Žlutý školní autobus se řítí ulicemi města a za ním se řadí kolona policejních aut se zapnutými sirénami. Obyčejné říjnové ráno v Arkansasu se mění v drama, v němž náhle jde o život jedenácti dětí.
Jacksonville je ospalé předměstí arkansaské metropole Little Rocku. Ani čtvrtek 17. října 2013 nemá z tohoto poklidu nijak vybočovat. Ráno krátce před půl osmou však vybíhá na rušnou ulici North First Street mladík v oranžové košili s nožem v ruce.
Zavři dveře a jeď!
Muž se jmenuje Nicholas John Miller (22) a za jeho šílený výraz v očích nejspíš může pervitin, který mu v žilách poslední roky koluje takřka nepřetržitě. Navíc je to jen pár dní, co mu utekla žena i s malým synem.
U chodníku právě zastavuje žlutý školní autobus s číslem 1-3-92 na boku. Uvnitř je 11 dětí a řidička Sheila Hartová. „Skočil dovnitř s tím nožem a zařval: Zavři dveře a jeď. Co jsem měla dělat?“ vzpomíná Sheila.
Autobus míří na sever, ven z města. Urazí ale sotva pár set metrů, když únosce vyhodí Sheilu od volantu a ujme se řízení sám. Zakrátko se za autobus zařazuje první policejní vůz. Během následujících minut jich přibude dalších devět.
Blikající majáčky a houkající sirény uprchlíka zastavit nedonutí. Semafory projíždí na červenou. Policie se neodvažuje zasáhnout. Uvnitř jsou přece děti.
Neviditelný pronásledovatel
Až za městečkem Cabot policisté natáhnou přes vozovku kovový pás s hřeby. Nicholas rezignovaně zastavuje. Končí v poutech a nůž zůstává neškodně ležet na palubní desce. Je po všem. Zběsilá jízda trvala sotva dvacet minut.
„Někdo mě pronásledoval. Musel jsem si nějak zachránit život a autobus byl zrovna po ruce,“ vysvětluje Nicholas při výslechu. Vymýšlí si, nebo pod vlivem drog skutečně neznámého pronásledovatele viděl?
Podle arkansaských zákonů může za únos hrozit i doživotí. Únos je totiž zařazen do takzvané Třídy Y, kam spadají nejtěžší zločiny, na které se však nevztahuje trest smrti. Na konci května 2014 je o trestu jasno: únosce za mřížemi stráví 55 let.
Luděk Příhoda