Mladý Kréťan, obyvatel paláce v Knóssu, vyrývá znaky do hliněné tabulky. Zaznamenává výši daní. Píše se rok 1800 př. n. l. V komplexu zahrnujícím snad 1000 místností provázaných chodbami žije asi 5000–8000 lidí.
Několik patrových křídel s centrálním dvorem připomíná spíše bludiště. Minójská civilizace zažívá nejúspěšnější období. Najednou se začíná země chvět. Stěny praskají, bortí se. Mladík stihne vyběhnout ven a zachrání si život. Jeho záznamy ale sutiny pohřbí. Na světlo se dostanou až o cca 3700 let později.
Dávno zapomenuté tabulky
V Knóssu probíhá roku 1900 čilý ruch. Angličan Arthur John Evans (1851–1941) zde provádí vykopávky. Narazí i na dávno zapomenuté hliněné tabulky se záznamy. „Jsou na nich tři písma,“ prohlásí vítězoslavně na základě výzkumů.
První a nejstarší pochází z doby 2000–1650 př. n. l. a jde o zlomky hieroglyfů. Druhé pozdější z let 1900–1400 př. n. l. označí jako lineární písmo A. Pochopí, že toto písmo nahradily ještě novější znaky, které nazývá lineární písmo B.
Přijímá výzvu k souboji
Roku 1936 přednáší v Londýně o „dávno zapomenuté civilizaci na řeckém ostrově Kréta a o tajemném písmu, které tento bájný předhistorický národ používal.“ Posluchači ani nedutají. V obecenstvu sedí i čtrnáctiletý Michael Ventris (1922–1956).
Starověké jazyky ho fascinují. „Přijímám výzvu k souboji s nerozluštěným písmem Kréťanů…“ odpřísáhne si ještě toho dne. Píše dopisy známým vědcům. Přesvědčí je, že jeho snahu musí brát vážně
Zemře ještě před objasněním záhady
Do studia písma se pustí se vší vervou. „Mám to,“ praví vítězoslavně, když se mu v roce 1952 podaří vyluštit písmo B. Ukazuje se ale, že písmo A bude tvrdší oříšek. Některé jeho znaky vypadají stejné jako u písma B, jenže pak při čtení vznikají nesmysly.
Ventris zemře dřív, než záhadu rozlouskne a o nic lépe se nedaří ani jeho následovníkům.