Manželům je závidí celý kontinent. Které ženy z našich dějin byly natolik krásné, že se zvěsti o jejich výjimečnosti dochovají až dodnes?
Zchudlá dívenka v čele státu
Kdo: Žofie Bavorská (1376–1425)
„Je okouzlující!“ rozplývá se Václav IV. nad 12letou Žofií, které v žilách sice koluje modrá krev, ovšem její otec je jen nevýznamným mnichovsko-bavorský vévodou.
Shodou okolností je však Žofie neteří Václavovy první ženy Johanny Bavorské (1356–1386). Václav si zchudlou Žofii 2. května 1389 v Chebu vezme. Upevní tak své postavení a zkrotí rod Wittelsbachů, který mu do té doby odporuje.
Václav je z manželky nadšený. Aby se na svatbu nezapomnělo ani po letech, nechá vyrobit řadu unikátních rukopisů. Žofie ale není jen mladá krasotinka. V Čechách si rychle zvykne a projeví ekonomický talent při správě svých měst.
Majetek dokáže efektivně rozmnožit. Spřátelí se dokonce s Janem Husem (1370–1415) a pravidelně je k vidění na kázání v Betlémské kapli. Její přímluvy u papeže nebudou vyslyšeny. Žofie však předem varuje, že Husova vražda rozpoutá válku.
Nesplněné poslední přání
Zprávy o první pražské defenestraci z 30. července 1419 Václava IV. raní. Umírá a poměrně spokojené Žofiino manželství tak končí bezdětné. Žofie se stěhuje ke švagrovi Zikmundovi Lucemburskému (1368–1437).
Přes vážné spory, které spolu mají, se evropskými dvory nesou klepy, že ti dva spolu udržují poměr. Žofie umírá 26. září 1425 v dnešní Bratislavě. Přeje si být pohřbena v Bavorsku, přesto její tělo spočine v bratislavské katedrále svatého Martina.
Vášnivá Barbora
Kdo: Barbora Celjská (1390/1395–1451)
Druhá manželka Zikmunda Lucemburského, římská císařovna, uherská a česká královna Barbora Celjská prosluje svou vášnivostí a smyslností.
Na jednu stranu služkám zakáže modlitby, na druhou podporuje kališníky. S českými stavy dokonce jedná v češtině!
Po smrti Zikmunda se chce znovu vdát, za teprve 13letého polského následníka trůnu Vladislava (*1424). To ale nevyjde a Barbora dožije v Mělníku.
Posedlá svým vzhledem
Kdo: Alžběta Bavorská (1837–1898)
„Krása je příčinou a účelem všech věcí,“ nechá se slyšet císařovna Alžběta Bavorská přezdívaná Sissi. V jejím případě tomu tak skutečně je.
Denně cvičí, v Evropě jí v koňském sedle není jiná jezdkyně rovna – a navíc je fenomenální plavkyní. Prosluje i dlouhými túrami, při kterých jí nestačí ani muži.
A navíc je manželka císaře Františka Josefa I. (1830–1916) pokládána za nejkrásnější ženu kontinentu.
Když tělo chátrá
Ke štěstí to ale nestačí. Sissi se narodí na Štědrý den v Mnichově a v 16 letech si vezme svého bratrance, který je rakouským císařem. Vídeň jí nikdy nepřiroste k srdci. Lidé jí přijdou povrchní a upjatí. Navíc si nerozumí s panovačnou tchyní.
Situace dojde tak daleko, že jí císařova matka dokonce odebere děti! Po 40. narozeninách začíná Sissino namáhané tělo chátrat. Od té chvíle již nesvolí k jedinému portrétu nebo fotografii.
Nešťastný císařovnin život ukončí 10. září 1898 italský anarchista Luigi Lucheni (1873–1910), který ji probodne pilníkem.