Po téměř půlročním snažení se expertům ze španělských tajných služeb podařilo prolomit šifru z počátku 16. století, která byla pro historiky dlouhá léta velkou záhadou.

Obsah zakódovaných zpráv nyní pomůže vysvětlit některé otazníky z doby počátku španělského státu.

Šifru používal španělský král Ferdinand II. Aragonský (vládl 1479-1516), který tímto způsobem kódoval tajné informace pro svého vojenského velitele v Itálii Gonzala Fernándeze de Córdoba (1453-1515).

V době probíhající španělsko-francouzské války o nadvládu nad Neapolským královstvím bylo nutné vojenské pokyny šifrovat, jelikož situace na jihu Itálie byla velmi nestabilní a tajné zprávy mohly kdykoli padnout do rukou nepřítele.

Samotná šifra obsahovala celkem 237 speciálních znaků a 88 symbolů. Každý ze znaků se skládal ze dvou až šesti symbolů, kterými mohly být například kruh, trojúhelník či číslice. Slova ani věty nejsou v textu nijak odděleny.

Oba zmiňovaní aktéři měli k ruce i dekódovací tabulky pro snadnější překlad šifrovaných zpráv, ty se však v průběhu věků ztratily, a proto zůstaly dopisy přes 500 let nerozluštěny.

Experti po prolomení šifry prohlásili, že byla prý „velmi dobře promyšlena“ a její případné dekódování by bylo v 16. století bez použití tabulek téměř nemožné.

A jaký že byl obsah kódovaných zpráv? Jednalo se především o informace vojenského charakteru – pohyby a rozmístění vojsk, zásobování nebo zprávy z diplomatických jednání.

V jednom dopisu například Ferdinand kárá svého velitele za to, že vedl blíže neurčená diplomatická jednání s Francouzi bez jeho vědomí.

Otázkou ale zůstává, kdo je skutečným autorem této šifry. Je velmi málo pravděpodobné, že jím byl sám španělský král. Ten byl pouze iniciátorem, který vydal pokyn k vytvoření tohoto kódu.

O jeho vznik se tak nejspíše zasloužil nějaký velký učenec své doby, který byl natolik geniální, že dokázal vytvořit takto komplikovanou šifru. Jeho jméno nám ale nejspíše zůstane navždy skryto.