„Čeho jsme se dopustily?“ ptají se nechápavě dvě vyděšené královy konkubíny. Generál Sun-c‘ je však neoblomný a dává obě mladé dívky bez milosti popravit.

Starověký čínský vojevůdce Sun-c‘ (544–496 př. n. l.) žije v době, kdy je Čína rozdělena do mnoha malých království, které mezi sebou vedou neustálé krvelačné války.

Jednoho dne si jej k sobě povolá král Helü (vládne 514–496 př. n. l.), vládce země Wu, ležící na jihovýchodě dnešní Číny, aby jej Sun-c‘ naučil válečnému umění.

Místo armády dostane harém

„Pošlete mi do paláce 180 mladých dívek z mého harému,“ nařizuje vládce říše Wu. Sun-c‘ se totiž rozhodne předvést králi, jak má vést a případně reformovat svoji armádu na konkubínách.

Vojevůdce rozdělí konkubíny do dvou skupin, z nejoblíbenějších králových milenek učiní kapitánky a udělí jim pokyny, co mají dělat.

Kázeň je na prvním místě

Z pomyslných kasáren se nese smích. Dívky neberou generálovy příkazy vůbec vážně. Myslí si, že jde jen o pouhou hru. Ať se Sun-c‘ snaží sebevíc, končí nácviky všech bojových situací vždy velkým zmatkem.

„Jako kapitánky jste obě selhaly a musíte tedy přijmout trest,“ řekne generál, když si pozve dvě nejoblíbenější královy konkubíny k sobě na kobereček. Následně je předá strážím a nechá je k jejich velkému překvapení popravit!

Jakmile se to dozví Helü, pěkně se rozzuří a uvažuje, že Sun-c‘ vyžene. „Chtěl jste bojovat jen na papíře a neměl v úmyslu zjednat nápravu vojska?“ zeptá se krále generál, když dorazí do jeho komnat.

Následně panovníkovi vysvětlí, že ve vojsku je třeba za každou cenu udržovat kázeň a poslušnost. Podle těchto instrukcí pak král úspěšně provede i reformu své armády.

Milan Uram