můj kůň?“ samolibě se ušklíbne.
Jeho oblíbený bílý hřebec zatím pokojně kluše. Netuší, jaké podivné úmysly s ním jeho pán má. Když se vrátí z vyjížďky, císař unavené zvíře spokojeně poplácá a sluhům přikáže řádně ho vyhřebelcovat a dobře napojit a nakrmit.
Nového kolegu odmění potleskem
O pár dní později zajde do stáje a přikáže koně slavnostně ustrojit. Na dlouhou vyjížďku to ale nevypadá. Píše se rok 40 a římský senátu zasedá. Náhle se u vchodu utvoří zmatek. Vzápětí se všichni rozestupují a uprostřed kluše Caligula na koni.
„Incitatus je novým senátorem. Když můžete být senátory vy, může jím být i můj kůň. Provolejte mu slávu,“ poroučí senátorům, kteří se vyděšeně dívají chvíli na císaře, chvíli na kolem stojící kolegy. Představa koně senátora je pro některé z nich směšná.
Raději se ale koušou do rtů, aby se nerozesmáli. Protestovat se také nikdo neodváží. Čert ví, co má zase jejich panovník za lubem. Sálem se proto ozve nejdříve několik osamělých plácnutí rukou.
Chvíli poté zesílí v mohutný potlesk, kterým senátoři odmění nápad svého císaře.
Proběhne večeře u žlabu?
Římský historik Suetonius (69–122) naznačuje, že Incitatus má „mramorovou stáj, žlab ze slonové kosti, fialové přikrývky a límec z drahých kamenů.“ Podle dalšího římského historika Cassia (155–235) je „obsluhován služebníky a krmen ovsem smíchaným se zlatými vločkami.“ Caligula ho pravidelně navštěvuje a spokojeně se dívá, jak jeho miláčkovi péče nadstandardní péče prospívá.
„V dalším funkčním období budeš konzulem,“ slíbí mu a zvíře spokojeně odfrkne.
Těžko říct, jestli na souhlas…O úmyslu jmenovat Incitata konzulem se zmiňuje i Cassius. Tvrdí dokonce, že Caligula chtěl, aby kůň zval hodnostáře na večeře do paláce.
Nezmiňuje ale, jestli by dostali tu čest jíst z talíře, nebo by se museli krmit ovšem ze žlabu společně s koněm. Naštěstí jmenování Incitata konzulem, plánované prý za tři roky, už císař nestihne. 24. ledna 41 je úkladně zavražděn.
Jedná se o pouhý žert
Současný britský historik Anthony A. Barrett ale tvrdí, že Suetonius i Cassius jsou ovlivnění dobovou politickou situací a chtějí hlavně zdiskreditovat Caligulu i pozdější císaře juliánsko-klaudiánské dynastie.
Ani jeden z římských historiků nepatří mezi Caligulovy současníky, a proto nelíčí skutečně zažité události, jenom vyprávění z doslechu. „Mnoho příběhů bylo rozšířeno o Incitata, pocházejí pravděpodobně z vlastních humorných výpovědí Caliguly,“ říká Barrett.
Jmenování bílého hřebce senátorem nepovažuje za projev císařova pokročilého šílenství, ale pouhý žert. Caligula prý provokuje senátory, že jejich rozhodnutí by zvládl i obyčejný kůň.
Rozhodně by ale nenechal zajít situaci tak daleko, aby se Incitatus opravdu stal konzulem…