Když 26. ledna 1926 přistává v Riu de Janeiru aeroplán, Španělé mají rázem národního hrdinu. Ramón Franco úspěšně překonal oceán. Na rozdíl od svého bratra Franciska, budoucího diktátora, si víc hledí oblohy, než mocenských zájmů…
Do středostavovské rodiny Franků ve španělském El Ferrolu přicházejí v letech 1890 – 1896 na svět čtyři děti: synové Nicolás, Francisco, Ramón a dcera Pilar.
Muži v rodu jejich otce Nicoláse Franka už pátou generaci slouží u námořnictva, a proto je o kariéře synů Franciska (1892 – 1975) i Ramóna (1896 – 1938) už předem rozhodnuto – budou z nich vojáci.
Ramón upíše svůj život armádě a v roce 1920 si vybere letectvo.
Jak uvádí prameny o historii letectví, „v lednu 1924 zavádí první letecké spojení mezi Španělskem a Kanárskými ostrovy.“ Hlavní pozornost světových médií na sebe strhne v roce 1926. Pilotuje hydroplán Plus Ultra, jehož palubu sdílí s tříčlennou posádkou.
22. ledna 1926 se ve španělském Palos de la Frontera odlepují od Země a vydávají se na první transatlantický let.
Trhliny ve vztazích
Po mezipřistáních na Kanárských ostrovech, v Cape Verde, Pernambucu, Rio de Janeiru a Montevideu dosednou 26. ledna na letištní plochu v brazilském Rio de Janeiru. Neuvěřitelných 10 270 vzdušných kilometrů zvládnou za 59 hodin a 39 minut!
Španělé mají přes noc národního hrdinu. Bratry rozděluje politika. Ramón vydává letáky proti monarchii a vede tajnou republikánskou skupinu.
Diktatura Miguela Prima de Rivery (1870 – 1930), španělského premiéra v letech 1923 – 1930, mu k srdci nepřiroste. Netají se svými antipatiemi k jeho režimu a organizuje spiknutí proti monarchii.
Franciskovi se to nelíbí, kazí mu to jeho mocenské plány. „Jako trik, jak ho dostat z cesty, mu nabídne pozici vojenského ataše ve Washingtonu,“ zmiňuje se Sheelag M. Ellwood, životopisec diktátora Franciska. Ramón na to ale neskočí.
Budu si dělat, co chci!
Francisco se bratra v dopise z 8. dubna 1930 snaží přesvědčit, aby změnil názory. „Já si budu dělat, co chci. Moje svědomí je méně aristokratické a více občanské než tvoje, “ odpoví Ramón a dodává, že klidně bude žít život obyčejného občana věrného republice.
V říjnu 1930 Ramóna zatýkají na základě obvinění z účasti na spiknutí, ale jeho vlivný bratr za jeho propuštění nehne prstem. Ramónovi se přesto podaří v ranních hodinách 24. listopadu 1930 z madridského vězení utéct a připravuje povstání na 15. prosince.
„V Madridu se skupina pilotů včetně Ramóna Franka snažila neúspěšně zahájit převrat z letiště Cuatro Vientos,“ popisuje Ellwood události. „Ramón sám letěl s úmyslem bombardovat královský palác.“ Během letu nad budovami se ale podívá dolů na zem.
Odradí ho skupina hrajících si dětí. Obrací letadlo na zpáteční cestu.
Názorová pirueta
Kvůli svým názorům ale má horkou půdu pod nohama a utíká do Potugalska. Pro jistotu, aby ho úřady nevydaly zpátky, pokračuje dál do Uruguaye.
Zpátky se vrací teprve v roce 1931 v době druhé španělské republiky (období republikánské vlády od 14. dubna 1931 až do začátku španělské občanské války 17. července 1936). Stává se leteckým přidělencem ve Spojených státech amerických.
Po vypuknutí občanské války ve své vlasti ale odlétá domů. Přestože v minulosti sympatizoval s levičáky, teď obrací a připojuje se k nacionalistům, které vede jeho bratr Francisco. Nemine ho povýšení na podplukovníka a velení na letecké základně na Mallorce.
Ze své nové pozice se ale moc dlouho neraduje. 28. října 1938 jeho hydroplán havaruje u Pollency na pobřeží u Mallorky. Dochází totiž k pokusu o bombový útok na republikány kontrolovanou Valencii.
Jeho tělo plave ve vodě a nejasné okolnosti havárie okamžitě vedou k teoriím o spiknutí a sabotáži. Francisco se k Ramónově památce obrací zády a s jeho vdovou přerušuje veškeré styky.
