„Má úplně barvu moře, úplně jako moře,“ rozplývá se rakouská císařovna Alžběta nad krásami Ženevského jezera. Po několika pobytech v různých lázeňských letoviscích Evropy ji to na začátku září 1898 neodolatelně táhne do Švýcarska.

I navzdory přání jejího manžela Františka Josefa I., který by chtěl se svou Sisi trávit více času…

„Přijela hraběnka von Hohenembs,“ oznamuje recepční ženevského hotelu Beau Rivage svému šéfovi.

I když se poměrně vysoká postarší dáma v černém šatu skrývá za závojem, majitel luxusního podniku na nábřeží Mont Blanc přímo u Ženevského jezera dobře ví, která bije.

Ve své nové klientce bezpečně poznává rakouskou císařovnu a uherskou královnu Alžbětu (1837–1898). Ostatně zná i její pseudonym, jenž Sisi na cestách používá. Majitel hotelu zavětří příležitost, jak si udělat reklamu na svůj podnik. Informaci o významném hostu sděluje jednomu z místních žurnalistů…

Prostě někoho zabít

Na lavičce na nábřeží u Ženevského jezera sedí zasmušilý chlapík v ošuntělém oblečení. Zvědavě pročítá první stránku místních novin, které zde kdosi zanechal. Právě se z nich dozvěděl, že do města přijela rakouská císařovna.

Italskému anarchistovi Luigimu Luchenimi (1873–1910) radostí poposkočí srdce. To zcela mění jeho plány. Původně se už chystal ze Ženevy odcestovat, ale na cestu do Itálie mu chybělo 50 franků.

Je pevně rozhodnutý někoho zabít, nějakého aristokrata, který má peněz jako šlupek a nemusí pro to hnout ani prstem. Příjezd Sisi přichází jako na zavolanou. Lucheni si shání vražednou zbraň. Na dýku nemá peníze, spokojí se jen s naostřeným pilníkem.

Střet s příšerným člověkem

Dvě dámy v černém krátce po poledni 10. září 1898 spěchají po nábřeží k přístavišti, odkud vyplouvá loď k oblíbenému letovisku Montreux.

Ještě jsou na dohled od hotelu, když proti nim znenadání vyrazí Lucheni, který se už nějakých pár hodin potloukal před Beau Rivage. Předstírá nekontrolovaný pád. Vráží neomaleně do Alžběty.

Nadzvedává jí slunečník, aby pohledem do tváře zkontroloval, že je to skutečně ona, a bodne ji dosud skrytým pilníkem přímo do srdce. Sisi se zapotácí. Padá k zemi.

„Stalo se něco, Vaše Výsosti?“ ptá se starostlivě dvorní dáma, která jako jediná Alžbětu doprovází. „Nevím,“ odpovídá císařovna. „Co ten člověk vlastně chtěl? Ten příšerný člověk!“ vrátí se po chvíli k incidentu.

Při nástupu na parník znenadání zavrávorá. „Podepřete mě. Rychle, prosím!“ sotva slyšitelným hlasem říká dvorní dámě. Než oslovená stihne zareagovat, sesouvá se Alžběta k zemi. Z její tváře se rychle vytrácí barva. Oči pohasínají.

„Co se to se mnou stalo?“ zašeptá ještě. Pak upadá do bezvědomí. Hraběnka, která ji doprovází, jí rychle rozepíná živůtek. Náhle strne úlekem. Na císařovnině spodní košili spatří krvavou skvrnu, ne větší než mince. Teprve teď jí dochází rozsah celé tragédie.

Kapitán lodi je záhy informován o incidentu i o tom, kdo se stal obětí atentátu. Okamžitě obrací plavidlo zpět do přístavu.

Drama hotelového pokoje

Život v hotelu Beau Rivage pokračuje, jakoby se nic nestalo. Ostatní hosté nemají ani ponětí, že v jednom z pokojů v prvním patře právě zemřela rakouská císařovna Alžběta. „Popsaná zranění byla způsobena dlouhým nástrojem trojúhelníkovitého tvaru…

Tento nástroj násilně pronikl hrudníkem, způsobil frakturu jednoho žebra a totálně perforoval levou srdeční komoru,“ stojí ve zprávě doktora Louise J. A. Mégerauda, docenta soudního lékařství, který vedl pitvu zemřelé.