„Je to vychytralý politik a skvělý vyjednavač,“ říká se v politických kruzích o Henrym Vanovi (1613–1662). Anglický státník a svého času dokonce koloniální guvernér v americkém Massachusetts má slibně rozjetou kariéru…

S „lordem protektorem“ Oliverem Cromwellem (1599–1658), který se snaží vytvořit anglickou republiku, jsou jedna ruka. Když Cromwell v roce 1653 rozpustí parlament, vypadá to, že se po Vanovi slehla zem. Ale kdepak.

Brzy je opět v plné síle zpět a buduje své soukromé impérium. Štěstěna se však přikloní zpátky k monarchii – na trůn dosedne Karel II. Stuart (1630–1685). Henrymu teče do bot.

Je zatčen a za vysokou angažovanost v minulém zřízení mu hrozí poprava. Král mu sice udělí milost – ale poté ji zase stáhne.  14. června 1662 je Henry Vane sťat v londýnském Toweru za velezradu své země.

Gentlemanem i na popravišti

Oběšený, natažený na skřipec a na závěr rozčtvrcený.

Právě v tomto pořadí probíhá poprava plukovníka Adriana Scropa (asi 1617–1660), muže popraveného za velezradu kvůli podpisu rozsudku smrti pro krále Anglie, Karla I. (1600–1649).

Scrope je přitom dokonalý gentleman, kterému nechybí odvaha, navíc je pohledný.  Slušnost a úsměv mu vydrží až do poslední vteřiny života!

„Je to vzácný člověk,“ prohlásí o něm paradoxně i Orlando Bridgeman (1606–1674), soudce, který má na starosti jeho případ. Když se moci chopí Karel II., je jasné, že jde Adrianovi o krk. Má několik týdnů na útěk. Přesto zůstává a dobrovolně čelí obvinění ze zrady.

Nepohodlného strýčka z trůnu nevystrnadí

Dav na náměstí hrůzou vykřikne. Zrak ale neskloní. Kat se opět netrefil! Hlavu popravovaného nebožáka nedokáže odseknout ani na pátý pokus! Popravčí raději vytáhne nůž a hlavu velezrádce Jamese Scotta, vévody z Monmouthu (1649–1685), odřeže.

Tak skončí životní cesta nejoblíbenějšího ze synů krále Karla II. Nemanželské dítko, které má vladař s milenkou Lucií Walterovou, se po otcově smrti pokusí zorganizovat povstání a vraždu svého strýce, nového krále Jakuba II. Stuarta (1633–1701).

S jeho vládou ostatně nesouhlasí ani většina Angličanů – vždyť se Jakub klásí ke katolictví, zatímco většina obyvatel patří k protestantské víře. V čem je tedy problém?

Karel II. zemře na mrtvici, manželské potomky ovšem nemá a bratra Jakuba nestihne z následnictví vyloučit.

Právník, o kterého zlomí král svou hůl

Král Karel II. si významně odkašle. Vyhlášený právník John Cook (1608–1660) si vladaře nevšímá. Je sotva v polovině své obhajoby. Král se snaží další řečnění zastavit – je přeci jasné, že Cook skončí na šibenici.

Právník si své vystoupení ale zkrátit nenechá. Jako mnozí další je souzen za podpis listiny, která pošle krále Karla I. na popraviště. Nový panovník mu klepe na rameno holí. A znovu. Nakonec jej během obhajoby bije tak silně, že si z hole ulomí špičku!

Cook přesto pokračuje. Jeho snaha je marná. 16. října 1660 je jako zrádce za královraždu pověšen.

Bezpečno není ani v Nizozemsku

Anglický politik Miles Corbet (1595–1662) se stane jedním z nejznámějších aktérů ortelu smrti pro krále Karla I. Spolu s tím jeho je na listině celkem 59 podpisů. Corbet se činí jako správce irské pokladnice.

Ovšem jen do chvíle, kdy se v zemi vrátí staré pořádky. Pokouší se schovat v Nizozemí, ale je dopraven zpět do Anglie. 19. dubna 1662 bude popraven za velezradu.