Co má společného slavný lékař Raymond A. Moody, všestranný Jan Evangelista Purkyně, adventista John Harvey Kellogg a počítačový vědec John McCarthy? Všichni se zajímají o mozek. Každý z jiné stránky a některé výsledky nás šokují…

Americký psychiatr a michiganský rodák John Harvey Kellogg (1852–1943) s bratrem Willem Keithem Kelloggem (1860–1951) pošlou roku 1897 do prodejen Kellogg’s cornflakes, populární kukuřičné lupínky.

John toto jídlo coby vegetarián a adventista sedmého dne prosazuje jako ideální tlumič chtíče. Svým pacientům předepisuje jogurtové klystýry. Sám tuto terapii ve svém sanatoriu Battle Creek podstupuje.

Mezi jeho klienty patří držitel Nobelovy ceny Georg Bernard Shaw (1856–1950), zakladatel automobilky Henry Ford (1863–1947), vynálezce Thomas Edison (1847–1931) i francouzská herečka Sarah Bernhardtová (1844–1923).

Americký spisovatel a lékař Raymond A. Moody (*1944) byl jedním z prvních popularizátorů vizí, které prožívají někteří lidé během klinické smrti.

Podivuhodné zážitky jsou nazvány jako prožitky blízké smrti (označované anglickou zkratkou NDE – Near-Death Experience). Jsou zajímavé tím, že u většiny lidí se jejich průběh částečně shoduje.

Pacienti popisují stav oddělení od fyzického těla, vznášení se prostorem, spatření lidí pod nimi či setkání se zvláštními bytostmi a již zemřelými známými i rekapitulaci předchozího života.

NDE vysvětlují lékaři jako halucinace způsobené aktivací některých částí mozku, vyvolané stresem a nedostatkem kyslíku.  Český klub skeptiků Sisyfos v roce 2011 udělil Moodymu dokonce anticenu „Bludný balvan“.

Za otce umělé inteligence je považován americký počítačový vědec John McCarthy (1927–2011). Pojem vymyslí a definuje v roce 1955 na konferenci v Dartmouthu a hraje i důležitou úlohu v rozvoji prvních pokusů o její vytvoření v praxi.

Pro své nejdůležitější myšlenky nasbírá inspiraci na Kalifornském institutu technologií, odkud je ale vyloučen, a to pouze kvůli tomu, že se neúčastní hodin tělocviku.

Za přínos počítačové technologii obdrží několik významných ocenění, mezi nimiž je například Medaile Benjamina Franklina

V názoru na to, kdo jako první objevil základní jednotku myšlení a přenosu nervových vzruchů – neuron, dodnes není úplně jasno.

Může nás těšit, že ve střední Evropě se za objevitele nejčastěji uvádí slavný český básník, filozof, lékař a všestranný vědec Jan Evangelista Purkyně (1787–1869).

V některých zemích je ale za objevitele považován španělský lékař Santiago Ramón y Cajal (1852–1934). Přestože Cajal znamená pro medicínu obrovský přínos, za nějž v roce 1906 dostane Nobelovu cenu, Purkyně je první, kdo podrobněji zkoumá lidský mozek.

Český vědec nejenom jako první člověk na světě popíše v roce 1825 jádro živočišné buňky, ale pomocí mikroskopu později nalezne i neurony v lidském malém mozku, dlouho před Cajalovými experimenty.