Máte rádi vědecko-fantastické filmy?

Řada z těch starších se snažila předvídat, jak bude vypadat svět po roce 2000. A často šlo o představy, které vzbuzují lehký úsměv na rtech – všudypřítomná vznášedla, komunikace pomocí telepatie, osidlování nových planet a lidé oblečení v přiléhavých lesklých kombinézách.

I když se věda ubírá mílovými kroky vpřed, je současná realita trochu nudnější. Přesto v různých oblastech života existují technologie, které by scenáristy minimálně potěšily. Podívejte se na trojici z nich:

MEDICÍNA: Tiskárna ITOP dokáže vytisknout „lidské“ náhradní díly

Američtí vědci, kteří se věnují oblasti regenerativní medicíny, loni v prestižním časopise Nature Biotechnology zveřejnili objev s potenciálem změnit tvář lékařství.

S využitím supermoderní integrované 3D tkáňové a orgánové tiskárny ITOP (Integrated Tissue and Organ Printing System) se jim podařilo v laboratorních podmínkách zreplikovat živou tkáňovou strukturu s funkčním cévním systémem.

Objev zahrnuje úspěšný „tisk“ tří typů tkáňové struktury: první z nich imituje lidské ucho, druhá kostní (chrupavkovou) strukturu a třetí sval.

Úspěch vědeckého týmu pochopitelně vzbudil značný zájem, neboť by do budoucna mohl významně usnadnit život pacientům, které o část tkáně, kosti či orgánu připravilo onemocnění či devastující zranění.

Životaschopnéstruktury tvoří kombinace biologicky odbouratelného plastu se speciálním hydrogelem, který obsahuje živé buňky, jejichž úkolem je tkáň podporovat v růstu.

Umělá tkáň může připomínat porézní mořskou houbu – je protkána mikrokanálky, které v ní rozvádějí živiny.

Vědci potvrdili, že se jim v sérii testů úspěšně podařilo tkáňové struktury implantovat zvířatům, a tak není nereálné, že by své využití našly i u lidí.

Převedení systému do praxe ovšem bude podle odborníků trvat minimálně 10 let – nejen kvůli další řadě testů, ale také proto, že mnoho lidí bude považovat metodu za spornou z etického hlediska.

TECHNOLOGIE: Elon Musk chystá propojení mozku s počítačem

Elon Musk, šéf automobilky Tesla Motors, ústřední postava vesmírného startupu SpaceX a někdejší zakladatel platebního systému PayPal, patří mezi nejuznávanější technologické vizionáře dnešního světa.

Proto každý projekt, do něhož se jihoafrický rodák zapojí, vzbuzuje nadšení fanoušků i zájem médií. Čím technologický superman upoutal pozornost naposledy?

Musk v dubnu prostřednictvím svého twitterového účtu naznačil, že je zainteresován do aktivit prozatím trochu tajemného startupu Neuralink.

Čemu by se společnost měla věnovat? Jejím cílem je vytvořit miniaturní zařízení, které by mohlo být implantováno do lidského mozku, aby umožnilo navázat bezdrátové spojení mezi člověkem a počítačovým softwarem.

Takové propojení by kromě virtuální komunikace mezi mozkem a počítačem umožnilo také vylepšení lidské paměti a možnost komunikovat se stroji bez nutnosti využití jakéhokoliv rozhraní, tedy ovládat počítač pouhou myšlenkou.

Dalším krokem, který je zároveň atraktivní i děsivý, by pak mohlo být čtení či vnější vnuknutí myšlenek.

Ačkoliv současná medicína implantování cizích těles do mozku využívá, lékaři k takovému řešení přistupují pouze v krajních případech, kdy jde o život pacienta.

Implantáty se nejčastěji využívají při léčbě epilepsie, Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění. Ale nechat si vložit cizí těleso do mozku jen tak pro zábavu? Je proto jasné, že se i tento projekt bude muset popasovat s etickými limity.

DOPRAVA: Hyperloop, superrychlá potrubní pošta pro lidi

Z Prahy do Ostravy za čtvrt hodiny a z Brna do Vídně za 10 minut. Řeč není o letech na krátké vzdálenosti, nýbrž o úspoře času, kterou by teoreticky mohla zajistit futuristická dráha Hyperloop.

Nikoho příliš nepřekvapí, že se myšlenka na vytvoření dopravního prostředku budoucnosti opět zrodila v činorodé hlavě Elona Muska.

Ten v roce 2013 zveřejnil hrubý návrh dopravního potrubí, ale z důvodu nedostatku času svou vizi propůjčil společnostem, které se vývoji mohou věnovat naplno.

Hyperloop je koncept meziměstské rychlodráhy, která by lidem umožnila cestování ve speciálních kapsulích. Ty by se téměř nadzvukovou rychlostí pohybovaly v systému nadzemních tunelů s pod tlakem a jejich rychlost by měla přesáhnout 1 200 kilometrů za hodinu.

Tryskovou jízdu by měly podpořit lineární magnetické urychlovače rozmístěné ve stokilometrových intervalech po vnitřní straně potrubí. Energii by dráze měly dodávat solární panely umístěné na vnější straně tunelu.

Názory na Hyperloop jsou poněkud rozporuplné, přesto společnosti Hyperloop One a Hyperloop Transportation Technologies systém pomalu testují. A jejich zástupci dokonce plánují, jaká místa by rychlodráha mohla v budoucnu propojit.

A zdá se, že úplnou utopií není ani Hyperloop v České republice. Co myslíte? Dočkáme se?