Všichni se vrhají na příď lodi. Pozorují tečku kdesi v dálce. „Pevnina na obzoru!“, jásá posádka. Kryštof Kolumbus (1451-1506) spokojeně pozoruje nadšení. Kontinent, na kterém zakrátko přistává, nazve Amerikou podle Ameriga Vespucciho.

Kandidátů na prvenství objevu nové země je ale několik. EpochaPlus.cz spekuluje: Předběhl někdo Kolumba?

Je to jisté. Potvrdil to v lodním deníku 24. října 1492 i on sám:

„…měl bych změnit směr na jihozápad, abych se tam dostal… na glóbech, které jsem viděl, a na mapách světa to bylo v této oblasti.“ Z jeho slov je zřejmé, že se opíral o záznamy, obsahující již zakreslený kontinent. Patrně šlo o čínské mapy.

Do Evropy se dostaly nejspíše s arabskými obchodníky, kteří pravidelně přistávali u pobřeží Číny i v Benátkách. Rok 1402. Zatímco Evropa se zmítá ve víru temného středověku, Čína je již vyspělou civilizací.

Na císařský trůn nastoupil Jung-le z dynastie Ming. Jeho námořní flotila s přehledem trumfne benátskou, kterou tvoří 300 malých galér pro krátké plavby ve Středomoří.

Fantastický námořní projekt

Čínskému císaři to ale nestačí. Na rozkaz velitele flotily Čeng Cheho (1371-1433/1435) se budují džunky gigantických rozměrů (120 metrů délky a 50 metrů šířky), určené pro převážení velkých pokladů. Na širém moři mají bez mezipřistání vydržet až 7200 kilometrů!

Megalomanský panovník Jung-le )1360–1424) sezval 2000 učenců, kteří měli vytvořit encyklopedii o 4000 dílech. Očekával, že tam zaznamená nové poznatky ze zámořských výprav.

Na závěr velkolepých radovánek věnovaných otevření Zakázaného města roku 1421 proto vyplouvají na Žluté moře čtyři flotily o 30 lodích. Čínští námořníci uměli vypočítat polohu pomocí Polárky a magnetického kompasu.

Vodotěsná konstrukce džunek snižovala možnost poškození. Dokonalý byl i systém doprovodných zásobovacích lodí, které vezly rýži, zrní a citrusy.

Cesta kolem světa

Šest týdnů od vyplutí 5. března 1421 přistávají lodě v malajském přístavu Malakka. Další trasa vede do Kalikatu (Indie) a Sofaly (současný Mosambik). Obeplouvají mys Dobré naděje a vydávají se směrem na Kapverdské ostrovy a k pobřeží Brazílie.

Pokračují na jih k cípu Jižní Ameriky, kam se dostanou dnešním Magalhãesovým průlivem. Jedna z flotil putuje směrem k Antarktidě a odtud podél západního pobřeží Jižní Ameriky do Kalifornie. Ostatní se vracejí zpět do Číny. Poslední lodě dorazily zpět z dlouhé výpravy na podzim roku 1423.

Lodě by to nevydržely

Náklady na obrovskou flotilu ale příliš zatížily čínskou ekonomiku. Nedostatek obilí způsobil několik povstání. Jung-le plody své práce rozhodně nesklidil.

Naopak, po jeho smrti roku 1424 nový císař námořní výpravy zakázal a nechal dokonce spálit Čeng Cheovy zápisky z cest. Důkaz, že Číňané skutečně přistáli u amerických břehů, nenávratně zmizel.

Dr. Lin Tien-Jen z Národního muzea na Tchajwanu, kde je zmapováno pět tisíc let čínské historie, objevitelská putování zpochybňuje: „Čeng Che neměl tak kvalitní lodě, aby se s nimi vydal přes oceán. Jeho cesty většinou kopírovaly linii břehů.“