Domů     Jak dlouho trvá 1 den na různých planetách Sluneční soustavy?
Jak dlouho trvá 1 den na různých planetách Sluneční soustavy?
14.11.2017

My lidé jsme zvyklí na den dlouhý 24 hodin a rok, který má 365 dní. Na jiných planetách sluneční soustavy tyto počty samozřejmě neplatí. Jak dlouho trvá 1 den na Venuši, Marsu nebo na Saturnu? Proč je na některých planetách jediný den delší než celý rok?

Merkur

1 den: 176 pozemských dnů

1 rok: 88 pozemských dnů

Vlivem pomalé rotace trvá jeden sluneční den na Merkuru 176 pozemských dnů. Oproti tomu jeden rok na Merkuru by trval jen 88 pozemských dnů. Jeden den je na Merkuru 2x tak dlouhý jako jeden rok.

reklama
Na Merkuru trvá 1 den 176 dnů.
Na Merkuru trvá 1 den 176 dnů.

Venuše

1 den: 243 pozemských dnů

1 rok: 224 pozemských dnů

Rotační rychlost Venuše je pouhých 6,5 kilometrů v hodině (v porovnání s 1 670 kilometry v hodině v případě Země) a jde tak o nejpomalejší planetu v naší Sluneční soustavě. Kvůli tomu trvá jeden den na Venuši zhruba 243 pozemských dnů.

Planeta obkrouží svou mateřskou hvězdu za 224 pozemských dnů – což znamená, že jeden den trvá na Venuši déle, než celý rok.

Země

1 den: 23 hodin 56 minut a 4,1 sekundy

1 rok: 365,26 dní

Jeden den na Zemi trvá 24 hodin, přesněji 23 hodin 56 minut a 4,1 sekundy. Také na naší planetě najdeme některé zvláštnosti – neplatí například, že svítání přichází jednou za 24 hodin.

Pokud bychom stáli na některém z pólů, neviděli bychom východ Slunce až 179 dnů v roce.

Na Zemi trvá den přesně 23 hodin 56 minut a 4,1 sekund.
Na Zemi trvá den přesně 23 hodin 56 minut a 4,1 sekund.

Mars

1 den: zhruba 1 pozemský den

1 rok: 686,9 pozemských dnů

Na rudé planetě je délka dne (označuje se jako „sol“) téměř stejná jako na Zemi – 24 hodin 37 minut a 22 sekund. Rozdíl bychom ale našli v délce jednotlivých „ročních období“.

Vzhledem ke vzdálenosti od Slunce zde léto i zima trvají téměř 2 pozemské roky – 686,9 pozemských dnů, nebo chcete-li 668,6 marsovských solů.

Jupiter

1 den: 9 hodin, 55 minut

1 rok: 686,9 pozemských dnů

Kdo by na největší planetě čekal nejdelší den, bude zklamán – jeden den na Jupiteru trvá jen 9 hodin, 55 minut a 30 sekund. Je to dáno jeho rychlou rotací – rovníková rychlost rotace Jupitera je okolo 45 300 kilometrů v hodině.

Vysoká rychlost rotace je také jedním z hlavních příčin pověstných Jupiterových bouří.

Na Jupiteru trvá den 9 hodin 55 minut.
Na Jupiteru trvá den 9 hodin 55 minut.

Saturn

1 den: 10 hodin, 33 minut

1 rok: 29 pozemských let

Pro Saturn platí podobné zákonitosti jako pro Jupiter. Také jeho rychlost rotace je mimořádně vysoká – zhruba 35 500 kilometrů v hodině, jedna otočka tak na Saturnu trvá jen 10 hodin a 33 minut.

Stejně jako u Jupitera i pro Saturn platí, že v různých částech planety je doba jeho rotace jiná. Jeden rok na Saturnu trvá 10 759 pozemských dnů, tedy něco málo přes 29 pozemských let.

Uran

1 den: 17 hodin 14 minut

1 rok: 84 pozemských dnů

V případě Uranu je stanovení délky jednoho dne komplikované – jednu otočku kolem své osy zvládne Uran za 17 hodin 14 minut a 24 sekund, což se rovná 0,72 pozemského dne. Svou roli ale hraje extrémní sklon jeho osy.

V důsledku toho během Uranova roku svítí Slunce střídavě na severní a jižní pól podle toho, jak ke Slunci póly postupně míří. Den na pólu pak trvá 42 let a následuje po něm 42 let dlouhá noc.

Pouze ve dvou částech oběžné dráhy, kdy je planeta natočena rovníkem ke Slunci, vychází a zapadá Slunce na Uranu obdobně jako na Zemi.

Den na Uranu trvá 17 hodin 14 minut.
Den na Uranu trvá 17 hodin 14 minut.

Neptun

1 den: 16 hodin, 6 minut

1 rok: 165 pozemských let

Šest let pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu naznačují, že v atmosféře planety dochází ke střídání ročních období podobně jako na Zemi. Jedno roční období trvá zhruba 40 let.

Kolem své osy se otočí za 16 hodin, 6 minut a 36 sekund, tedy 0,6713 pozemského dne. Slunce oběhne za zhruba 165 let.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz