Prahu 13. května 1911 obklopuje mlha. Přesto se od Pardubic blíží letoun. Pohybuje se ve výšce cca 800 m. Jeho pilot Jan Kašpar se orientuje podle nenápadné prosvítající stříbrné stužky – řeky Vltavy. Navzdory nepřízni počasí úspěšně přistává na Chuchelském závodišti.

Překonání vzdálenosti Pardubice-Praha o délce 121 km mu trvá 92 minut.

Když Jan Kašpar (1883-1927) končí studia na pražské technice, má jasný cíl: „Chci se věnovat létání. Jednoho dne si postavím vlastní letadlo.“ Takový úkol je ale zatím nad jeho síly.

Proto přijímá zaměstnání v německé výrobně chladičů a součástí pro vzducholodě „Baase & Selve“. V roce 1908, kdy do továrny nastupuje, jsou vzducholodě nejdůležitějším leteckým dopravním prostředkem.

V Německu zůstává rok, načerpá zkušenosti a vrací se do rodných Pardubic, zpět ke svým smělým plánům. Na podzim 1909 začíná s bratrancem Evženem Čihákem (1885–1958) realizovat tajný sen: stavbu vlastního letadla.

O svých plánech diskutuje s otcem. Ten se rozzlobí: „Já ti dám lítat!“, hrozí mu holí. Jan se podpory nedočká. Otec by z něho odvážné myšlenky nejraději vytloukl.

Přestože oba bratranci věnují konstrukci letadla půl roku usilovné práce, nepodaří se jim vzlétnout. Teprve když Kašpar přiveze z Paříže spolehlivější a silnější motor Anzani a vyzkoušenou vrtuli od konstruktéra Chauviera, povedou se první, byť krátké skoky. A Janův otec se smíří se synovou touhou.

Dochází ke sporům

Mezi Janem a Evženem dochází k prvním konfliktům. „Buď opatrný, víš přece, že nový motor a vrtuli zaplatil můj otec“, zdůrazňuje Kašpar Čihákovi pokaždé, když chce půjčit řízení. Při jednom z pokusů se Kašpar sice vznese, ale narazí na strom a letadlo rozbije.

Opouští proto konstruktérskou ctižádost a raději využije umu zkušených: v zimě 1909 kupuje v Paříži stroj Blériot XI. Peníze mu dal otec. „Ty si kupuješ hotové letadlo?“ ptá se Evžen překvapeně a s nelibostí. Sám chce pokračovat ve vlastní konstrukci.

Má také dojem, že v týmu Kašpar-Čihák hraje „druhé housle“, je pouhým pomocníkem, a to se mu nelíbí. S Janem se rozchází a pokračuje v pokusech s bratrem Hugem.

Úspěšný letec

Časné ráno 16. dubna 1910. Jan Kašpar zkontroluje na pardubickém vojenském cvičišti letoun. Nasedne do něj a rozjede se. Chvíle napětí. Letadlo sebou škubne a stoupá! Je ve výšce 25 metrů. Po dvoukilometrovém letu přistává.

Svůj úspěch zopakuje 19. června 1910, tentokrát už za přítomnosti 22 000 diváků.

Po úspěšném letu Pardubice-Praha (letadlo roku 1913 věnuje Technickému muzeu Království českého) uskuteční 6. prosince 1911 i první dálkový přelet s cestujícím v Čechách na trase Mělník-Chuchle.

Let trvá 41 minut a 55 vteřin, pasažérem je redaktor Národní politiky Jaroslav Kalva.

Sám a bez prostředků

Po smrti otce roku 1913 Kašpar létání zanechává. Definitivní konec leteckých ambicí ale pro něj znamená doba po 1. světové válce. Jan sice je spolumajitelem parní pily v Pardubicích, ovšem v obchodních záležitostech se nevyzná.

Neumí si vybrat spolehlivé spolupracovníky. Zůstává sám, bez prostředků a s velkými dluhy. Začátkem roku 1927 proto odjíždí za bratrancem Evženem do Prahy. Vzpomínají na první letecké pokusy, Jan ho žádá o finanční pomoc. „Nemohu, doba je zlá.

Sám stěží uživím rodinu“, odmítá Evžen. Přestože Kašpar prodává pilu, nepodaří se mu zaplatit dluhy a vyřešit životní krizi. Je 28. února 1927. Neví co dál. Po podlaze své kanceláře rozlévá benzín. Do něj hází svůj šál.

Když nasákne hořlavinou, obtáčí si ho kolem hlavy. Druhý den ráno ho najdou v bezvědomí. Umírá o dva dny později, 2. března. Lékařská zpráva jako příčinu smrti milosrdně uvádí zápal plic…