Domů     Jak dlouho trvá 1 den na různých planetách Sluneční soustavy?
Jak dlouho trvá 1 den na různých planetách Sluneční soustavy?
14.11.2017

My lidé jsme zvyklí na den dlouhý 24 hodin a rok, který má 365 dní. Na jiných planetách sluneční soustavy tyto počty samozřejmě neplatí. Jak dlouho trvá 1 den na Venuši, Marsu nebo na Saturnu? Proč je na některých planetách jediný den delší než celý rok?

Merkur

1 den: 176 pozemských dnů

1 rok: 88 pozemských dnů

Vlivem pomalé rotace trvá jeden sluneční den na Merkuru 176 pozemských dnů. Oproti tomu jeden rok na Merkuru by trval jen 88 pozemských dnů. Jeden den je na Merkuru 2x tak dlouhý jako jeden rok.

Na Merkuru trvá 1 den 176 dnů.
Na Merkuru trvá 1 den 176 dnů.

Venuše

1 den: 243 pozemských dnů

1 rok: 224 pozemských dnů

Rotační rychlost Venuše je pouhých 6,5 kilometrů v hodině (v porovnání s 1 670 kilometry v hodině v případě Země) a jde tak o nejpomalejší planetu v naší Sluneční soustavě. Kvůli tomu trvá jeden den na Venuši zhruba 243 pozemských dnů.

Planeta obkrouží svou mateřskou hvězdu za 224 pozemských dnů – což znamená, že jeden den trvá na Venuši déle, než celý rok.

Země

1 den: 23 hodin 56 minut a 4,1 sekundy

1 rok: 365,26 dní

Jeden den na Zemi trvá 24 hodin, přesněji 23 hodin 56 minut a 4,1 sekundy. Také na naší planetě najdeme některé zvláštnosti – neplatí například, že svítání přichází jednou za 24 hodin.

Pokud bychom stáli na některém z pólů, neviděli bychom východ Slunce až 179 dnů v roce.

Na Zemi trvá den přesně 23 hodin 56 minut a 4,1 sekund.
Na Zemi trvá den přesně 23 hodin 56 minut a 4,1 sekund.

Mars

1 den: zhruba 1 pozemský den

1 rok: 686,9 pozemských dnů

Na rudé planetě je délka dne (označuje se jako „sol“) téměř stejná jako na Zemi – 24 hodin 37 minut a 22 sekund. Rozdíl bychom ale našli v délce jednotlivých „ročních období“.

Vzhledem ke vzdálenosti od Slunce zde léto i zima trvají téměř 2 pozemské roky – 686,9 pozemských dnů, nebo chcete-li 668,6 marsovských solů.

Jupiter

1 den: 9 hodin, 55 minut

1 rok: 686,9 pozemských dnů

Kdo by na největší planetě čekal nejdelší den, bude zklamán – jeden den na Jupiteru trvá jen 9 hodin, 55 minut a 30 sekund. Je to dáno jeho rychlou rotací – rovníková rychlost rotace Jupitera je okolo 45 300 kilometrů v hodině.

Vysoká rychlost rotace je také jedním z hlavních příčin pověstných Jupiterových bouří.

Na Jupiteru trvá den 9 hodin 55 minut.
Na Jupiteru trvá den 9 hodin 55 minut.

Saturn

1 den: 10 hodin, 33 minut

1 rok: 29 pozemských let

Pro Saturn platí podobné zákonitosti jako pro Jupiter. Také jeho rychlost rotace je mimořádně vysoká – zhruba 35 500 kilometrů v hodině, jedna otočka tak na Saturnu trvá jen 10 hodin a 33 minut.

Stejně jako u Jupitera i pro Saturn platí, že v různých částech planety je doba jeho rotace jiná. Jeden rok na Saturnu trvá 10 759 pozemských dnů, tedy něco málo přes 29 pozemských let.

Uran

1 den: 17 hodin 14 minut

1 rok: 84 pozemských dnů

V případě Uranu je stanovení délky jednoho dne komplikované – jednu otočku kolem své osy zvládne Uran za 17 hodin 14 minut a 24 sekund, což se rovná 0,72 pozemského dne. Svou roli ale hraje extrémní sklon jeho osy.

V důsledku toho během Uranova roku svítí Slunce střídavě na severní a jižní pól podle toho, jak ke Slunci póly postupně míří. Den na pólu pak trvá 42 let a následuje po něm 42 let dlouhá noc.

Pouze ve dvou částech oběžné dráhy, kdy je planeta natočena rovníkem ke Slunci, vychází a zapadá Slunce na Uranu obdobně jako na Zemi.

Den na Uranu trvá 17 hodin 14 minut.
Den na Uranu trvá 17 hodin 14 minut.

Neptun

1 den: 16 hodin, 6 minut

1 rok: 165 pozemských let

Šest let pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu naznačují, že v atmosféře planety dochází ke střídání ročních období podobně jako na Zemi. Jedno roční období trvá zhruba 40 let.

Kolem své osy se otočí za 16 hodin, 6 minut a 36 sekund, tedy 0,6713 pozemského dne. Slunce oběhne za zhruba 165 let.

Foto: Shutterstock.com
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
zajímavosti
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.