Žena pevně zavázaná do bílého prostěradla se pomalu kolíbá ze strany na stranu. Musí dávat pozor, protože vedle ní je v podobné pozici ještě několik dalších.

Nejedná se o žádné mučení, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž o novou formu terapie, která si postupně získává příznivce napříč celým Japonskem.

O životadárných vodních masážích jsme již psali. Dnes se zaměříme na trochu jinou terapii.

Stres je jednou z nejčastějších civilizačních chorob, která čas od času postihne každého. Nevíme minuty ani hodiny, prostě se k nám přikrade jako nevítaný host a odmítá odejít. Při jeho řádění jsme totálně vyčerpaní, unavení, mrzutí.

K léčbě se dnes používá kdeco. Babskými radami počínaje, hudbou a masážemi konče. V Japonsku se mu však rozhodli zasadit vskutku originální políček. Inspiraci nalezli u miminek.

Kouzlo neznámého

Průběh celé terapie nesoucí název Otonamaki (balení dospělých) je velice jednoduchý. Zájemci jsou v předem určené poloze vázáni do velkého prostěradla, ve kterém musejí vydržet 20 minut. Všude jen bílo a spousta času na přemýšlení.

Je jim horko, jsou jako ve svěráku. Tím, že jsou ramena pomalu stlačována směrem ke kolenům, dochází k protažení zádových svalů a k celkovému uvolnění. Procedura prospívá i kyčelním kloubům nebo bedrům.

I přesto, že je v takovém „uzlíčku“ poměrně těsno, dokážou i lidé trpící klaustrofobií svůj strach odbourat. Údajně zvládne, mimo jiné, zkrotit i nechtěné nohy do „óčka“ nebo posílit pánevní dno po porodu.

Miminka inspirací

Poprvé je procedura představena v roce 2015 porodní asistentkou Nobuko Watanabeovou, která stojí i za „vynálezem“ těhotenského pásu.

Podle serveru BBC jde o „vylepšení“ podobného jména – Ohinamaki, při níž se balí děti za účelem lepšího tělesného vývoje. Přínosem má navíc být i fakt, že se jejich pozice nápadně podobá umístění v děloze, kde se cítí příjemně a v bezpečí.

Pro rodiče je to však poněkud divoká podívaná, a než by jen tak nervózně postávali, zrodí se myšlenka vyzkoušet si to na vlastní kůži.

Postrach lékařů

Lékaři a fyzioterapeuti nad další „zaručenou“ senzací jen nevěřícné kroutí hlavami a namítají, že nejde o kvalitní a ověřenou metodu. „Naprosto nesouhlasím s touto metodou léčby,“ prohlašuje fyzioterapeut Visvanathan Ravi.

„Způsob, jakým jsou lidé zabaleni, může vést k velkému svalovému napětí. Ať už z krátkodobého, nebo dlouhodobého hlediska.“ Na jejich rady nebo varování hledí však jen málokdo. Zvědavost u některých zkrátka vyhrává.

Najde se jen minimum těch, kterým celá procedura připomíná scénku ze špatného hororu, nebo mají strach z toho, že zůstanou v těsném prostředí nadobro uvězněni.

Hon za prostěradlem

Místa, která netradiční formu relaxace nabízejí, mnohdy hlásí stop stav. Otonamaki do světa masově vypustí jedna z místních televizí.

Cena odpovídá novotě – za necelou půlhodinku v kubíčku zaplatí zájemci okolo 30 dolarů (cca 600 korun), za necelou hodinu pak 56 dolarů (cca 1100 korun). „Cítila jsem se tak skvěle, že jsem skoro usnula. Můj krk a moje záda si odpočinuly. Musím naučit svého manžela, jak na to,“ říká jedna ze zákaznic.