Jaroslava Heyrovského a Jaroslava Seiferta zná každý. Tím ale výčet nekončí! Heyrovský získal ocenění za chemii již roku 1959, Seifert za literaturu s rokem 1984. Ale skutečně jsou jediní? Odpověď je sporná. Českých rodáků s Nobelovkou je totiž celkem šest!

O dalších čtyřech se nedá sice říct, že jsou Češi, ale své kořeny v naší malé zemi rozhodně nepopřou.

Bertha von Suttnerová, cena za mír, rok 1905

První z nich je pohledná baronka Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner. Narodí 9. června 1843 jako dcerka hraběte Františka Josefa Kinského (1768-1843). Nouze jí v životě nečeká.

Díky materiálnímu zajištění se může věnovat studiu. Miluje humanitní vědy – a také v nich vyniká. Když se roku 1856 stěhuje z rodného domu na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě do Vídně, mluví již plynně německy, francouzsky, anglicky a italsky.

Pozornost prvně vyvolá románem Die Waffen nieder!, česky Odzbrojte!. Stává se z ní radikální pacifistka. Přednáší po celé Evropě. Stane se prezidentkou rakouské Mírové společnosti. Nobelovu cenu za mír získává jako vůbec první žena. Je na ni hrdá až do své smrti ve Vídni 21. června 1914.

Carl Ferdinand Cori a jeho manželka Gerty Cori, cena za fyziologii a medicínu, rok 1947

Laikovi to mnoho neřekne, ale Coriovi obdrží Nobelovu cenu za americký výzkum, v rámci něhož odhalují: „funkci hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.“ Carl se narodil 5. prosince 1896 v Praze. Ovšem jeho občanství české není.

Je Rakušanem. U nás, stejně jako mnoho dalších, tráví značnou část života, vystuduje a dokonce se ožení. S manželkou Gerty se potkají na škole, je také vědkyní. Sdílejí pěkný byt v Salmovské ulici číslo šest.

Sláva je ale čeká až na univerzitě v Cambridge v Massachusetts. Carl vyráží první, a jen o pár měsíců později přicestuje i manželka, zavřou se spolu do laboratoře… a bádají. Výzkum nese triumf za triumfem. Však také Nobelovu cenu dostanou oba dva…

Peter Grünberg, cena za fyziku, rok 2007

Pro posledního kandidáta nemusíme sahat hluboko do minulosti. Plzeňský rodák Peter Grünberg přijde na svět 18. května 1939. Okupace právě roztahuje pařáty.

Novorozenecký jekot se rozezní do rodiny ruského emigranta Fjodora Grinbergra a Anny Petermannové. V Čechách Fjodor pracuje jako technik ve Škodě. Občanství si mění na německé. A kde přišel Peter v podstatě k cizímu jménu?

Otec, kterého čeká po druhé světové válce neslavný konec v českém internačním táboře, si nechá jméno poněmčit na Grünberg, tak jej zdědí i nadaný synek. Poválečná pěnící se krev přinese odsun Němců a Peter i s maminkou a sestrou cestují do Německa.

Bystrý chlapec studuje a brzy začne bádat. Úspěch přijde až s šedinami. Objeví s dalším vědcem, Albertem Fertem, obří magnetorezistenci. Právě jemu tak vděčíme za dnešní velkokapacitní hard disky.